Lékaři transplantovali oba dva orgány současně od jednoho dárce u 59letého Petra Tona, který měl těžké srdeční selhání a v důsledku toho i cirhózu jater při městnání.
„Je to zázrak. Nedokážu to pochopit, ale musím se poklonit specialistům a jejich týmům, co dokázali,“ reagoval na tiskové konferenci Petr Ton. „Cítím se perfektně. Posledních pět let bylo o ničem, nedokázal jsem vykonávat žádnou činnost kromě chození do zaměstnání. Například jsem vyšel první schody do paneláku a musel jsem se zastavit a vydýchat. Se srdcem marodím od třiceti let,“ popsal.
Ton šel se zdravotními problémy nejprve do nemocnice v Olomouci, odkud jej poslali do pražského IKEM. „Šel jsem na vyšetření jater 2. listopadu a od té doby jsem trávil život v nemocnici,“ řekl. Na čekací listinu k transplantaci byl zařazen v březnu a operován byl začátkem června. „Čtvrtého července jsem byl propuštěn a nyní beru jen potřebné léky na snížení imunity kvůli přijetí orgánů.“
„Už jsem schopný jet i na elektrickém kole,“ pochvaluje si Ton. „Ráno se nasnídám, podívám se na televizi, připravím oběd, prostuduji letáky, sednu na kolo a někdy navštívím lékaře,“ popsal svůj den před novináři pacient.
Na dotaz, zda se operace bál, odpověděl, že měl strach napůl. „Bál jsem se ve chvíli, kdy mi oznámili, že kromě srdce mi transplantují i játra,“ přiznal.
Ojedinělá transplantace
„Jedná se o raritní výkon,“ zdůraznil přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. „Světová zkušenost je taková, že po transplantaci srdce lékaři čekají na stabilizaci pacienta, a až pak se rozhodnou, zda přistoupí k transplantaci jater. My jsme se rozhodli pro inovativní techniku,“ uvedl Froněk.
„Nechtěli jsme připustit neprovedení transplantace jater z důvodu nestability oběhového systému pacienta. Proto jsme měli připravenou podporu oběhu s využitím dlouhodobého mimotělního oběhu s vícestupňovou žilní drenáží, tzv. EMCO. Nakonec ale nebyla nutná,“ vysvětlil Froněk. „Oba orgány začaly fungovat ihned po transplantaci, částečně jistě i díky rychlému průběhu obou výkonů,“ dodal.
Podle přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivana Netuky probíhá operace tak, že v první fázi lékaři transplantují srdce, a pokud je pacient oběhově stabilizovaný, přistupuje se ve druhé fázi k výměně jater. „Je ideální, aby darované orgány byly od jednoho dárce,“ podotkl Netuka. Jedná se o výkon, který lékaři v průměru provedou třicetkrát za rok.
Lékařka oddělení srdečního selhání z Kliniky kardiologie Lenka Hošková upozornila, že počet pacientů nad sedmdesát let s chronickým srdečním selháním je v Česku sto až sto padesát tisíc. Jedná se o velmi vážné onemocnění, při němž je až padesátiprocentní úmrtnost.
„Šlo o postižení, které začalo ve stěně pravé komory, svalovina je nahrazena vazivem a pojivovou tkání. Nemocní mají různé druhy arytmií a přechází to na celé srdce. Petr Ton měl posledních pět let těžké pravostranné srdeční selhání,“ vysvětlila lékařka.
Lékaři z IKEM provedli již před třemi roky transplantaci pěti orgánů současně u jednoho z pacientů. Jednalo se o unikátní zákrok svého druhu ve střední i východní Evropě. Při operaci mu transplantovali žaludek, slinivku s dvanáctníkem, slezinu, játra a tenké střevo (více čtěte zde).
Právě zde v roce 1984 provedli první úspěšnou transplantaci srdce v Československu. Jeho příjemce s ním žil 13 let.
