Kardinál Špidlík: „Ratzinger si získal kardinály organizačními schopnostmi, uměním dialogu a nasloucháním“; kardinál Vlk: „byla vytvořena atmosféra strachu a hledala se silná ruka, pevná postava“. Tolik pohledy našich nejvýznamnější církevních představitelů. Co s tím?
Očekávat, že nový papež změní názory církve na antikoncepci, homosexualitu či potraty je nejenom výrazem nevzdělanosti a neinformovanosti, ale i příkladem nefér přístupu ze strany médií a některých církevních a teologických osobností.
Jsou to totiž témata vycházející primárně z danosti přirozeného zákona, tedy způsobu, jakým byl člověk stvořen. A tento způsob je dán Autorem stvoření. Církev toto Boží know-how pouze poznává a interpretuje. Jak by tedy nový papež mohl v tomto něco měnit?
Jinou otázkou je ekumenismus a mezináboženský dialog, ve kterém nemůže Benedikt XVI. nepokračovat. Je totiž pevnou součástí křesťanské misie od počátku. Druhý vatikánský koncil pouze vyzdvihl a lépe interpretoval jeho samotné základy. A tím je ontologická důstojnost lidské osoby, která je svobodná a stvořená k Božímu obrazu. Jakékoliv násilí v náboženské a křesťanské sféře je tedy zavrženíhodné a příčí se lidské důstojnosti.
Názor čtenáře byl redakčně upraven.
