Sedí vaše dítě u počítače a nikde se netoulá? Přesto buďte ve střehu! České děti jsou totiž při používání internetu velmi neopatrné. Třetina školáků přiznává, že už někdy šli na schůzku s člověkem, kterého znali jen přes internet.

Sedí vaše dítě u počítače a nikde se netoulá? Přesto buďte ve střehu! České děti jsou totiž při používání internetu velmi neopatrné. Třetina školáků přiznává, že už někdy šli na schůzku s člověkem, kterého znali jen přes internet. | foto: Profimedia.cz

Děti věří lidem, které znají jen z internetu, ukázal průzkum

  • 61
Sedí vaše dítě u počítače a nikde se netoulá? Přesto buďte ve střehu! České děti jsou totiž při používání internetu velmi neopatrné. Třetina školáků přiznává, že už někdy šli na schůzku s člověkem, kterého znali jen přes internet.

Naproti tomu malí Západoevropané jsou obezřetnější – v evropských zemích má tuto zkušenost jen desetina dětí.

Průzkum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukázal, že varování před riziky, která internetová komunikace přináší, se míjejí účinkem. Osmdesát procent českých školáků při registraci na webech nějaké varování četlo, ale nedokázali si vzpomenout, čeho se týkalo.

"Není to nic, co by nás mohlo těšit," komentoval výsledky Zdeněk Záliš, manažer projektu Safer Internet, který varuje před riziky na síti. Poukázal na jiný průzkum v USA, který přinesl šokující zjištění: mnohé děti vyhledávají rizikové kontakty na internetu úmyslně. Je to pro ně "adrenalin".

Kriminalisté už v minulosti řešili případy, kdy se pedofil na internetu vydával za dítě a snažil se získat důvěru skutečného dítěte. Před dvěma lety přispěla MF DNES k odhalení a odsouzení jednoho takového. A před soudem teď stane pětatřicetiletý muž, který zneužil 28 chlapců, které vyhledal přes počítačovou síť.

"Máme rozpracováno několik dalších případů," říká šéf policejního oddělení informační kriminality Karel Kuchařík. Policisté se o případech dozvěděli i díky lince Internet Hotline, která upozornění na podezřelé chování přijímá. "Rodiče si víc všímají toho, s kým děti komunikují," pochvaluje si kriminalista Kuchařík.

. Zkušenosti redakce s provozováním dětského serveru Alík.cz

Obsah (diskuse, klubovna) je pod neustálým dohledem administrátorů. Máme i seznam zakázaných slov, který se takřka denně rozšiřuje. Horší je, že děti nejsou schopny rozlišit, že se za jménem může skrývat někdo úplně jiný. Když se například nějaký uživatel začne vydávat za Ewu Farnou, vždycky se najde někdo, kdo tomu věří a začne si s ní jako s Ewou Farnou povídat. Na to musíme děti upozorňovat. Ale měli by na to dohlížet i rodiče.

Radka Páleníková, vedoucí serveru Alík.cz

Devadesát procent rodičů sice sleduje, co děti na internetu dělají, ale více než polovina dětí přiznává, že se takovému monitoringu dokážou vyhnout.

"Byl bych rád, kdybych měl nějakou holku třeba na pokec přes icq. Mám rád brunetky, blondýny a tak dál." Zdánlivě normální seznamovací inzerát. Ale pod tímhle je podepsaný jedenáctiletý chlapec. Na seznamce určené dětem vystupuje jako Karloos. Skutečně je autorovi teprve jedenáct? Těžko říct. Možná to zjistí školačky, které mu odpovědí a sejdou se s ním.

Čtvrtina dotázaných dětí už poznala, že ten, s kým si dopisovaly jako s vrstevníkem, byl ve skutečnosti výrazně starší. Jak je možné, že jsou děti tak důvěřivé? "České školství neučí děti kritickému myšlení. Tedy nevěřit tomu, co se někde píše nebo co slyším," míní dětský psycholog Václav Mertin.

Stehlíková: Změňme výuku
Podle Českého statistického úřadu má připojení k internetu 67 procent domácností s dětmi. Aby školáci tolik nepodceňovali riziko komunikace přes internet, chce ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, aby se už od první třídy učili o hrozbě zneužívání dětí prostřednictvím celosvětové počítačové sítě.

"Děti bohužel se svými rodiči a učiteli nediskutují o obsahu internetových stránek, které navštívily, nebo o lidech, se kterými chatují," říká ministryně. Chce proto, aby ministerstvo školství upravilo vzdělávací programy, které nahradily dřívější osnovy.

Ale odborníci to nepovažují za šťastné řešení. Vadí jim, že politici chtějí téměř každý problém týkající se dětí řešit ministerskými předpisy pro školy. "Na rodinu nemůžeme a sami moc dělat nechceme. Tak se to hodí na školu," říká psycholog Mertin.

Hlavní díl odpovědnosti podle něho nesou rodiče. S tím souhlasí i Zdeněk Záliš z iniciativy Safer Internet (Bezpečnější internet), která se snaží varovat děti před různými hrozbami webu. "Rodiče by si měli uvědomit, že nestačí dítě zavřít v pokojíčku, kde k němu nikdo nemá fyzický přístup. Kontakt přes internet může být mnohem nebezpečnější," zdůraznil.

Nicméně ministerstvo školství se spolupráci s ministryní Stehlíkovou nebrání. "Právě jsme se domluvili, že to budeme společně řešit," řekl v úterý ministr Ondřej Liška. Není však pravděpodobné, že by se přímo měnily vzdělávací programy.

"Už jsou hotové a nebudou se přepisovat. Ale i ony počítají s tím, že se žáci naučí odpovědnému přístupu k nevhodným stránkám na internetu. Patří to k počítačové gramotnosti," vysvětluje mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.

Mentorování už nezabírá
Ministerstvo sází spíš na osvětu. Už loni se přidalo ke kampani Bezpečný internet dětem, kterou organizuje Nadace Naše dítě. Ta provozuje internetovou linku Internet Hotline, jejímž prostřednictvím lidé upozorňují na nebezpečné informace šířené přes internet. Letos do konce srpna oznámili 772 podezření a 429 z toho dostala policie.

Zástupci projektu Safer Internet působí kromě školáků i na rodiče a knihovníky, protože ti obsluhují veřejné sítě. "Sepisujeme reálné životní případy. Mentorování je málo účinné," popsal přístup Zdeněk Záliš. Dnes bude iniciativa lobbovat u místopředsedy Sněmovny Jana Kasala.

"Jedním z konkrétnějších opatření je třeba zavedení piktogramů, které by před nevhodným obsahem varovaly rodiče," řekl Kasal. Uznal však, že nelze dětem internet "cenzurovat". "To bychom se dostali někam za Čínu," míní.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video