Rostou teď v extrémních vedrech v Česku houby?
Je to hodně slabé. Lidé, kteří píšou, že našli houby, tak zároveň píšou, že jejich kvalita se zhoršila. Houby jsou často suché, hodně červavé. Najít se dá, ale jde hodně o náhodu. Často se množství hub liší výrazně liší na vzdálenosti třeba jen pět až deset kilometrů. Na jednom místě není takzvaně ani prašivka a jen o pár kilometrů vedle můžete nasbírat klidně i půl košíku.
Kde rostou nejvíce?
Jak říkám, je to hodně lokální záležitost. Co jsem viděla, tak nějaké nálezy většího množství jedlých druhů jsou třeba z Pošumaví nebo Vysočiny, ale i tam lidé píšou, že je to dost rozdílné.
O jaké druhy se nejčastěji jedná?
Samozřejmě lidi nejvíce zajímají hřibovité houby. Ve vyšších polohách dominuje hřib smrkový, případně hřib kovář. Naopak v nižších polohách to jsou hřiby dubové, plstnaté a koloděje.
Houby jsou nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale i léčivými dary lesa |
Můžeme v následujících týdnech očekávat větší růst hub? Pokud ano, kde a o jaké druhy by konkrétně mělo jít?
Vzhledem k předpovědím počasí, kdy meteorologové hlásí na celý týden supertropy, tak jsem celkem skeptická. Je znát, že houbám vláha chybí. Houby by měly tendenci začít růst, ale devastuje je sucho. Pokud nezačne soustavněji pršet, tak se obávám, že se jejich růst nezlepší.
Lze očekávat dobrou nebo špatnou houbařskou sezonu v tomto roce?
Ještě to může zachránit září nebo říjen, ale prázdniny jsou teď výrazně slabší.
Mohla byste porovnat letošní sezonu s těmi předchozími? Byly výrazně lepší, nebo horší?
To se říct nedá. Stačí, aby prošlo pár bouřek, a houby porostou. Ale poslední roky jsou letní měsíce výrazně horší.
Nejen počasí. Meteorologové začali předpovídat už i růst hub |
Pamatujete si nějakou opravdu plodnou sezonu?
To záleží na oblasti, o které konkrétně mluvíme. Například na východě Čech byla výborná sezona v roce 2020. Naopak kolegové z jiných míst republiky si dost stěžovali a opěvovali sezonu z roku 2012, která byla podle nich excelentní. Ale jak říkám, záleží na konkrétním území. Také záleží na tom, podle čeho lidé sezonu hodnotí. Někdo podle toho, jak mají plné koše hřibů smrkových, někdo podle pestrosti nalezených druhů.
Meteorologové odhadují růst denně na mapěMeteorologové začali na začátku července na svém webu zveřejňovat aktuální mapu, na které s ohledem na srážky i teploty posledních dnů odhadují růst hub v zemi. Počasí má na růst hub zásadní vliv. Obecně platí, že houby začínají nejvíc růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém počasí. Nesmí být ale moc horko. Nejvíc hub roste od července do září. Základem pro údaje na „houbové“ mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. V teplejších měsících se mohou srážky rychleji vypařovat, proto se musí index srážek korigovat průměrnými teplotami. Stejné množství srážek je jinak efektivní pro růst hub v červnu než třeba v srpnu. Pro růst hub je zásadní vodní bilance, tedy rozdíl mezi tím, co naprší a co se vypaří. Se změnou klimatu na Zemi se zvyšují teploty, proto se víc vody z krajiny vypařuje. Podle odborníků lze kvůli tomu v budoucnu očekávat negativní dopad klimatické změny na růst hub, upozornili meteorologové. ČHMÚ od letošního jara na jednom místě poskytuje informace se vztahem k živé přírodě. Na webu se zájemci dozvědí o rozšíření pylů nebo o aktivitě klíšťat, komárů či kůrovce. Dostupné tam jsou také informace o rychlosti vývoje vegetace ve vztahu k počasí i o pocitové teplotě. Zdroj: ČTK |
Podle aktuálních předpovědí můžeme očekávat, že i v následující letech budou letní měsíce podobně teplé, jako je tomu teď. Může to mít nějaký zásadní vliv na to, jak porostou houby? Případně na to, jaké druhy porostou?
Pokud by se pouze zvedla teplota a zůstaly konstantní srážky, tak by to nemuselo znamenat problém. Ale to, že se avizuje, že dojde nejen k oteplování, ale i k vysušování, tak už samozřejmě problém znamenat může, protože houby potřebují vláhu. Počasí je čím dál sušší, což neovlivňuje jen houby.
Podle mě nehrozí, že by podhoubí úplně vyschlo, protože sahá do určitých hloubek, kde se vlhkost drží a má dobrou regenerační schopnost. Proto jsme schopni zaznamenat houby třeba i po sto letech na dané lokalitě. Ale neumíme stoprocentně předpovědět, co s tím dál udělá počasí, protože ještě před pár lety jsme si mysleli, že se nás některé věci netýkají, nemůžou tady nastat a loni udeřilo tornádo. Počasí je zkrátka hodně nevyzpytatelné.
Můžou houbaři dělat něco pro to, aby napomohli růstu hub, nebo to není v jejich silách?
Jedině začít od samotných lesů a snažit se je mít co nejpestřejší, protože ruku v ruce s tím vším jde kůrovcová kalamita. Ta se týká převážně Vysočiny. Na severní Moravě se zase lesy kácí, a přestože se říká, že smrkové monokultury nepřežijí, tak lesníci stejně sázejí smrky, a to i do vyšších poloh, kdy to není vhodné.
Nám se tady sešlo několik problémů najednou, ať už je to sucho nebo mizející lesy. Pokud se v tomhle, alespoň co se lesů týče myšlení nezmění, tak se asi nezmění vůbec nic. Ale houbař jako jedinec tomu nijak nepomůže.
Evidujete nějaké kuriózní nálezy?
Co mě překvapilo, tak přímo z Hradce Králové přinesla paní do mykologické poradny houbu, která sice není jedlá, ale je v červeném seznamu. Jmenuje se škárka hvězdicovitá a to je houba, která roste hlavně ve stepích. A paní ji našla v městské zeleni přímo v centru Hradce. Takže lze pozorovat i šíření dalších hub.
