"My máme na stole nějaká čísla, o kterých budeme jednat. Církve tvrdí, že oni to mají spočítané v pořádku, my tvrdíme, že náš výpočet je jiný," uvedla ve středu místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková. Dodala, že rozdíl je u základní výše náhrad okolo 13 miliard korun.
Obě strany se podle ní musí dobrat "k nějaké pravdě", a pokud bude potřeba, měl by věc posoudit nezávislý arbitr. Při stanovování částky, s níž jsou prý již církve seznámeny, podle ní tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel.
Požadavkem ČSSD a hnutí ANO je i účelová vázanost prostředků. "Jde o to, aby měly církve podávat informace minimálně tak, jak se podávají výroční zprávy u všech veřejných institucí," uvedla Gajdůšková. Ideální by podle ní byla forma transparentního účtu, ale vzhledem k tomu, že se požadavek týká většího množství organizací, nebylo by to podle ní úplně jednoduché. Příští schůzka s církvemi by se přitom měla uskutečnit v pátek, termín však ještě není potvrzený.
Zákon počítá s tím, že církve dostanou zpátky svůj původní majetek v hodnotě 75 miliard korun (zhruba 30 tisíc hektarů zemědělské půdy, přibližně 142 tisíc hektarů lesa a asi 900 staveb, především zemědělské objekty, bytové domy a rybníky). Stát také církvím během třiceti let vyplatí 59 miliard korun. Tato částka se však bude zvyšovat o inflaci, která se promítne do splátky na konci každého roku. Vyjednavači proto řeší také úpravu inflační doložky.
První splátku finančních náhrad poslalo církvím ministerstvo kultury před Vánocemi. Činila necelé dvě miliardy korun, tedy asi třicetinu smluvené částky. V následujících 17 letech se budou postupně snižovat i příspěvky státu církvím až do doby, kdy se zcela osamostatní a stát už na ně nebude nijak přispívat. Nyní stát vyplácí na podporu jejich činnosti asi 1,5 miliardy korun ročně.
