Švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg na klimatickém summitu v New...

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg na klimatickém summitu v New Yorku. (23. září 2019) | foto: AP

Greta nemá sociální cítění, řekl šéf dětské psychiatrie. Po kritice skončil

  • 2180
Šéf českých dětských psychiatrů Jaroslav Matýs minulý týden poskytl rozhovor o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové, která trpí jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. O lidech s touto diagnózou mimo jiné říkal, že „nerozpoznají, co je dobro a co je zlo“. Autismus také označil za "cestu k penězům a výhodám". V úterý po kritice odstoupil.

Šéf dětské psychiatrie Jaroslav Matýs v rozhovoru pro info.cz aktivistku Thunbergovou označil jako „nezralé dítě s autistickými problémy bez sebemenšího sociálního cítění“.

„Když se podíváte na její umělou mimiku, přehnanou gestikulaci, nacvičené úšklebky, lpění na stejných slovech a větách, intonacích… Všimněte si, jak málem brečí a pak se to okamžitě srovná. To je typické pro autismus,“ popisuje v rozhovoru.

I přesto, že Matýs připouští, že nemá právo veřejně komentovat diagnózu jakéhokoliv člověka, u Thunbergové je to podle něj jiné. „Ona svou diagnózu dost podrobně zveřejnila sama. A je jasně čitelná,“ vysvětlil.

Zdůrazňuje pak černobílé vidění, paranoiu a emocionální plochost u lidí s PAS. „Víte, mně bytostně vadí, že politici, kteří se s ní stýkají, nezkonzultují celý problém s odborníky na tuto problematiku a nedají tomu rozumný rámec. Měli by říct: „Děkujeme, že jste nás na to upozornila, chápeme, že máte, Greto, jen černé a bílé vidění, ale takto svět nefunguje a nemůže fungovat,“ uvedl.

Kvůli svým vyjádřením sklidil kritiku. Sami autisté, rodiče dětí s poruchami autistického spektra a další signatáři napsali otevřený dopis ministrovi zdravotnictví.

„Není možné vnímat pozitivně dětskou psychiatrii, když jí předsedá odborník, který opakovaně stigmatizuje zejména klienty na autistickém spektru a uráží jejich rodiče,“ stojí v dopisu. Už minulý týden Matýs na tiskové konferenci k problematice dětské psychiatrie označil autismus za cestu k penězům a výhodám, protože jsou na ni vázané i sociální dávky.

V úterý pak Matýs odstoupil z pozice člena Pracovní skupiny pro dětskou a dorostovou psychiatrii při Ministerstvu zdravotnictví ČR, jakož i z pozice člena a předsedy Výboru sekce Dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP. „Ano, je to pravda,“ potvrdil předseda Psychiatrické společnosti Pavel Mohr. 

Ministerstvo zdravotnictví Matýsovy nedávné výroky ve vztahu k dětem s poruchami autistického spektra považuje za významně stigmatizující, dehonestující a neprofesionální. „Ministr zdravotnictví, znepokojen výroky pana doktora Matýse, se dopisem obrátil na Psychiatrickou společnost ČLS JEP s žádostí, aby byla celá věc z jejich strany projednána a odborná společnost k ní zaujala stanovisko,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. Jednání odborné společnosti bude ve středu odpoledne. 

I podle některých psychiatrů, kteří na rozhovor reagovali, není profesionální hodnotit na dálku nemocného, kterého lékař nikdy neviděl. Matýsovo aktuální vyjádření iDNES.cz zjišťuje.

Podle odhadů žije v Česku asi 4 000 lidí s těžkou poruchou autistického spektra, s různou mírou postižení až 200 000. Odborníci zatím nevědí, jak autismus, který je neurobiologickou vadou mozku, vzniká. Z 90 procent se na vzniku podílí genetika, zbytek vnější prostředí.

Projevy nemoci jsou různorodé, například nadměrná citlivost k vnímání zrakových, zvukových či čichových podnětů. Objevuje se ale také agresivita, sebepoškozování či ničení věcí, problémy s komunikací a neschopnost hrát si s vrstevníky, fixování na určité hračky a předměty, izolovanost a tvrdohlavost.

Podle odborníků se při správné péči odborníků a snaze rodiny daří projevy poruch autistického spektra zmírnit. Většina potřebuje celodenní péči, často tak využívají specializovaných zařízení, včetně školek či škol. Péče je financovaná jako sociální služba, podle rodin je ale potřeba mnohem více finančně velmi nákladné péče.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video