Dobrodruzi podnikli expedici do severní části Sibiře letos v září. K polárnímu kruhu se doplavili po sibiřském veletoku Jeniseji, poté si na část cesty pronajali vrtulník. Před výpravou, na které pořídili zhruba 16 tisíc fotografií, si z leteckých snímků vytipovali několik pracovních táborů.
Když ale k jednomu z těch nejzachovalejších doputovali, zjistili, že jej krátce před tím strávil oheň. Nejvíce panoramatických snímků tak nakonec pochází z lágru Barabanicha nedaleko Jeniseje, kde pracovalo tisíc lidí.
Virtuální prohlídky gulagu najdete zde |
Česká expedice probíhala v extrémních podmínkách. Její členové se museli například prosekávat neprostupnou tajgou a brodit močály. "Bez mačet se tam téměř nejste schopní pohybovat. Velký problém jsou i komáři a vlhkost. Byl jsem šokován, jak je tajga drsná," popsal polárník a autor panoramatických snímků Pavel Blažek, který přitom už dříve například přešel zamrzlý Bajkal.
Díky naprosté opuštěnosti a obrovským vzdálenostem od nejbližší civilizace se ale pracovní tábory a části tratě velmi dobře zachovaly. "Ani místní lovci a rybáři to nestihli rozebrat. Pohybovali jsme se v totálně vybydlených krajích v divoké tajze," přiblížil iniciátor expedice a předseda sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek.
V lágrech našli dopisy vězňů, kytaru i misku strážních psů
S kolegy tak našli nejen noclehárny vězňů, strážní věž či administrativní budovy, ale i spoustu drobných artefaktů. Například vědro na výkaly, pracovní rukavice, smeták, čepice, formy na chleba, ale i kytaru, malované obrazy či řetěz a misku na žrádlo u kotců strážních psů. "Na latríně táborové nemocnice jsme také například nalezli deník vězně s verši a poznámkami," vylíčil Černoušek.
Mrtvou trať (nebo také Transpolární magistrálu) stavělo mezi řekami Ob a Jenisej od roku 1947 zhruba 80 tisíc vězňů. Sovětský režim plánoval, že železnice bude dlouhá 1 459 kilometrů a spojí města Salechard a Igarka na severní Sibiři. Po smrti Stalina v roce 1953 se ale projekt zastavil.
Rusové se o české badatele příliš nezajímali. "Vnímali nás jako západní turisty, kteří se tam jeli podívat. Neplatí tam žádná omezení, takže nebylo nutné získávat povolení," doplnil šéf výpravy.
Na webu sdružení Gulag.cz je zatím na panoramatických záběrech sedm míst (například strážní věž, vězeňský barák nebo lokomotiva na opuštěné železnici). Do března až dubna příštího roku jich bude celkem 150, objeví se i model jednoho tábora a popis nalezených předmětů. "Zkoumali jsme i rozměry dveří, oken, budov, jejich vzájemné umístění. Nazýváme to stalinskou archeologií," uvedl Černoušek.
Sdružení hodlá na svých internetových stránkách shromažďovat informace a snímky o stalinských lágrech. "Chceme vytvořit platformu pro lidi, kteří se fenoménem gulagů zajímají, a také propojit podobné projekty z Polska, Slovenska či Maďarska," popsal Černoušek, který o expedicích chystá knihu a natočil i dva rozhovory s tehdejšími vězni.
Zaměstnanec Ústavu pro studium totalitních režimů se o tematiku stalinských lágrů zajímá dlouhodobě. "Zvláštním způsobem mě to přitahovalo. Postupem času se z toho možná stala až zvrácená vášeň," uvedl. Do oblasti Mrtvé trati podnikl expedice už v letech 2009 a 2011.
