Falešné zprávy (ilustrační snímek) | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz, Profimedia.cz

Zisky z inzerce nesmí sloužit k šíření fake news, varuje nový spolek Nelež

  • 102
Nekrmení dezinformačních webů by se mělo stát etickou normou a společenskou odpovědností všech zadavatelů reklamy. Mělo by jim záležet na tom, v jakém prostoru se jejich značka a sdělení pohybují, apeluje na firmy skupina zástupců reklamní branže, kteří založili spolek Nelež. Jejich cílem je odstřihnout od finančních zdrojů dezinformační weby, které manipulují náladou ve společnosti.

Manipulativní článek pod agresivním kontroverzním titulkem a vedle toho reklama seriózní firmy nebo instituce? Na dezinformačních webech nic výjimečného. Spolek Nelež s experty na reklamu a komunikaci usiluje o to, aby se to změnilo.

Šíření fake news snadno a rychle. Arabové ve skutečnosti lázně neovládli

Vyzývá firmy, aby chránily dobrou pověst svých značek tím, že zamezí jejich spojování s dezinformačními weby, jejichž obsahy jsou plné lží, manipulací a nenávisti. Nabízejí pomoc, jak se tomuto prostoru vyhnout. „Zisky z vaší inzerce nesmí sloužit k budování příkopů mezi lidmi a šíření zjevně nepravdivých zpráv,“ varují s tím, že firmy často netuší, kde se jejich reklama v on-line prostředí vůbec objeví, a že se zobrazují i tam, kde ji mít určitě nechtějí. Začnou je na to upozorňovat.

„Věříme, že pokud se nám podaří dezinformace umlčet, dojde k menšímu rozdílu v rozložení společnosti,“ říká předseda spolku Roman Čihalík. „Naším cílem je odříznout dezinformační weby od peněz a omezit tak šíření lživých informací. To povede k posílení důvěry v média, která pracují s informacemi poctivě, a k posílení dezinformační imunity společnosti,“ dodává s tím, že dezinformační weby rozkládají demokracii.

Petr Vlasák, další ze zakladatelů spolku, upozorňuje, že titulky manipulativních článků jsou postavené na koncentraci dezinformací a čtenář se často vůbec nedostane k původnímu zdroji. „Tyhle věci se šíří velmi snadno, protože jsou tak bulvární a tak agresivní a kontroverzní, že se šíří rychle. Snažíme se postihnout to setrvalé bombardování a přesvědčování čtenářů nebezpečnými, toxickými informacemi, které vedou k zásadnímu problému – společnost pak neví, co je pravda. A to ji rozděluje,“ řekl.

Dezinformační weby vydělávají 5,5 miliardy ročně. Díky inzerci velkých firem

V průzkumu pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky připustilo 61 procent respondentů, že vlastně vůbec netuší, zda weby, které navštěvují, jsou dezinformační, nebo ne. Nedokážou to rozpoznat a podporují tak šíření falešných zpráv.

Dezinformační weby, jak samy deklarují, jsou financované z dárcovských příjmů a peněz z reklamy. Jejich provoz tak umožňují i velcí inzerenti typu pojišťoven, bank, obchodních řetězců nebo institucí a dokonce humanitární organizace. Často totiž nevědí, že se jejich reklama dostala na dezinformační web.

Nejrizikovější je anonymní aukční on-line prodej reklamy – kdo dá nejlepší cenu, dostává prostor. Reklamy se umisťují na základě algoritmu, tedy strojově, bez etických principů pouze plní úkol. „Dá se ale pracovat s black listem dezinformačních webů a používat mechanickou zábranu. Kde inzerent být nechce, tam stroj reklamu nepošle. Tento mechanismus je možné nastavit a funguje. Myslíme si, že je to jediná účinná cesta, jak omezit zdroj financování těchto webů,“ vysvětluje Čihalík.

Spolek zároveň ujišťuje firmy, že když zabrání reklamě na dezinformačních webech, nepřijdou o cílovou skupinu potenciálních zákazníků. „Reklama k nim přiteče jinudy,“ říká analytik a ředitel společnosti Semantic Visions František Vrabel. Trhy, na kterých spotřebitelé méně podléhají falešným zprávám a účelové manipulaci, jsou ekonomicky předvídatelnější a stabilnější. To vytváří lepší podmínky pro podnikání a tvorbu zisku, uvádí spolek.

Jeho zakladatelé v souvislosti s lživými weby prosazují myšlenku, že každý má právo na svůj názor, ale nikdo nemá právo vydávat své názory za fakta. Vytvořili seznam zhruba dvaceti dezinformačních webů. Podle místopředsedy spolku Boba Kartouse black list není konečný.

Zemanova dřevěná noha a pedofil Drahoš. Fakescape bojuje proti dezinformacím

Při hodnocení webů jako dezinformačních vycházejí ze tří systémů. Opírají se o analýzy Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, které zkoumají transparentnost média, poctivé nakládání se zdroji a profesionální práci se sdělením. Spolek využívá také data slovenské iniciativy konspiratori.sk, jež obsah webů zkoumá skrze hodnotící komisi složenou z lidí různého profesního zaměření, a dále pracuje se sémantickou analýzou klíčových slov a protidemokratických témat, kterou zpracovává datová firma Semantic Vision. Pomocí těchto systémů lze identifikovat lživé, manipulativní a zavádějící články a weby.

Spolek Nelež je nezávislý, nepolitický a pomoc zadavatelům reklamy, aby se jejich značky neobjevovaly vedle zmanipulovaných zpráv, nabízí bez nároku na honorář. V březnu spustí kampaň na podporu svých osvětových aktivit proti dezinformačním webům.

Spolek Nelež

  • Roman Čihalík, předseda spolku – vystudovaný učitel prošel několika reklamními agenturami, nyní spoluvede kreativní oddělení v nejstarší ryze české agentuře Comtech_CAN. Za svou práci získal řadu prestižních cen, včetně zahraničních.
  • Bob Kartous, místopředseda spolku – absolvent brněnské pedagogické fakulty a fakulty sportovních studií a doktorand FSV na Univerzity Karlově je mluvčím Českých elfů, skupiny bojující proti dezinformacím v českém kyberprostoru. Mimo jiné je také editorem kritického deníku Britské listy.
  • František Vrabel, místopředseda spolku – je ředitelem společnosti Semantic Visions, která denně analyzuje milion článků ze 600 000 zdrojů. Jeho týmu se mimo jiné podařilo vyvrátit tvrzení, že ruská propaganda neexistuje.
  • Další členové spolku: Petr Vlasák, Richard Stiebitz, Pavel Sobek, Ivan Manolov, Kateřina Hobrlandová

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video