Ani to nestačí, zdravých lidí ochotných darovat kostní dřeň je stále málo. Na svého dárce zatím čeká i patnáctiletý Matěj Kučera z Miletína na Jičínsku. Příští týden to budou tři roky, kdy se o své diagnóze chronické myeloidní leukémie – kterou u nás ročně onemocní asi 90 lidí a u dětí je velmi vzácná – dozvěděl.
Odběr kostní dřeně není nic, co by se nedalo zvládnout, říká dárce |
Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM teď chystá na třetí zářijovou sobotu hromadný nábor dárců. „Očekáváme, že akce bude největším náborem u nás vůbec,“ říká mluvčí registru Gabriela Hošková. IKEM má ambici překonat svůj rok starý rekord, kdy se mu společně s Matějovým tatínkem podařilo během jediného dne zapsat v Miletíně 741 nových dárců.
„Dva z toho už darovali kostní dřeň konkrétnímu nemocnému,“ dodává Hošková. Letošní přání je dosáhnout tisícovky nově zapsaných. Třeba v IKEM právě hledají dárce pro 41 dětských a dospělých pacientů.
V Česku jsou dva registry dárců kostní dřeně. V Praze a v Plzni je v nich přes 120 tisíc lidí. Část ale postupně vyřazují kvůli věku či zdravotnímu stavu a je třeba hledat nové, ideálně mladé lidi. Ještě lépe muže do 25 let.
„Mladí muži dávají největší šanci na poskytnutí dostatečného množství krvetvorných buněk pro všechny váhové kategorie pacientů. Po transplantaci je u nich nižší výskyt reakce štěpu proti hostiteli, než je tomu, je-li dárcem žena,“ vysvětluje přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol Jan Starý.
Rodina má největší šance
Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá v rodině, největší šance na shodu takzvaných HLA znaků (komplex genů) je mezi vlastními sourozenci.
Přesně tak lékaři postupovali i u Matěje, společné znaky se sestrou ale nenašli. „Matěj má teď udržovací léčbu. Jeho stav se neuvěřitelně zlepšil, i psychicky,“ podotýká jeho otec. Aby se však chlapec vyléčil, musí se pro něj najít vhodný nepříbuzný dárce.
Za optimální shodu se považuje deset z deseti HLA znaků, takového dárce se daří najít asi pro 70 procent pacientů. „Lze akceptovat i dárce s nižší shodou, například devět z deseti, ale výsledky jsou o něco horší. Alternativou je pak i transplantace od příbuzného dárce jen s poloviční shodou v HLA,“ vysvětluje mluvčí fakultní nemocnice v Olomouci Adam Fritscher. Důležité je podle něj i to, jak se na transplantaci pospíchá.
Být užitečný je dobrý pocit, říká dárce dřeně, který zachránil život |
Velké potíže sehnat nemocnému dárce řeší lékaři pro pacienty z menšinových etnik, v Česku zejména Romů a Vietnamců. Podle odhadů odborníků jsou jich totiž v registrech nejspíš jen desítky – zákon nedovoluje informace o původu dárců evidovat.
Dárce hledají lékaři buď v rodině, nebo občas v americkém registru, kde je více lidí asijského původu. „V ideálním případě bychom chtěli mít v databázi alespoň čtyři tisíce dárců jednoho etnika, abychom měli vůbec šanci vhodného a shodného dárce najít,“ říká Hošková.
Jenže podobné trable jsou i u míšenců. Namíchají se totiž HLA znaky třeba asijské a evropské, americké a evropské – a pro takového pacienta se dárce hledá jen obtížně.
Šance se čtyřmi sourozenci
Stále hůř se ale hledají dárci i mezi sourozenci, dnešní děti jich mají málo. A když už jsou, jeden z rodičů bývá jiný. „Teoreticky musíte mít čtyři vlastní sourozence, aby byl jeden z nich shodný, ale ve skutečnosti nemusí být shodný ani jeden z nich,“ vysvětluje Hošková.
Každý rok u nás přibude více než tisíc pacientů s poruchami krvetvorby. Každý z nich může transplantaci potřebovat.
Tatínek Matěje Kučery hledání dárce pro syna i ostatní nemocné nevzdává. Registru v IKEM pomáhá organizovat nábory, sám zprvu dokonce lidi ochotné pomoci vozil do královéhradecké nemocnice autobusem. Za první dva měsíce tam dopravil přes sto lidí.
S Matějem se zúčastní i náboru ve světový den dárců kostní dřeně 21. září. Večer rozsvítí IKEM jako poctu všem dárcům v Praze do červena – barvy krve Petřín, Tančící dům, Národní divadlo i fontánu před Národním muzeem.
Chybí tisíce dárců Kdo může kostní dřeň darovat ● Vstupní vyšetření trvá deset minut, zájemce vyplní otazník a odevzdá vzorek krve nebo slin. Z toho se testují pouze HLA znaky (dědičné znaky na povrchu bílých krvinek). ● Tetování, piercing, akupunktura ani očkování nevadí. ● Dárce musí být ve věku od 18 do 40 let (v plzeňském registru do 35 let), vážit víc než 50 kilogramů, mít zdravotní pojištění platné v ČR a být v dobrém zdravotním stavu, bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce). ● Důležitá je ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření. Jak probíhá odběr kostní dřeně ● Zárodečné buňky kostní dřeně se odebírají buď přímo z kostní dřeně – v celkové anestezii se vpichy do kyčelních kostí nabere kostní dřen ve velkém množství. ● Druhou možností je odběr periferní kmenové buňky. Dárci se podá lék, který vyplaví z kostní dřeně buňky do krve, a tak se dřeň nabírá z krve. „Nová, mladší metoda pomocí separace buněk z krve není rozšířená v povědomí veřejnosti. Doufáme, že odpadne faktor strachu. Mezi mladými, na které cílíme nejvíce, je hojně rozšířen strach z jehly v kosti a následné bolesti,“ říká primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň Pavel Jindra. |
