Češi jsou přeborníky v dobročinnosti. Učily nás povodně i okupace

Mohlo by se zdát, že Češi jsou lhostejní a chladní. Ale ochota, s jakou posílají peníze na pomoc postiženým oblastem, ukazuje, že to tak úplně neplatí. Podle množství peněz, které lidé věnovali zemím postiženým katastrofami, Češi mezi postkomunistickými zeměmi vynikají.

Solidaritě se Češi naučili mimo jiné i při povodních, které zasáhly republiku v posledních letech. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

"Bereme-li v úvahu srovnatelné země, jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko, dávají Češi mnohem více," říká ředitel nadace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Sbírky v České republice jsou už od 90. let největší, a to nejen relativně - například na oběti tsunami se vybralo čtyřikrát více peněz než v několikanásobně větším Polsku. O srovnatelném Slovensku či Maďarsku ani nemluvě. A na Tatry poničené vichřicí vybrali Češi dokonce více peněz než Slováci.

O ochotě pomáhat lidem v nouzi svědčí mimo jiné i 28 milionů korun, které se jen do včerejška sešly na účtech čtyř velkých veřejných sbírek na pomoc zdevastovanému Haiti. To je víc, než kolik dosud dala vláda ze státního rozpočtu.

Štědrost daná minulostí

Odkud se bere ta štědrost? "Čechy a Morava byly v historii nemilosrdně válcovány - snad jen s výjimkou kralování císaře Karla IV. Češi mají proto v genech zakódováno pomáhat těm, kdo se ocitli v nouzi. Zdánlivá lhostejnost je jen maskou," říká sociolog Jaroslav Sýkora.

Podle Pánka je důvodů více: "Jsme na tom ekonomicky dobře, a to i lépe než okolní země," říká. Fungující nevládní organizace dokážou peníze opravdu přeměnit v pomoc. "A navíc jsme si sami prožili povodně," uvedl.

ZA PENÍZE PRO HAITI JÍDLO I ŠKOLA

Češi na zemětřesením zničenou zemi vybrali skoro 30 milionů

O ochotě Čechů pomáhat jiným, když je postihne živelní katastrofa nebo válka, svědčí i další fakta: tuzemské organizace pomáhaly v uplynulých dvaceti letech ve více než šedesáti zemích světa. A padesáti státům či regionům, jako jsou například Etiopie a Somálsko či Karibik, pomáhal kromě toho stát. Od roku 2000 v nich spustil 234 projektů, do nichž investoval na obnovu ekonomiky či zdravotnictví 630 milionů korun.

"Pomoc lidem v nouzi nahrazuje nedostatek víry"

"Mezi novými členskými zeměmi Unie jsme výjimeční i v tom, že na okamžitou pomoc lidem v nouzi pamatujeme zvláštním rozpočtem. Loni pětaosmdesátimilionovým, letos třiasedmdesátimilionovým," připomíná mluvčí ministerstva zahraničí Jiří Beneš. Z této částky už do Haiti odešlo pět milionů - OSN je použije na obnovu zdrojů pitné vody.

Dalších deset milionů dává k dispozici vláda. Pětimilionovou sumu vyčlenilo kromě toho ministerstvo obrany, které je připraveno vyslat na Haiti mobilní týmy zdravotníků, biologů a policistů.

Spontánní dobročinnost Čechů v pomoci lidem postiženým živelní katastrofou může podle psychologa Slavomila Hubálka souviset i s jejich ateismem.

"Určitě stojí za zvážení, zda si nedostatek víry právě tímhle nekompenzujeme," klade si otázku psycholog. A připomíná tak trochu zapomenutý fakt: při katastrofálních záplavách v letech 1997 a 2002 posílali lidé na konta humanitárních organizací nejenom peníze, ale mnozí si navíc vybírali i několik týdnů dovolené, jen aby mohli pomáhat ve vesnicích zcela zaplavených bahnem.

ČESKÁ NÁTURA OČIMA PSYCHOLOGA

V Česku podle psychologa Hubálka nevymřelo mezi lidmi vědomí, že pokud se člověk k někomu chová dobře, oplatí mu dříve či později někdo jiný stejnou mincí.

V Česku navíc podle psychologa Hubálka nevymřelo mezi lidmi vědomí, že pokud se člověk k někomu chová dobře, oplatí mu dříve či později někdo jiný stejnou mincí.

Emoce, které vyplývají z ochoty lidí pomáhat jiným v nouzi, vyvolává ovšem jejich nespokojenost s tím, jak pomalu jedná ve vztahu k Haiti český stát. I Jiří Beneš z ministerstva zahraničí připouští, že resort je pod palbou kritiky lidí, že stát by mohl dát více a mnohem rychleji.

"Posílat na Haiti nekoordinovaně pomoc, která pak bude týdny ležet na přeplněném letišti v Port-au-Prince, nemá smysl," vysvětluje.

Ministerstvo zahraničí se proto snaží nakupovat potřebné služby u zemí, které mají na Haiti tradičně velký vliv a jejichž týmy v zemi už působí - ať už jde o Francii, některé hispánské země, především ale USA.

Efektivní pomoc Česka může mít tedy i následující podobu: Američané shazují lidem z letounů potraviny, které zaplatili Češi. Beneš ujišťuje, že ministerstvo zahraničí si pečlivě hlídá, na co byly miliony, které vláda premiéra Fischera pro Haiti uvolnila, použity a že nebyly jen tak vyplýtvány.

OSN kromě toho žádá státy, aby neposílaly na Haiti další záchranné týmy či pomoc, pokud nebude předem dohodnuta.

Co ještě neumíme?

Šéf společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek s ředitelem společnosti Adra nejsou přesto spokojeni. Češi prý vynikají v rychlosti pomoci lidem postiženým katastrofou. Ale hůře jsou na tom s podporou chudých zemí, v nichž se zrovna nic neděje.