Budovaný obchvat Prahy.

Budovaný obchvat Prahy. | foto: Dan Materna, MAFRA

Dvacet let staré plány počítaly s dálnicí přes pražský Žižkov

  • 78
Z dnešního pohledu je skoro neuvěřitelné, co si představovali dopravní inženýři jen pár měsíců po nabytí svobody v roce 1990. Přestože tehdy brázdilo pražské ulice nesrovnatelně méně aut než nyní - o dvacet let později, na výkresech, to znát není.

Jak tehdy, tak nyní se počítalo se dvěma silničními okruhy - jedním vnitřním a druhým vnějším.

Jenže zatímco nynější plány na nové dálnice v Praze počítají se sedmi radiálami, tedy spojnicemi mezi oběma okruhy, tehdy se jich v mapách objevilo jedenáct. A k tomu ještě dvě napříč centrem.

Rok 1990: jedenáct radiál

Tehdejší Ústav dopravního inženýrství se neupejpal. Motoristé, kterých bylo v roce 1990 v Praze 331 tisíc, měli dostat zelenou a šanci na volný průjezd městem bez kolon.

Dálnice byla navržena například podél železniční tratě mezi Dejvicemi a Veleslavínem, pak měla pokračovat k Ruzyni v trase dnešní Evropské silnice. Čtyři pruhy měly protínat také pole mezi Malešicemi a Uhříněvsí nebo mezi Jarovem a Černým Mostem.

Velmi překvapeně by dnes zřejmě Pražané hleděli také na dálnici procházející od Jižní spojky podél Kunratického lesa před Krčskou nemocnicí až k Písnici.

Zcela mimo dnešní realitu jsou však dvě dálnice protínající centrum města. Nehledě na to, že na rozdíl od současných plánů se před dvaceti lety plně počítalo se zachováním Severojižní magistrály.

Nyní už se s ní nepočítá, a až bude dokončen městský okruh, změní se magistrála v nevýznamnou ulici zúženou na Vinohradech z osmi pruhů do čtyř.

V roce 1990 se plánovalo, že hlavní tah propojí Smíchov s Nuselským údolím novým mostem. Dálnice by minula Albertov, projela by pod Nuselským mostem, u vršovického nádraží by se "přilepila" k železniční trati a podél ní by vedla až do Strašnic k nynějšímu Lanovému mostu.

To je první ze dvou "šílených" nápadů, nahlíženo dnešní optikou.

Druhá silnice měla vybočit z magistrály na křižovatce Bulhar. Přes Žižkov se měla vyšplhat k Olšanským hřbitovům a podél dnešní už málo využívané vlečky k nákladovému nádraží Žižkov se dostat až na Jarov.

Nebral se ohled na životní prostředí. Dnes se staví tunely

Nyní je motorizovaných Pražanů už přes 670 tisíc a budou se muset spokojit s menším počtem kilometrů dálnic.

Širší centrum metropole sevřené vnitřním okruhem, jehož část se nyní staví mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou, zůstane před auty uchráněno. Také se zredukoval počet radiál. Těch má být podle aktuálních představ Útvaru rozvoje města pouze sedm.

Plánované pražské radiály v roce 1990 a 2010. 

Dosud byly postaveny pouze čtyři - Strakonická, Chodovská (Brněnská), Prosecká (V Holešovičkách) a Štěrboholská. Stojí i část Radlické radiály známé nyní spíše jako Rozvadovská spojka a staví se Vysočanská radiála.

Zatím pouze čarou na mapě je Břevnovská radiála, která spojí Řepy s Malovankou.

"Doba pokročila. Projektanti dopravních staveb vědí, že nemají přivádět dálnice do zastavěných částí města a svou roli hrají pochopitelně i urbanisté a zelení aktivisté," míní Petr Moos, děkan dopravní fakulty ČVUT. Podle něj je patrnou změnou, kterou prošlo myšlení projektantů, také to, že se na rozdíl od doby před dvaceti lety počítá s tunely.

Jsou sice nákladnější, ale šetrnější k životnímu prostředí a také k nárokům obyvatel.

"Je to trend většiny evropských měst - Paříže, Lisabonu, Říma," dodává Moos s tím, že drtivá většina měst si staví nebo postavila okružní systém dálnic. Tedy stejně jako Praha vnitřní a vnější okruh a silnice, jež je navzájem spojují.

Okruh se staví už padesát let

To však v české metropoli vůbec nemuselo být. Původně měli řidiči jezdit Prahou nikoli po okruzích, ale po mnoha magistrálách křížících město od západu k východu a od severu k jihu.

O výstavbě tranzitních tahů začali plánovači přemýšlet už ve třicátých letech minulého století, kdy začal prudce růst počet aut. Za druhé světové války německé úřady rozhodly o výstavbě okruhu.

Po válce se objevila řada návrhů, které vizionářsky zpracovávaly budoucnost silniční sítě v Praze, ale inženýři se nakonec opět přiklonili k roštu. Ten se měl skládat ze dvou západovýchodních silnic, což je dnešní Evropská třída a Vršovická ulice, a tří severojižních dálnic nazývaných magistrály.

Z nich se postavila jediná. Ta, která dnes vede z Pankráce na Florenc a většina řidičů ji kvůli nekonečným kolonám proklíná.

Po roce 1968 se rošt ukázal jako nevhodný a Praha se rozhodla pro výstavbu systému s okruhy. Celý systém bude dokončen nejdříve v roce 2016.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video