Dosluhující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Dosluhující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. | foto: Reuters

Hra o evropské trůny je prozatím u ledu. Lídři EU se na summitu neshodli

  • 139
Brusel (Od zpravodaje iDNES.cz) - Lídři Evropy se na čtvrtečním zasedání, které se protáhlo do pátečních ranních hodin, neshodli na obsazení vrcholných funkcí EU. Prezidenti a premiéři nenašli společné slovo ohledně obsazení postů šéfa Evropské komise, rady ani prezidenta. Rokování o šéfech EU na dalších 5 let bude pokračovat 30. června.

„Byla to dlouhá diskuze o tom, jestli máme domluvit všechny posty nebo nejdřív jeden jako předsedu Evropské komise či Evropské rady,“ řekl po skončení několikahodinového jednání Andrej Babiš. „Nikdo nezískal většinu, i když se nehlasovalo,“ dodal.

Jednání přitom zamrzla ještě předtím, než vůbec začala. Již ve čtvrtek ráno bylo zřejmé, že se evropští lídři neshodnou na osobě takzvaného Spitzenkandidáta, tedy nominanta do čela komise, kterého vybrala nejsilnější strana zastoupená v Evropském parlamentu. Tou je Evropská lidová strana (EPP), která navrhovala Němce Manfreda Webera. 

Babiš dodal, že posty šéfa Evropské komise, Evropského parlamentu a prezidenta EU by si měli rozdělit Lidovci, socialisté a liberálové z ALDE. Rovnoměrné zastoupení ve vrcholných pozicích EU mají podle něj mít regiony i gendery. Frakce ALDE má jako kandidátku na šéfku komise Dánku Margrethe Vestager, socialisté potom Franse Timmermanse. 

V kuloárech padaly i další možná jména. Mezi nimi šéfka Světové banky Kristalina Georgieva, chorvatský premiér Andrej Plenković nebo hlavní evropský vyjednavač Brexitu Michel Barnier. Rokování o obsazení top pozic v Bruselu bude pokračovat 30. června.

Nulové emise zbrzdily evropský summit

Večer na summitu unie v Bruselu zbrzdil spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Většina států byla pro. Pomyslnou vlajku odporu nese polský premiér Mateusz Morawiecki. Problém s ní má i Andrej Babiš. Debata podle něj byla dlouhá a ostrá.

Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý absorbovat. Jedná se nicméně pouze o jeden z návrhů. Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly „realistické“.

„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na bližší klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.

Polský premiér Morawiecki na jednání například připomněl, že různé země unie mají - už od konce studené války - různé startovací pozice a státy z východu unie nemohly, třeba ohledně jaderné energetiky, dělat podobná rozhodnutí jako země ze západu. Žádal také spravedlivější rozdělení závazků, které by na sebe země braly. Poláci ve čtvrtek v jeden moment dokonce navrhovali téma úplně vypustit a odložit na pozdější termín.

Představu Evropy bez uhlíku naopak podporuje německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nakonec odsouhlasené závěry čtvrtečního jednání uvádí, že Evropská komise i členské země mají pracovat na přípravě kroků, které zajistí přechod unie k uhlíkové neutralitě v souladu s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 při zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zachování sociální rovnováhy. Zohledněna má být také konkrétní situace v různých zemích unie i právo zemí EU rozhodovat si samostatně o tom, z jakých zdrojů hodlají svou energii vyrábět

Ne všechno šlo ale na summitu tak pomalu. Unijní lídři se jednomyslně shodli na tom, že EU o další půlrok prodlouží sankce vůči Rusku, které stále nedodržuje mírové dohody ohledně Ukrajiny.

Babiš s Junckerem dotace neřešil

Premiér Andrej Babiš při čtvrteční schůzce s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem nemluvil o auditech týkajících se jeho údajného střetu zájmů kvůli Agrofertu, i když to dříve avizoval. Ministerský předseda to ve čtvrtek řekl novinářům. Podle premiéra Andreje Babiše sou audity záležitostí úředníků a on do nastavených pravidel nechce zasahovat. „O auditech se bavit nebudu, to je záležitost úředníků. Jsou tam nějaká pravidla, já do toho nechci zasahovat,“ řekl ve čtvrtek ráno Babiš.

Začátkem června přitom oznámil, že audity bude jedním z témat jeho rozhovoru s Junckerem. 

„Já se určitě zeptám pana Junckera, jak je možné, že má takové nekompetentní auditory. Protože jejich chování bylo skandální,“ řekl tehdy Babiš. Ve čtvrtek však sdělil, že svůj názor přehodnotil.

Návrh auditní zprávy Evropské komise, který na konci května zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na společnost Agrofert, kterou vložil do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz.

Babiš chce rozšířit Schengen o balkánské země. Migraci zvládají dobře, řekl

Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš takovou možnost vylučuje.

Babiš s Junckerem mluvil také o přístupových rozhovorech EU se Severní Makedonií a Albánií, o víceletém finančním rámci EU a o budoucích strategických prioritách.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video