Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: iDNES.cz

ČEZ smí tajit informace o palivu pro Temelín, spolek u soudu neuspěl

  • 15
ČEZ nemusí poskytovat informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Rozhodl o tom v úterý Ústavní soud, který důležitým verdiktem ukončil dlouholetý spor o informace o palivu využívaném v jaderné elektrárně Temelín. Těch se na polostátním energetickém gigantovi neúspěšně dožadoval zapsaný spolek.

Uskupení nazvané Spolek V havarijní zóně JE Temelín se sídlem v Bechyni se detailních informací o používaném palivu domáhal od roku 2006. Vedení temelínské elektrárny však odmítlo informace poskytnout s odkazem na ochranu obchodního tajemství.

„Mělo jít o dokumenty obsahující skutečnosti obchodní, výrobní a technické povahy související s podnikem, jež v příslušných obchodních kruzích nejsou běžně dostupné,“ stojí v nálezu Ústavního soudu (ÚS).

Spolek napoprvé zažaloval ČEZ neúspěšně, ve druhém kole se však Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud (NSS) přiklonili k názoru, že ČEZ je veřejnou institucí podle informačního zákona, a má tudíž povinnost takto vyžádané informace poskytnout. Pokud odmítne, musí řádně odůvodnit proč.

Pokud by rozhodnutí NSS nabylo právní moci, byl by ČEZ nově povinen na žádosti o informace podle informačního zákona - takzvané „stošestky“ - reagovat. Ústavní soud však v úterý závěry správních soudů zpochybnil a oba jejich rozsudky zrušil.

„Akciová společnost ČEZ není veřejnou institucí podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ uvedl k nálezu Ústavního soudu z pozice soudce zpravodaje jeho předseda Pavel Rychetský. Povahu veřejné instituce podle jeho slov nelze přiznat obchodní společnosti, jejíž fungování se řídí výlučně režimem soukromo-právní úpravy, tedy zákonem o obchodních korporacích.

Zřízen státem? Tato skutečnost nehraje roli

Veřejnou institucí ČEZ podle názoru Ústavního soudu být nemůže, přestože jeho nejvýznamnějším akcionářem je stát - jeho podíl na základním kapitálu činí zhruba 70 procent. Skutečnost, že si stát ponechal majoritní podíl, z něj prý nečinní výjimku mezi obchodními společnostmi, nehospodaří totiž s veřejnými prostředky.

„Nijak se nepodílí na výkonu veřejné moci a poukaz na její veřejný účel je oslaben i tím, že je pouze jedním ze soutěžitelů na trhu výrobců a distributorů elektřiny a nejedná se tedy o monopol. Povinnost poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím by totiž ovlivňovala její postavení v rámci hospodářské soutěže,“ stojí v nálezu ÚS.

Na věci podle Rychetského nic nemění ani skutečnost, že byl ČEZ před lety zřízen státem v rámci zákona o velké privatizaci. „Na to, zda je, nebo není veřejnou institucí, nemá tohle ve skutečnosti žádný vliv. Stát takto překlopil na akciové společnosti všechny státní podniky na českém území a s akciemi již nakládal různým způsobem, některé šly do kuponové privatizace, jiné na burzu, další byly prodávány přímo,“ vysvětlil Rychetský.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že nález potvrzuje stanovisko, které ČEZ dlouhodobě zastává. „Povinnost poskytovat informace, která je běžně ukládána jen orgánům veřejné správy, by mohla společnost poškodit a představovala by zásah do jejích ústavně zaručených práv,“ řekl ČTK Kříž.

Věc se nyní vrací k Městskému soudu v Praze, který musí znovu rozhodnout. Tentokrát již bude vázán nálezem Ústavního soudu. To prakticky znamená, že zřejmě bude muset žalobu zamítnout a spolek už nebude mít šanci se požadovaných informací podle informačního zákona domoci.

Nález také vymezil rozdíl mezi veřejnou a soukromou institucí. „Nález jasně stanovil rozlišující kritéria, podle nichž se správní soudy budou muset řídit, bude mít obecně závaznou platnost a bude muset být aplikován v konkrétních případech na jiné analogické situace a analogické subjekty,“ dodal předseda Ústavního soudu.

Nález se však nedotýká třeba Českých drah nebo Lesů ČR, protože v těchto případech je stát stoprocentním vlastníkem společnosti.