Podle Kasala je možná lepší, když se zákonem bude zabývat komise, která se na úpravách snáze dohodne.

Podle Kasala je možná lepší, když se zákonem bude zabývat komise, která se na úpravách snáze dohodne. | foto: Jan Zátorský

Církevní komise pracuje navzdory prázdninám, ozval se Kasal

  • 26
Lidovecký poslanec Jan Kasal se zastal svých kolegů, kteří mají přes léto dlouhé volno. Prý nejsou zdaleka tak leniví, jak se objevuje v médiích. Upozorňuje, že mnozí ani o prázdninách nezahálejí. On sám je šéfem komise k majetkovému vyrovnání s církvemi a ta pracuje i přes léto.

Křesťanského demokrata Jana Kasala nadzvedl ze židle článek o tom, jak poslanci tráví léto. A také následná diskuse pod článkem, kde čtenáři vtipkují na účet politiků a jejich prázdnin. - čtěte Poslanci odepíšou a přepnou na letní režim

"Že jsou ze Sněmovny vyklízeny lavice, neznamená, že by měli poslanci dovolenou. Někteří možná ano, ale já sám jsem jen za středu stihl sedm schůzek s představiteli státní správy i církví," tvrdí o sobě politik. "A to jen proto, aby členové takzvané církevní komise měli podklady k dalšímu jednání," uvedl pro iDNES.cz.

Kasala totiž Sněmovna zvolila do čela dvanáctičlenné komise, která vznikla na popud Vlastimila Tlustého. - více o vzniku sněmovní komise čtěte zde

Za úkol má posoudit jednotlivé parametry vládního zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, který ve Sněmovně narazil na odpor opozice a pětice občanských demokratů. Současně má vypracovat vlastní řešení problému.

Snad se nám podaří přesvědčit část ČSSD, věří Kasal
První setkání má komise už za sebou, další je naplánováno na 22. července. Do té doby je třeba připravit všechny materiály, které poslanci pro své jednání potřebují.

"Musíme to nastudovat, abychom byli důstojnými partnery těch expertů, kteří to vypracovali," říká Kasal.

Že zákon napoprvé neprošel, Kasala mrzí. Šlo totiž o historickou událost, když se mezi sebou shodlo sedmnáct církví a vláda. "Ten zákon má smůlu, že Vlastimil Tlustý naznal, že je to dobrá příležitost, jak si vyřídit účty s Mirkem Topolánkem," tvrdí lidovecký poslanec.

Na druhou stranu to, že se nyní bude zákonem podrobně zabývat právě komise, může být podle Kasala výhodou. Ve Sněmovně byla totiž debata o vyrovnání s církvemi ideologicky zatížena. "Toho se komise nedopustí a vládní materiál bude hodnotit věcně," věří politik a dodává, že je se složením komise spokojen.

Je možné vyjednávat
Poslanec je přesvědčen, že o mnoha parametrech je možné vést debatu. "Nejsem tak naivní, abych si myslel, že ta komise bez výhrad vládní návrh schválí. Určitě tam nějaké změny budou," říká.

Kdyby se ale komisi podařilo shodnout se na nějakém komplexním pozměňovacím zákonu, který by pak předložila poslancům ke schválení, bylo by to lepší, než kdyby se zákon ve druhém čtení zadrhl ve čtyřech nebo pěti sněmovních výborech, které by ho chtěly na vlastní pěst "vylepšovat".

Lidovecký poslanec věří, že by komisí takto upravený zákon mohla nakonec podpořit i část sociálních demokratů.

Námětů k diskusi je prý více a s jednotlivými parametry je možné hýbat. "Nemluvím jako předseda komise, říkám pouze svůj osobní názor. Podle mne se můžeme bavit například o té základní částce. Zatím je dohodnuto a podloženo 83 miliard. Ale stejně tak může být odhadnuta na 90 miliard nebo 75 miliard," naznačil, kudy by se hledání kompromisu mohlo ubírat.

Naráží tak na skutečnost, že cena za hektar půdy je dána vzájemnou dohodou státu a církví, neboť hodnota církevních pozemků během desetiletí vzrostla a není snadné dnes přesně vyčíslit, kolik by za něj měl stát zaplatit. - o podrobnostech majetkového vyrovnání s církvemi čtěte v rozhovoru s kardinálem Vlkem

Stejně tak je podle Kasala otevřená doba splácení. Připouští, že šedesát let je skutečně příliš dlouhé období. Má opodstatnění snad jen proto, že od znárodnění v roce 1948 uběhlo letos šedesát let, řekl v nadsázce. Stejně tak by se mohl stát s církvemi dohodnout na období padesáti nebo čtyřiceti let.

Okamžité vyplacení odškodného ale možné není. Česká republika by si sice mohla na splacení 83 miliard půjčit, částka by se ale jako záporná položka promítla do rozpočtu veřejných financí, a narostl by tak státní dluh. "To bychom v Bruselu nedokázali prosadit," dodal Kasal.

Všechny změny, které komise dohodne, pak ale bude muset znovu posvětit všech sedmnáct církví. Ty už s vládou podepsaly memorandum o předloženém návrhu, nyní by musely s každou změnou souhlasit a podepsat nové smlouvy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video