Vladimír Mlynář

Vladimír Mlynář - Ministr informatiky Vladimír Mlynář odchází z Úřadu vlády, kde předal rezignační dopis. (2. dubna 2005) | foto: Michal Kamaryt, ČTK

Jak Mlynář odmítl trafiku od Grosse

  • 18
Už loni v létě, když to vypadalo, že opouští nejvyšší politiku, si ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU) postěžoval: Každý si myslí, že se může přehrabovat v nabídkách na práci. Jenže to je prý iluze a sehnat slušné zaměstnání není pro expolitika žádná legrace.

Teď Mlynář ve vládě definitivně končí - a přesto už jedno slušné místo odmítl. A to dokonce šéfovské, velmi vlivné a nabízené přímo premiérem Grossem: post šéfa Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

"Je to pravda, vzniklo to úplně spontánně od pana premiéra a připojila se k tomu řada ministrů. I já bych pro něj hlasoval," popisuje historku ze schůze vlády před deseti dny vicepremiér a Mlynářův stranický šéf Pavel Němec.

"Jenže podle zákona by musel ministr Mlynář sám sebe navrhnout, a to neudělal."

Mlynář totiž nesl na vládu jiný návrh - dosavadního dlouholetého šéfa ČTÚ Davida Stádníka. Ve vládě jej prosadil až napodruhé.

"Návrh sám na sebe jsem odmítl dvakrát, nemám na to odborné znalosti, to není post pro bývalého politika," vysvětluje Mlynář, proč jej nezlákala možnost řídit za zhruba čtyřicet tisíc měsíčně nezávislý úřad, který má velké slovo například při určení základních cen telefonování anebo v pomalu se rozjíždějící digitalizaci televizního vysílání.

I další ministři hledají práci
Mlynář tak své budoucí zaměstnání stále hledá - jak říká, "něco se rýsuje", ale konkrétní být nechce.

Bývalý novinář není jediný, kdo si teď, při změně Grossovy vlády v Paroubkovu, bude muset hledat obživu. V pátek se do stavu "nezaměstnaných" zařadil exministr zemědělství Jaroslav Palas, který se loni na podzim vzdal poslaneckého mandátu.

Bez práce bude poprvé v životě i ministr bez portfeje Jaroslav Bureš, který - stejně jako Mlynář - podal už dřív z Grossovy vlády demisi. Bývalý soudce Bureš tvrdí, že si nejdřív odpočine se zednickou lžící na své chalupě a pak se začne rozhodovat, co vlastně dělat dál.

V podobné situaci jako Mlynář se v době, kdy se mluvilo o vzniku "Kohoutovy vlády", málem ocitli i vicepremiér Martin Jahn a ministr zahraničí Cyril Svoboda, pro něž nebylo v původní sestavě místo.

A oba také obdrželi "státní" nabídku: s Jahnem se počítalo jako s velvyslancem při EU a Svoboda už mířil do New Yorku jako šéf mise u OSN.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video