"S trochou nadsázky lze říct, že z nich budeme moct knihovnu už brzy postavit," říká mluvčí Národní knihovny Kateřina Nováková.
Základní kameny zaplňují chodby Klementina, přitom o projektu architekta Jana Kaplického zvaném "chobotnice" se zatím nerozhodlo a v Praze vůbec nemusí stát.
Před několika dny dorazil čtyřicátý – Národní knihovně ho věnovala společnost esperantistů a kromě českého nápisu ho zdobí i netradiční nápis v umělém jazyce esperanto. Nechybí ani kus kamene z hory Říp nebo z Blaníku.
Ale přicházejí také netradiční základní "kameny". Tak třeba koš vajec od zlínské knihovny Františka Bartoše, která tak připomněla, že vejce se kdysi přidávala do základů Karlova mostu. A na chodbě leží i pravěký pazourek nebo unikátní barokní cihla, pocházející z českobratrské tiskárny v Berlíně.
"Nejvíce mě překvapilo hnědé uhlí, celou dobu jsem přemýšlel, jestli je to dostatečně pevný základní kámen. Ale překvapením je také velký růženín až z Madagaskaru," rozhlíží se po sbírce ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek.
První kameny dorazily do knihovny v září 2006 a od té doby přicházejí další. Klementinum tak možná bude brzy řešit problém, kam s nimi. Už teď má totiž velké problémy s místem. Novou budovu potřebuje právě proto, že se dovnitř za chvíli nevejde jediná další kniha.
