„Jednalo se o seniory ve věku nad 60 let. Byli to tři muži a dvě ženy se základním onemocněním – komplikovaným zánětem plic nebo sekundární bakteriální infekcí,“ uvedla k úmrtím v jižních Čechách Jitka Luňáčková z českobudějovické krajské hygienické stanice.
Chřipka se vyznačuje prudkým nárůstem nemocných. Tak to u chřipky typu A bývá. Poslední údaje hovoří o 122 pacientech, kteří se potýkají se závažným průběhem nemoci, z nichž 16 dokonce zemřelo. Loňská epidemie nastupovala naopak zvolna a trvala dlouho, protože v roce 2018 u nás převládal původce typu B, který má odlišné charakteristiky.
Nejvyšší nemocnost je hlášena z Libereckého, Jihomoravského, Zlínského, Plzeňského a Moravskoslezského kraje. Epidemiologové však zdůrazňují, že výsledky jsou porovnatelné jen s výhradami a hlášená nemocnost není věrným obrazem té skutečné.
„V Praze, kde jsou vyšší příjmy, řada lidí k lékaři prostě nejde, a tím se do systému nedostanou. Někdo pracuje z domova, jinde zaměstnavatelé nabízejí takzvaný Sick Day s možností zůstat pár dnů doma. Zatímco například na Ostravsku v manuálních profesích člověk na neschopenku musí, protože s chřipkou pracovat nemůže,“ vysvětluje Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Po celé zemi zakazují sociální ústavy a nemocnice návštěvy. Ve fázi plošné epidemie chřipky je většina evropských států včetně našich sousedů. Epidemii hlásí Německo, Rakousko i Polsko. Převažuje stále virus typu chřipky A (A/H1N1), ale v řadě zemí, s různou intenzitou, zároveň cirkuluje i virus A/H3N2. Turecko, Ukrajina, Uzbekistán, Lucembursko, Francie, Izrael a Ukrajina uvádí dominanci viru typu A/H3. „Údaje se každý týden aktualizují, jsme teprve na začátku epidemie,“ dodává epidemiolog Kynčl.
Vzestup onemocnění je podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové evidován zejména u dospělých v produktivním věku, tedy ve věkové skupině 25 až 59 let věku. „V tomto týdnu je celková nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky na úrovni 1 757 nemocných na 100 000 obyvatel, což při porovnání s minulým týdnem představuje vzestup o 2,5 procenta,“ uvedla Štěpanyová.
5. března 2018 |
Chřipka skolí člověka rychle
Pokud právě doma ležíte s horečkou, smrkáte a kašlete, nelze s jistotou určit, zda máte chřipku, nebo vás paralyzoval nějaký jiný, nechřipkový vir. Když hygienici hlásí epidemii, míní tím všechny akutní respirační infekce. V čase epidemie mezi nimi chřipka dominuje.
Vyznačuje se rychlým nástupem, obvykle do 24 hodin po nákaze. První se objevuje horečka následovaná bolestmi hlavy, kloubů a svalů a teprve pak nastupuje kašel a rýma. Dalším faktorem zvyšujícím riziko je vysoká infekčnost chřipky. K vyvolání nákazy stačí i dvě až tři virové částice a také jednoduchý přenos kapénkovou infekcí.
„Pokud již nemocní jste, chovejte se zodpovědně, infekci nepodceňujte a nešiřte dál – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,“ upozorňuje Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Není to žádná banální nemoc
Ročně zemře na komplikace spojené s chřipkou kolem dvou tisíc lidí, většinou nad 65 let. Proto se očkování nejvíc vyplatí právě seniorům, kteří mají třeba cukrovku nebo jinou chronickou nemoc, která se ležením rozjede. Nejčastější sekundární komplikací chřipky je zápal plic. Ale chřipkové viry mohou vyvolat i akutní zápal plic jako bakteriální komplikaci. V takovém případě už je zapotřebí nasadit antibiotika.
Epidemiologové se shodují, že lidé chřipku těžce podceňují. Očkovat se proti ní nechá jen 5 až 7 procent populace, což je výrazně pod evropským průměrem. U starších lidí sice očkování funguje méně a onemocnění vždy nezabrání, ale studie prokázaly, že mírní průběh nemoci. A hlavně snižuje počet úmrtí.
