Elektřina zlevňuje, ale domácnosti to na svých účtech skoro nepocítí. Ilustrační foto

Elektřina zlevňuje, ale domácnosti to na svých účtech skoro nepocítí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Elektřina zlevňuje, tak proč to nepocítíme?

  • 15
Elektřina jako taková zlevňuje, takže pro jednou nemusíme kamenovat ČEZ. Což je asi ta lepší část zprávy, ta horší je, že domácnosti s menší spotřebou to na účtech příliš nepoznají.

Zákazníci, kteří se před časem nechali zlákat nabídkou garantované ceny elektřiny na příští rok, by si však nyní mohli ověřit, zda něco vydělali. Nemusí nic složitě počítat, stačí použít psychologii. Pokud bude jejich dodavatel mlčet a nepochlubí se v médiích či na billboardech, jak dobrou možnost lidem poskytl, tak to asi velká sláva nebude.

Levnější vyrobenou elektřinu, které se říká silová, v příštím roce značně eliminuje zvýšení té části její ceny, která je ze zákona regulovaná. Celkový plus 3,6 procenta pro domácnosti je proto poměrně nízký, což dává možnost praštit si do Energetického regulačního úřadu. Nereguluje špatně?

Regulace má chránit konkurenční prostředí, slabší proti silnějším, a také to do jisté míry dělá. Konkrétně v energetice mají mít všichni přístup na monopolní dráty za stejných podmínek a za stejné peníze.

Vlastník drátů je tedy omezen ve svém byznysu, může však počítat s tím, že například sazba za distribuci, která je v koláči ceny elektřiny druhá nejvyšší, vzroste, když úřadu prokáže své vyšší náklady a úřad mu neprokáže opak. Jeho náklady rostou také v případě, kdy přes jeho sítě proteče méně elektřiny.

Regulátor to má těžké. Na jedné straně se od něj chce, aby chránil zákazníky před zlými monopoly, na druhé straně mu zákony ukládají různé povinnosti, jako například podporu obnovitelných zdrojů energie, která zákazníky poškozuje.

Na růstu regulovaných složek ceny elektřiny pro rok 2010 se podílí především téměř třímiliardové zvýšení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie proti letošku. Zákazníci zaplatí na účet boje s klimatickými změnami zhruba devět miliard korun.

Podnikání se zaručeným ziskem je ovšem v ekonomice něčím nepřirozeným a tržnímu prostředí nepřátelským. Původní idea, zaručit investorům do obnovitelných zdrojů návratnost investice během 15 let, se zvrtla. Fotovoltaika neboli energetika solární, které přibývá nejvíc, je nyní mnohem levnější, než když se s ní začínalo.

Návratnost se smrskla na pár roků. Vtipálci říkají, že dalším krokem bude, až se k panelům dovede proud z Temelína a prodá se pak do distribuce s označením solární elektřina. Místo dvou korun za kilowatthodinu to bude kolem 12 korun. Tomu se bude teprve říkat byznys!

Energetický úřad využil jediné své možnosti a snížil podporu pro nové sluneční elektrárny o pět procent. Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která je v Poslanecké sněmovně, by mu měla umožnit větší pružnost. Je otázka, jak rychle může být přijata. Vždyť podnikavost mnoha poslanců je dobře známá a bylo by s podivem, kdyby si nechali dobrou fotovoltaickou příležitost ujít.

Regulace vypodložená příslušnými zákony může tedy porodit zázračné děti. Přesto je ve skutečnosti klasickým menším zlem. Energetika je totiž největším monopolem dneška, navzdory všem burzám, liberálnímu obchodu a svobodným zákazníkům. Nejvíc závisí na politických rozhodnutích jak doma, tak v Evropské unii.

Využívá infrastrukturu, která nemůže být dost dobře decentralizovaná ani lokálně, ani vlastnicky. Energetické firmy jsou bohaté a mocné, proto si své zájmy umějí pohlídat.

Žádná jednoduchá cesta ven z toho dnes nevede, ale státní moc a politici se o to musí snažit. Víc než velmi dílčí úspěchy však od nich nečekejme.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video