Dnes jsou miliardy konečně dostupné i nám, obyčejným malým lidem, kteří jsme byli zatím odkázaní jen na měděný plech, konzervy ve špajzu nebo litinovou mříž nad kanálem.
Sen ČSSD o rovnosti lidí se naplňuje. Bohatým dnes může být i chudý zloděj. Půl miliardy korun také zlepší rovnost před zákonem – za ty peníze se už dá zaplatit nejen dobrý soudce, ale i dobrý advokát.
Oba pak mohou za ty prachy dát zavřít třeba Bublana i s Langerem, což by se chudému zloději nezdařilo. Obyčejný člověk je zatím na útěku. Zbytečně. Nic mu neudělají, ukradl toho moc. Kdyby ho chytili, stejně by jim utekl.
Utekl je silné slovo, odešel by jen tak pryč od policie. Ukrást půl miliardy, to už není zločin, to je dovednost. A náš hrdina to dokázal. Je touto dobou už na Bahamách.
Podle policejního popisu vypadá jako my všichni – i to je nadějné. Má černé až hnědé vlasy, spíš kratší, ale vlastně i dlouhé, má vous, ale policie bystře píše, že může být i oholen. Jako my. Neklesejme my chudí na mysli. Jde to, ne že ne. Nějaké miliardy všude leží...
