Ale trvalo to velmi dlouho,než jste pochopili,že Cermat byl vytvořen jako dobrý přivýdělek pro pár desítek lidí,zaměstnaců min.školství jako pohodlný vedlejší příjem a tak se stávalo,že pracovník tohoto min.pracoval i 25 hodin denně.A výsledek je zjištění,že střední školy potřebují zcela osobité přijímací zkoušky.Tímto lze rovněž na min.školství uštřit hezkých pár milionků peněz.

Naprostý souhlas s tím, že by si přijímačky měly dělat školy. Škola má přesnou představu o tom, jaké vědomosti by měli mít jejich budoucí studenti. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že je nutné zvyšovat nároky jak na žáky základních škol, tak na studenty středních škol a zejména na studenty vysokých škol. Svět je čím dál tím víc složitější a školy snižují nároky, aby děti nebyly ve stresu. Dostáváme se do stavu, kdy děti jsou hloupější než jejich rodiče a také se jim bude žít hůř.

To jsem ale odbočil. Závěr je - zrušte CERAT a rázem máte 220 milionů na platy vysokoškolských pedagogů. Zaměstnance CERMAT převést do výroby.

Státní organizace Cermat je neskutečně zbytečná instituce. Tohle už mělo být dávno. Školy nejlépe ví jaké talenty potřebují a podle toho by také měli mít možnost zkoušet a testovat.

Zpátky na stromy. Přijímačky si dělala každá škola svoje. Některá byla celkově náročnější a všichni to o ní věděli. Podle toho jednali. Pak byly vymyšleny jednotné zkoušky, které úplně rozhodily rozdíly. Školy to řešily po svém.

Vlastní testy by byly přínosem pro těch pár prestižních škol, na které by byla 300% poptávka.

Optimální by byl pravý opak - jednotný test a přihláška elektronicky až po složení testu. Škola by pak přijímala prvních x nejlepších ze svého systému. Každý uchazeč by se musel do týdne přihlásit, pak by školy začaly zveřejňovat, kolik bodů je na nich třeba, a zájemci by se mohli přehlásit jinam. Po dalším týdnu by školy měly právo pořadí uzavřít (zájemci by se mohli jen přehlásit jinam, nikdo další by nebyl přidán), po třetím týdnu by to uzavřelo ministerstvo a kdo by byl pod čarou, by nebyl přijat nikam. S možností dodatečně se přihlásit mimo systém tam, kde by zbyla místa, ale nebylo by třeba otvírat další třídu proti aktuálnímu stavu.

Vlastně by to pak mohlo organizovat ministerstvo. Umělecké a sportovní školy by mohly mít extra přijímačky mimo a kdo by je nesplnil, tak by se na daný typ školy hlásit nemohl. Jinak by tyhle školy byly součástí systému.

Dnešní i navrhovaný systém vedou naopak k tomu, že se řada lidí nehlásí na školu, na kterou by měli, protože se bojí, že neuspějí.

Takže navrhujete systém, který je neskutečně překombinovaný a u kterého sám přiznáváte, že by si nakonec některé školy dělaly své přijímačky.

Nejste státní úředník?

ale Mlho, o tom už tu dobrých

20 let mluvíme!🤭

Jéžišmarjá, jestli budou rozhodovat školy, tak to bude ve vysokém procentu o úplatcích. Mám dojem, že dosavadní praxe je dostačující. Jak jsem se dočetl, stejně mají např. gymnázia různé požadavky co do dosažených bodů. Někde jich potřebuje žák 80, jinde 71.

Pokud těmi různými požadavky myslíte hranici, pod kterou uchazeč „nevykonal úspěšně přijímací zkoušku a nemůže být ke studiu přijat“, tak ano, takové požadavky jsou, mohou se škola od školy lišit, ale jsou výrazně nižší než 80 nebo 71 bodů ze 100 možných (50 ČJ, 50 M). Například na brněnské Jarošce je ta hranice okolo 40 bodů ze 100 (přesně se nedá říct, dělá se tam přepočet, následně součet a u něj je teprve tvrdá hranice). Ta čísla 80 nebo 71 bodů mohou být reálné výsledky z ČJ+M posledního přijatého bez odvolání („nad čarou“).

To je překvapení. Kdy dojde TSP a na přijímačky na vysoké? A kdy na maturity? Je to od začátku jasný nesmysl.

Jak pro koho nesmysl. Stávající systém JPZ umožňuje, že dítě může psát přijímačky dvakrát, pokud se hlásí na dvě školy, přitom se mu počítá na obě školy lepší výsledek z M a ČJ, třeba každý z jiného termínu. Má tedy šanci, pokud to první den pokazí nebo něco špatně pochopí, zlepšit se druhý den. Moje děti se hlásily na víceletá gymnázia před pěti a čtyřmi roky a hodilo se jim to.

Jak je uvedeno v článku, JPZ musí mít alespoň 60% váhu při sestavování pořadí uchazečů, zbylých 40 % škola může (ale nemusí) doplnit dalším bodováním. Třeba vlastním testem prověřujícím logické myšlení nebo tvůrčí přístup k řešení problémů, body za úspěchy v soutěžích, mimoškolní činnost, známky na vysvědčení. Například brněnskému gymnáziu Jaroška se osvědčil vlastní test obecných studijních předpokladů (OSP), takže mělo už třetí rok do osmiletého studia hodnocení 60 % JPZ, 30 % OSP, 5 % známky na vysvědčení a 5 % soutěže, sportovní a umělecká činnost.