Pátek 28. února 2020, svátek má Lumír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 28. února 2020 Lumír

ANKETA MF DNES: Co si myslí osobnosti Ostravska o znečištěném vzduchu

  19:12aktualizováno  19:12
Ovzduší na Ostravsku je dlouhodobě považováno za velký problém. Především drobný polétavý prach, na který se vážou karcinogenní látky, vytváří z regionu nejznečištěnější část Evropy. MF DNES požádala politiky, odborníky, aktivisty i zástupce průmyslových podniků, aby se k problému vyjádřili.

Kouřící komíny ostravského Mittalu | foto: Alexandr SatinskýMF DNES

MF DNES položila osobnostem těchto šest dotazů:

1. Považujete současnou situaci se stavem ovzduší na Ostravsku za vážnou?

2. Jste přesvědčen(-a), že z titulu své funkce, pozice či profese, kterou zastáváte, jste učinil(-a) vše, co je možné pro zkvalitnění ovzduší v regionu?

3. Jaké konkrétní kroky by se podle vás měly učinit pro ozdravění ovzduší na Ostravsku? Myslíte, že úřady plní svou roli, například při vydávání integrovaných povolení?

4. Co byste doporučil(-a) či poradil(-a) lidem, kteří bydlí v nejvíce znečištěné části Ostravy a kraje? Mají prodat své domy, odstěhovat se (v takovém případě kam?), nebo mají čekat, až se situace zlepší?

5. Jak by podle vás měly kraj a města naložit s penězi získanými od největších znečišťovatelů ovzduší? Připomeňme, že jen od firmy ArcelorMittal (AMO) dostal kraj cca 250 milionů korun, desetitisícové částky dostávají některé ostravské obvody.

6. Čím dál více se objevují názory, že dnešní hutě limitují další rozvoj regionu, a nejvíce se v té souvislosti hovoří o firmě ArcelorMittal. Myslíte si, že ArcelorMittal je přínosem pro region, nebo naopak je spíše přítěží a brání dalšímu rozvoji kraje, vstupu čistých technologií a rozvoje regionu jako turisticky zajímavé oblasti?

Jiří Carbol - poslanec Parlamentu ČR (KDU-ČSL):
Jiří Carbol (KDU-ČSL)1. Přestože se kvalita ovzduší v ČR od roku 1989 výrazně zlepšila, dochází v poslední době ke stagnaci a ovzduší se začíná opět zhoršovat. Jak sám p. redaktor píše, největším problémem jsou emise prachových částic, které prokazatelně zvyšují riziko akutních i chronických onemocnění dýchacích cest. Dle statistických údajů vydaných MŽP z roku 2006 je situace na Ostravsku jednou z nejhorších. Situaci v našem kraji považuji závažnou.

2.Snažím se z pozice své funkce, přestože se více angažuji v oblasti zdravotnictví, zprostředkovat zástupcům měst a obcí přednášky, konzultace a pomoc s vyřizováním a administrací žádostí o finanční prostředky z Evropské unie. Hlavně z Operačního programu Životní prostředí.

3. Co se týká velkých zdrojů, jejichž znečištění je na Ostravsku dominantní, je nutná cesta legislativní - novelou zákona o ovzduší.Střední a malé zdroje - tady leží odpovědnost na kraji, obcích a samotných občanech. Je potřeba maximálně využít možnost čerpání finančních prostředků na zlepšování životního prostředí z národních a evropských zdrojů.

4. Rozhodně věřím, že se situace zlepší. Byla by škoda, kdyby se kvalita ovzduší v našem kraji stala hlavním překážkou v dalším rozvoji kraje. Tento rozvoj musí být v souladu se zachováním kvality životního prostředí.

5. Bylo by samozřejmostí je vynaložit na zlepšení stavu životního prostředí – např. výsadbu zeleně, regeneraci a obnovu příměstských parků, instalaci nízkoemisních spalovacích zdrojů, a i např. zateplení městských a obecních objektů, protože nejlevnější je ta energie, která se nemusí vyrobit. Možná i přispívat nějakou částkou občanům, kteří si pořídí pro vytápění svého rodinného domu obnovitelný zdroj energie.

6. To jsou dvě strany jedné mince. Na jedné straně je Arcelor Mittal největším zaměstnavatelem obyvatel v Moravskoslezském kraji, na druhé straně patří k největším znečišťovatelům v kraji.Takže je citlivou otázkou, co má pro kraj větší váhu. Je potřeba najít možnosti, jak provozovat a modernizovat tyto technologie tak, aby znečišťovaly okolí, co nejméně.

Pavel Drobil - náměstek hejtmana (ODS):
Pavel Drobil - náměstek hejtmana (vpravo)1. Stav ovzduší v samotné Ostravě, a dílem také na Karvinsku, samozřejmě není dobrý. Problémy se týkají především městských částí Ostravy zatížených průmyslem, ke kterému se přidávají domky s topením na tuhá paliva, přemíra aut či domácí, kutilské spalování odpadu, což ale není specifický problém Ostravska, ale všech velkých měst. Bohužel to, že se často zaměňuje Ostrava za celý Moravskoslezský kraj paradoxně škodí i místům s čistým ovzduším – například turistickým centrům v Jeseníkách či Beskydech.

2. Snažím se. I když je třeba pravda, že často jezdím po Ostravě autem, takže těžko můžu tvrdit, že jsem i jako obyvatel města udělal všechno, co bych pro stav ovzduší udělat mohl. Ale z pozice náměstka hejtmana nemám pocit, že by mi mohl někdo vyčítat nečinnost nebo lhostejnost k problémům životního prostředí v kraji.

3. Řešením je tlak na větší zodpovědnost znečišťovatelů ke svému okolí. Záměrně neuvádím jako příklad jen podniky, protože se to týká všeho a všech – i malých zdrojů lokálního znečištění. Jsem přesvědčen, že kromě tlaku na dodržování limitů a požadavku na zvyšování ekologických investic, budeme muset dospět k dohodám s průmyslem o odpovědném chování k okolí – to není jen vzduch, ale i voda či chráněné porosty a živočichové. V cizině patří odpovědnost k okolí k dobrým mravům.

4. To je krok, který si musí každý zvážit sám. Jde také o to, že mnozí lidé ve velkých podnicích či v průmyslových zónách pracují, takže na jedné straně jdou rádi, že mají uplatnění, na druhou stranu oprávněně kritizují stav ovzduší. Podle mého názoru není řešením vystěhovat obyvatele, konfiskovat auta či zavřít podniky. Měl by existovat zdravý kompromis. Že k němu nedospějeme snadno, je jasné.

5. Prostředky od AMO kraj dominantně investoval do průmyslové zóny Nošovice, tedy do tvorby nových pracovních míst v kraji, navíc ve výrobách, které budou jen velmi málo zatěžovat stav životního prostředí.

6. Není to tak dávno, co jsem o tom psal obsáhlý text právě do MF DNES. Moje názory se od té doby nezměnily. (Pavel Drobil má na mysli názor, který jsme publikovali 25. 10. 2007. Autor v něm vysvětluje, proč firma Mittal brzdí další rozvoj regionu - pozn. redakce)

Petr Hapala - ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě:
1. Ano, zejména prašný aerosol představuje pro občany regionu vysoké zdravotní riziko. Počty překročení limitní koncentrace pro PM10 (35x za rok) jsou v některých oblastech Ostravska naplněny již v polovině února a to považuji za nepříznivé, přestože se jedná o region průmyslový. Situace na Ostravsku, resp. ve Slezsku je hodnocena jako jedna z nejhorších v Evropě. Kromě vysokých koncentrací prachu v ovzduší jsou problematické rovněž některé těžké kovy a benzo(a)pyren. I v těchto případech jsou překračovány roční limity.

2. Úkolem Zdravotního ústavu je zejména poskytovat objektivní informace o znečištění ovzduší a ve spolupráci s hygienickou službou vytvářet projekty, které dokážou posoudit vliv znečištěného prostředí na zdraví obyvatel regionu. Pro tyto účely je ZÚ Ostrava personálně i přístrojově jeden z nejlépe vybavených v ČR. Spolupracujeme s městy, obcemi a krajem na objektivizaci zdrojů, poskytujeme podklady pro informování odborné a laické veřejnosti, hodnotíme zdravotní rizika. Jsem přesvědčen, že ZÚ Ostrava vykonává tyto činnosti maximálně objektivně a na vysoké profesionální úrovni.

3. Je nutné, aby se provedla opatření u všech typů zdrojů. Musí se snížit emise tuhých částic z průmyslových zdrojů, bude potřeba řešit lokální topeniště a v neposlední řadě i dopravu. Problémem je sekundární prašnost. Vydávání integrovaných povolení je určitě dobrý nástroj pro regulaci zdrojů ve velkých průmyslových oblastech jako je naše, nemusí však zajistit plnění limitů. Dosažení podlimitních koncentrací bude složitý proces, který bude vyžadovat komplexní postup. Velmi dobrým signálem jsou společenské dohody o komplexním postupu, které přislíbili velcí znečišťovatelé ovzduší na Ostravsku.

4. Každý se zde musí rozhodnout sám. Průmyslový region má své nesporné výhody i nevýhody. Věřím, že ti co v regionu žijí a pracují se dočkají postupného významného vylepšení kvality životního prostředí. Jinak je tomu u lidí, kteří trpí zdravotními problémy.

5. Kraj i města určitě vědí kam je třeba investovat,v jaké míře do opatření, do prevence nebo do podpory zdraví. Žádná finanční částka však není schopna okamžitě vyřešit stav ovzduší v regionu.

6. Jsme průmyslovou oblastí, těžký průmysl zde historicky patří a přináší jeho obyvatelům sociální jistoty. Otázkou zůstává za jakých podmínek bude tento průmysl v regionu fungovat.

Petr Jančík - vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu při VŠB-TU:
1. Situace se znečištěním ovzduší na Ostravsku je vážná. Nejhorší je bohužel trend, tedy to, že kvalita ovzduší se nelepší, ale zůstává trvale špatná, případně se dokonce mírně zhoršuje.

2. Ne. Rád bych podrobněji a přesněji analyzoval závislost mezi emisemi ze všech skupin zdrojů a stavem znečištění ovzduší v posledních deseti letech, aby bylo možno zpřesnit podíl jednotlivých zdrojů na neuspokojivém stavu ovzduší. Dále bych rád odhadl možné dopady budoucích změn, které by mohly vést ke zlepšení situace. Zde je nutná co nepřesnější analýza, změny budou stát velké peníze.

3. Zpřesnit analýzu příčin současné situace. Po debatě politických stran na různých úrovních, debatě s významnými znečišťovateli, a to vše rychle a s otevřeným hledím za kontroly veřejností, navrhnout po dohodě "road map", vedoucí k cíli. Tím je dosažení imisních limitů v drtivé většině obydlených částí Ostravska. To znamená nastavit dosažení určitých limitů koncentrací v jednotlivých obdobích a cílový rok dosažení platných imisních limitů. To je možné pouze postupným výrazným omezením emisí z nejvýznamnějších zdrojů a zároveň kvalitním plánováním rozvoje území. Legislativní nástroje pro to jsou podle mého názoru k dispozici ve velké většině už dnes.

4. Můj odhad je, že špatná situace v těchto oblastech (Ostrava Vítkovice, Mariánské Hory, Radvanice a Bartovice, Přívoz a další průmyslové části města) potrvá řádově desítku až desítky let, podle rychlosti nutných změn.Vzhledem k připravovaným změnám (stavební boom a "komplexní rekonstrukce zeleně") v nejčistší části Ostravy - v Porubě už zanedlouho nebudu moci doporučit k přestěhování ani tuto oblast. Zatím je jediná těsně pod limity znečištění.

5. To je věc politiků, kteří těmito penězi vládnou. Za to je platíme.

6. Hutě jsou motorem tohoto regionu už více než 150 let. Fungují i jinde v rozvinutých zemích v blízkosti velkých průmyslových měst a limity kvality ovzduší tam jsou dodržovány. Nyní musí politici využít toho, že je hlad po oceli, v regionu se znovu nastartoval hospodářský růst, citlivě plánovat rozvoj regionu, využít moderní evropské legislativy v ochraně životního prostředí a rozhodovat tak, aby se zároveň zlepšovalo ovzduší. Vím, že je to možné. Ale ne levné. A někdy to jde bohužel pravděpodobně proti zájmům některých z nich.

Věra Jakubková - poslankyně Parlamentu ČR (Strana zelených):
Poslankyně Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková
1. Ano, situace v Moravskoslezském kraji je velmi vážná, lidé zde žijí v podmínkách, které jsou v rozporu se zákony. Stanovené limity (emisní i imisní) pro vybrané škodliviny jsou překračovány mnohonásobně a dlouhodobě. Přestože dosud nebyl proveden žádný výzkum, dokládají vliv jednotlivých znečišťovatelů na zdraví lidí, dopady jsou vysledovatelné. Obávám se, že se s nimi budeme potýkat desítky let.

2. Pokud vážný stav v čistotě ovzduší přetrvává, není toho, co bylo uděláno nikdy dost. Je to má priorita a z pozice poslankyně, dělám co mohu. Uspořádala jsem seminář i konferenci, získávám informace, prosazuji změny v připravované legislativě ve prospěch postižených oblastí. V březnu spustím webové stránky věnované problematice ovzduší. Také ohlásím otevření fondu, který jsem založila, z něhož bude možné hradit některé aktivity podporující zlepšování kvality ovzduší.

3. V první řadě musí politická reprezentace kraje přijmout odpovědnost – nejenom ze zákona, ale i morální. Totéž musí učinit největší znečišťovatelé a to dokonce i ve smyslu odpovědnosti za svůj díl vlivu na zdraví lidí. Aktuální opatření považuji za nedostatečná, existující nástroje nejsou zcela využívány. Jedná se především o povolování vstupu nových znečišťovatelů do regionu, o regulaci výroby v případě překročení znečištění, maximální zpřísňování stávajících emisních limitů, ad.

4. Současná situace je mezní. Není na co čekat a stěhování nic neřeší. Za velmi důležitý považuji aktivní přístup, informovaný zájem a neustálý tlak obyvatel na všechny, kteří mohou ke zlepšení přispět. Ty, s nimiž jsou lidé nespokojeni, mohou v podzimních krajských volbách vyměnit.

5. Je třeba porozumět tomu, za co a na co města a kraj prostředky inkasují. Podstatnou zůstává i otázka výše těchto „příspěvků, kompenzací či odpustků“. Osobně mi schází společná strategie měst, kraje, státu i firem při jejich získávání i využívání. Zcela absentuje vůle komunikovat toto téma s veřejností. Je třeba jednat o skutečných nákladech existence znečišťovatelů v Moravskoslezském kraji.

6. Znám tyto názory a rozumím jim. Narážíme na limity, které jsme si nedokázali uhlídat. Podlehli jsme krátkodobým ekonomickým zájmům na úkor trvale udržitelného rozvoje. Je nejvyšší čas to změnit. A zůstane-li krajská PR kampaň, na níž padne cca 9 mil Kč, bez návaznosti na systémové změny, potřebný výsledek nepřinese.

 Petr Kajnar - primátor Ostravy (ČSSD):
Petr Kajnar primátor Ostravy
1. Samozřejmě. Jde o jedno z největších ohrožení zdraví obyvatel a dalšího rozvoje města. Ústavní zákon – Listina základních práv a svobod stanoví, že každý má právo na příznivé životní prostředí. Stav ovzduší v Ostravě porušuje práva lidí tímto zákonem stanovená.

2. Je to otázka priorit. Mým osobním a politickým cílem je přivést investory do Ostravy, zajistit hospodářský rozvoj a to je právě ohroženo jedním z nejhorších znečištění ovzduší v Evropě. Proto tlak na zlepšení ovzduší je i mou prioritou. Ale určitě jsem neudělal vše, co bylo možné, vždycky můžete udělat víc.

3. Domnívám se, že městský i krajský úřad svou rolí plní. Ještě před několika lety se znečištění postupně snižovalo a málokdo očekával jiný vývoj i v budoucnosti. Proto z tehdejšího pohledu mohla být integrovaná povolení nastavená správně. Ale dnes je třeba náš problém řešit na vládní úrovni, zpřísněním legislativy. Naše radnice začala pracovat na návrhu novelizace potřebných zákonů. Pokud by AMO ze svého zisku investoval do moderních technologií běžně užívaných v Evropě, produkoval by zlomek dnešních emisí. K tomu je musíme my, obyvatelé tohoto kraje, donutit. Jiné řešení není.

4. K zlepšení nedojde určitě v průběhu měsíců. A tak pokud má někdo děti a ty jsou náchylné na respirační choroby, doporučil bych mu skutečně, aby změnil bydliště.

5. Město Ostrava není příjemcem žádných peněz z AMO a já pečlivě dbám, abychom se nenechali zavázat k mírnějším postojům žádným darem od společnosti.

6. Ano, znečištění ovzduší způsobené AMO je dnes jednoznačně limitujícím faktorem a jednou z největších hrozeb dalšího rozvoje. Je nemyslitelné, aby současný stav přetrvával delší dobu. 

Vladimír Raszka - tiskový mluvčí ArcelorMittal
1. Současnou situaci ohledně kvality ovzduší rozhodně nepovažuji za ideální. Uvědomujeme si, že patříme k velkým znečišťovatelům ovzduší, ale představa, že za všechno můžeme pouze my není podle mého názoru férová.

2. Na otázku: "Jste přesvědčen, že jste učinil vše?" není myslím možné nikdy odpovědět ano, protože vždy je možné udělat více. Napsaný článek si můžete vždycky ještě jednou přečíst a vylepšit ho, nemocnému pacientovi jste mohli vždy udělat ještě jedno vyšetření, které by zpřesnilo diagnózu atd. Avizujeme již delší dobu, že v následujících zhruba třech letech chceme investovat více než 5 miliard korun do modernizace a ekologických projektů, které jednoznačně sníží obsah námi vypouštěných znečišťujících látek v ovzduší. Kromě velkých projektů připravujeme celou řadu dalších konkrétních akcí, které budou mít pozitivní vliv na životní prostředí, např. výsadbu stovek až tisíců stromů a keřů v areálu závodu a jeho blízkém okolí apod. Právě vzrostlé stromy účinně zachytávají tolik kritizované prachové částice.

3. Podle mého názoru by situaci obecně prospělo méně emocí a větší koordinace všech zainteresovaných stran. Představoval bych si větší odbornou diskuzi týmu lidí z různých odvětví a institucí, kteří by hledali možná řešení této situace. Ze své pozice si netroufám posuzovat konkrétní činnost úřadů, ale v případě naší společnosti využil krajský úřad svého práva a uložil nám zpřísněné emisní limity.

4. Já osobně v Ostravě nebydlím, ale dlouhá léta jsem tady a v blízkém Havířově bydlel. Spousta mých známých se v Ostravě narodila, žijí tady a žádné stěhování neplánují. Většina z nich si uvědomuje, že životní prostředí tak průmyslového regionu jako je ten náš, nelze změnit mávnutím kouzelného proutku nebo zavíráním firem od stolu.

5. Dovolím si k otázce dodat, že mimo uvedených částek platíme do Státního fondu životního prostředí za každou tunu vypouštěných emisí každý rok nemalé poplatky (ne pokuty!). Jen pro představu - za rok 2006 to bylo například přes 50 miliónů Kč, podobné to bude i za rok minulý. Za uplynulá léta jsou to stovky miliónů korun. Představoval bych si větší tlak na to, aby byly přerozděleny právě do regionů jako je ten náš. Domnívám se, že i další peníze, které na rozvoj regionu každoročně poskytujeme, by měly být transparentně použity na projekty v oblastech, které jsou daným znečištěním dotčeny. Jedině tak splní svůj smysl.

6. Mrzí mne, že se tyto názory objevují. Výroba koksu, železa a oceli patří k nejcennějšímu know-how, které Ostravsko a jeho obyvatelé mají. Hutě byly na Ostravsku již před padesáti lety, jsou tady, v modernizované podobě, i dnes a jsem přesvědčen, že tu budou i za padesát let. Spekulovat, že by tady ArcelorMittal nebyl, mi připadá podobné, jako že by v Plzni nebyla Škodovka. Hovořil jsem se zástupci CzechInvestu, kteří do ČR lákají zahraniční investory. Pokud investor nechce jít na Ostravsko, rozhodně to není kvůli přítomnosti firmy ArcelorMittal Ostrava. Jsem přesvědčen že naše společnost je i přes svůj podíl na zdejším ovzduší jednoznačně přínosem pro region, což lze doložit celou řadou faktů. I jinde v Evropě by se daly najít místa, kde existují hutní podniky na okraji měst. Tyto lokality patří mezi nejrozvinutější, ceny pozemků jsou tam obdobné jako v hlavním městě a hutě jsou jednoznačným tahounem místní ekonomiky.

Kateřina Rozbrojová - občanka Šenova, iniciátorka petice za zlepšení ovzduší:
Kateřina Rozbrojová1. Ano, za nezákonnou, alarmující, ostudnou, žalovatelnou.

2. Především se snažím informovat své okolí o skutečnosti, že jejich zdraví je denně poškozováno ovzduším plným jedů.

3. Krajský úřad by měl urgentně nastavit takové emisní limity a zároveň zajistit kontroly jejich plnění, aby bylo dosaženo zákonného stavu ovzduší. Pravděpodobně by situaci markantně zlepšil už prostý zákaz VŠECH koksoven na Ostravsku. Ocelárny mohou koks i polotovary pro výrobu dovážet.

4. Odstěhovat se by bylo nejrozumnější, ale vyřeší se tím pouze situace jedince, popř. rodiny. Čekat na zlepšení je naivní a také nebezpečné, jde přece o zdraví. Je třeba vylézt z ulity a angažovat se, volat kompetentní k zodpovědnosti a činům.

5. Investice do lehkého, vysoce odborného průmyslu a do vzdělání, hlavně technického a řemeslného. Dotovat ekologické vytápění domů. Např.zaručit uhrazení poloviny nákladů na pořízení a dále dlouhodobé, 10–20leté přispívání na provoz, třeba 20%.(Pozitivní motivace je účinnější, než zákazy a restrikce.) Dále masivní výsadba zeleně, pravidelné, týdenní čištění komunikací od prachu. Částečně (30 – 50%) dotované rekondiční pobyty všech, děti a mládež navíc zdarma 2x ročně 14 dnů školy v přírodě plus týdenní lyžařský kurz.

6. Přesně tak, AMO škodí rozvoji regionu. A to se raději nemluví o kvalitě života z hlediska zdraví a zdravého životního prostředí, které se jen těžko dají vyjádřit v penězích.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu, poslanec Parlamentu ČR (ODS):
Martin Říman1. Ano.

2. Mé ministerstvo je odpovědné za některé ekologické škody, které v určitých oblastech také ovlivňují stav ovzduší v Ostravě. Například to jsou známé laguny prakticky v centru města. Do mého nástupu do funkce byl stav odstraňování prakticky v bodě nula. Nyní se zdá, že by stanovený termín 2010 mohl být splněn.

3. Nepředpokládám, že by si úřady mohly dovolit nedodržovat zákon a věřím, že jsou důsledné zejména při kontrolní činnosti. Obecně můj názor je, že ochrana životního prostředí je v současnosti postavena na hlavu. Neuvěřitelné prostředky se vydávají na boj s chimérou, tedy s emisemi zcela neškodného CO2 a pak už samozřejmě nezbývají zdroje na snižování emisních limitů skutečných škodlivin.

4. To neumím. Každý se musí rozhodnout sám za sebe.

5. Tyto prostředky by se měly investovat do opatření, která alespoň částečně eliminují dopady znečištění. Například výsadby zeleně apod.

6. To je, myslím, přehnaný názor.

Eva Schallerová - dětská lékařka z Radvanic, která na silně znečištěné ovzduší dlouhodobě upozorňuje:
Eva Schallerová - dětská lékařka1. Situace je velmi vážná, rok od roku se horší. Poslední dvě zimy hodnotím jako katastrofu.

2. Já ano, možná bych ještě mohla zkusit někomu zakroutit krkem.

3. Úřady zde svoji roli z pohledu zdraví jednoznačně a dlouhodobě neplní. Míra ohrožení zdraví už je tak vysoká, že to je podle mne už na uzavření mnoha provozů. Žádné „kosmetické“ úpravy ani odklady řešení až někam do roku 2011 nám nikomu zdraví neochrání. Nemoc nerespektuje pojem „odklad“.

4. Pořídit si kvalitní respirátory a připojit se k nám v boji za ozdravění regionu.

5. Kraj by měl tento druh příspěvků zásadně odmítat. Nejde o nic jiného, než jen o „odpustky“ za zničené zdraví zdejších obyvatel. V truhle nebo v krematoriu nám bude i celých těch 250 milionů k ničemu.

6. Já osobně žádný pozitivní přínos firmy ArcelorMittal Ostrava nevidím. Jen ty negativní a ty jsou čím dál tím hrozivější. Podle mne je AMO nejen čím dál tím větší přítěží, ale také nebezpečím. Preferuji jednoznačně nástup nových technologií. Vyřešily by zároveň i tolik diskutovanou zaměstnanost. 

Jaromír Slíva - občan a zastupitel obvodu Radvanice a Bartovice:
Jaromír Slíva1. Velice vážnou už byla před několika lety, dnes už považuji slovo vážná za eufemismus. V některých oblastech, jako např. v obvodu Radvanice a Bartovice je dnes celkově stav životního prostředí, a to nejen ve stavu ovzduší, ale např. i hluku, devastace přírody apod. již katastrofální. Neváhám tento stav označit za ohrožení skupiny obyvatel a jejich terorizování.

2. Ano. Ale jsem velmi zklamán, že ani jako zastupitel občanů ani jako předseda komise životního prostředí nemám v této oblasti lepší možnosti než každý občan. Spolupráce s politiky a úředníky na vyšších úrovních nefunguje, neboť z jejich strany je odezva na naše stížnosti a žádosti nulová. Vymahatelnost práva (Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, zákon O ochraně ovzduší, zákon O svobodném přístupu k informacím apod.) je absolutně nedostatečná.

3. V prvé řadě je nutno zajistit vymahatelnost práva bez ohledu na toho, kdo zákony porušuje. Je nutné stanovit imisní stropy a v okamžiku jejich překročení omezit všechny znečišťovatele počínaje těmi největšími. Další dlouhodobé kroky jako změna technologií či restrukturalizace průmyslu na Ostravsku mohou být mezitím připravovány a postupně uváděny do života.

4. Měli by aktivněji a razantněji požadovat dodržování svých občanských práv, které jsou zakotveny i v zákonech. Více než 40 let zde byli občané považováni pouze za pracovní sílu a museli tzv. „držet hubu“. V současnosti se ale zdá, že diktaturu proletariátu nahradila diktatura peněz. Kdo jich má víc, má „pravdu“. Je však už načase zvednout hlavu a bránit se proti aroganci, bezohlednosti a lhostejnosti mocných.

5. Otázka je, za co tyto peníze kraj získává a co za ně poskytovatel obdrží. Pokud je výše příspěvku daná zákonem, měla by se využít na druhotnou ochranu životního prostředí. Ta prvotní ochrana je specifikována zákonem a musí jít na vrub znečišťovatele. Pokud jde o úplatek za to, že bude poškozování životního prostředí tolerováno, pak takové úplatky jsou v rozporu se zákonem. (Mimochodem, 250 mil. nejsou ani 2,5% čistého zisku AMO).

6. V současné době je těžký průmysl na Ostravsku jednoznačně zátěží a vážnou brzdou dalšího rozvoje regionu. Jeho negativní vlivy vysoko převažují nad pozitivy. Nejde jen o ohrožení ovzduší, ale také devastování dopravní infrastruktury, produkce karcinogenních látek a v nemalé míře hluk. Region má obrovský nevyužitý potenciál jak pro čisté technologie, tak pro rozvoj turistiky. Změna by pomohla zlepšit i demografické složení obyvatel.

Jan Světlík - většinový majitel společnosti Vítkovice:
Jan Světlík - většinový majitel společnosti Vítkovice1. Ano, zcela jistě, protože ovlivňuje kvalitu života a navíc vyvolává negativní emoce kolem průmyslových firem. Přestože Vítkovice vypouštějí méně než jedno procento z celkového znečištění, jsme pak házeni do jednoho pytle se skutečně velkými znečišťovateli.

2. Významně investujeme. Ročně minimálně 2,5 miliardy korun do modernizace provozů. Každá z novinek je zdokonalením celého technologického procesu a čím modernější a dokonalejší technologie, tím menší je pak dopad na životní prostředí. Chováme se zodpovědně.

3. Předně si myslím, že firmy skutečně musí investovat. Takzvané ekologické investice, kdy se například montují filtry na komíny, jsou už jen třešničkou na dortu. Základem by mělo být dostat podniky na standardní úroveň, běžnou v Evropě. Tlak veřejnosti a do určité míry i úřadů, je k tomu nutný, ale neměl by směřovat jen na podniky. Podívejte se čím se topí v domech, když se lidé rozhodnou šetřit za plyn nebo elektřinu, která je dražší a dražší. Normální není přístup, kdy na jedné straně říkáme, že by bylo vhodné snížit rozsah automobilové dopravy a na druhou stranu chybí alternativa v podobě hromadné dopravy na evropské úrovni.

4. Doporučil bych jim, aby využili demokracie a volili si zastupitele, kterým není jedno, co se děje a od kterých pak mohou vyžadovat, aby plnili své volební sliby – třeba v podobě zvyšování kvality života ve městě a kontroly ochrany životního prostředí.

5. Tak například k tomu, aby se zlepšila průjezdnost větších měst, aby se v pohonu vozidel přecházelo na plyn, ale třeba i ke kampani, aby se lidé chovali zodpovědněji ke svému okolí.

6. Problém Arceloru Mittal je v tom, že řadu let neinvestoval do zásadních modernizací koksovny, aglomerace, vysokých pecí, ocelárny a energetiky. Kdyby tyto investice firma uskutečnila, rázem by klesl vliv na životní prostředí. V Evropě je přece řada hutních firem, které jsou také v blízkosti lidnatých měst. Rozdíl ovšem je, že tyto podniky obnovily své technologické zázemí. V ostravském Arceloru Mittal jsou zařízení z 50. či 60. let 20. století. Obnova a náhrada starých, neekologických technologií by měla začít co nejdříve. Aby byl Arcelor Mittal v Ostravě moderní evropskou, technologicky vyspělou hutí na vysoké úrovni.

Helena Šebáková - ředitelka Krajské hygienické stanice:
Helena Šebáková - ředitelka Krajské hygienické stanice1. Zlepšení kvality ovzduší v ostravsko – karvinské aglomeraci ke kterému docházelo v 90.letech bylo nesporné. Nejzávažnější problém posledních let je vysoké překračování imisních limitů prachu, organických látek a některých těžkých kovů.

2. KHS vystupuje v řízeních týkajících se vnějšího ovzduší jako dotčený orgán státní správy v oblasti hodnocení a řízení zdravotních rizik a je také zapojena do programu Zdraví 21 v MSK. Jsem přesvědčena, že náš přístup k uvedenému problému je zodpovědný.

3.V současné době je zpracováván koncepční materiál “Program ke zlepšení kvality ovzduší MSK“, jehož součástí budou konkrétní opatření v různých sférách. V tomto materiálu může každý uplatnit své připomínky a návrhy. Procesy integrovaných povolení podléhají platné legislativě a všechny dotčené úřady jsou povinny se jimi řídit.

4. V tom se musí rozhodnout každý sám a zvážit všechna pro a proti. V současné době se odhaduje, že podíl životního a pracovního prostředí na zdraví činí asi 15 % a největší podíl 55 % činí způsob života a socioekonomické faktory.

5. Prostředky by se měly věnovat ke zlepšení kvality ovzduší např. v oblasti dopravy, údržby komunikací a zeleně, podporovat ekologické vytápění, případně podporovat akce ke snížení emisí u menších znečišťovatelů.

6. Arcelor Mittal není jediným znečišťovatelem v regionu. Ostravská aglomerace je silně zatížena průmyslem a dopravou. Je zde také významný vliv dálkového přenosu. Dle mého názoru lze historii i současnost těžkého průmyslu využít i při rozvoji regionu.

Radim Šrám - lékař. Na Akademii věd zabývá vlivem ovzduší na zdraví člověka:
Radim Šrám - lékař1. Skutečnost, že Ostravsko je nejznečištěnější částí EU jemnými prachovými částicemi a karcinogenním benzo[A]pyrenem patrně vážnost situace naznačuje.

2. Dlouhodobě se zabýváme výzkumem vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace v Severních Čechách a Praze. Na základě získaných zkušeností jsme připravili návrh projektu “Ostrava“.

3. Část znečištění ovzduší je působena průmyslem, dopravou a lokálními topeništi. Měl by být vyhodnocen podíl a navržena opatření ke snížení expozice z jednotlivých zdrojů.

4. Vzniklá situace vyžaduje komplexní řešení, podobně jako bylo řešeno znečištění ovzduší v pánevních okresech severních Čech v devadesátých letech. Zlepšení zdravotního stavu severomoravské populace by se mělo stát prioritou všech politických stran v regionu i vlády.

5. V současné době by měly být získané prostředky chápány jako kompenzace za zhoršené životní prostředí a proto využívány především ke snížení nemocnosti dětí, např. placením ozdravných pobytů (délku a místo by měli doporučit pediatři), případně zkvalitněním školního stravování (ovoce, zelenina).

6. Nemohu se vyjádřit. Zkušenosti z Německa prokazují, že použitím nových technologií lze znečištění ovzduší zásadně snížit. Připomínám splněný slib kancléře W. Brandta, že bude nad ruhrskou ocelářskou oblastí opět modré nebe.

Jan Šrytr - právník, který se zabývá ekologickou problematikou:
1. O vážnosti situace na Ostravsku není třeba diskutovat. Nehovoříme totiž o jakémsi neurčitém stavu „zhoršeného ovzduší“, ale o situaci, kdy jsou na mnoha místech opakovaně překračovány zákonné (imisní) limity koncentrací škodlivých látek. Tento nezákonný stav ovzduší navíc dosahuje na některých místech téměř absurdních hodnot – např. situace Radvanic a Bartovic téměř nemá v EU obdoby.

2. Program GARDE – Globální odpovědnost, občanského sdružení Ekologický právní servis se ve spolupráci s místními občany již nějaký čas věnuje katastrofální situaci obyvatel Radvanic a Bartovic, žijících v těsném sousedství hutního závodu vlastněného největší nadnárodní ocelářskou korporací ArcelorMittal. V poslední době např. právníci programu vypracovali podněty k zahájení přezkumu integrovaných povolení vydaných pro tohoto znečišťovatele.

3. V případě většiny integrovaných povolení vydaných pro ArcelorMittal se domníváme, že krajský úřad nesplnil svou zákonnou povinnost a nezohlednil katastrofální stav ovzduší v okolí závodu a celém Moravskoslezském kraji. V takto závažné situaci je skutečně nezbytné (a zákon to vyžaduje), aby úřady při vydávání povolení nastavil limity na úrovni limitů dosahovaných „nejčistějšími“ hutními závody v oboru a důsledně a kontinuálně monitorovaly jejich plnění, případně tyto limity ještě zpřísnily.

4. Ani jedno, ani druhé. Neexistuje jediný myslitelný důvod, proč by občané měli kapitulovat stěhovat se z míst kde trvale žijí. Občané nejsou odpovědní za nezákonný stav ovzduší ve kterém jsou nuceni žít a měli by se důrazně bránit porušování svých práv. Inspirací v tomto směru jim mohou být aktivity občanského sdružení „Vzduch“ v Radvanicích a Bartovicích a Ekologického právního servisu, na které se také případně mohou obrátit.

5. Především by tyto subjekty, namísto přijímání sponzoringu od znečišťovatelů, měly důsledně trvat na ekologizaci jejich provozů. Případné „nadstandardní“ vztahy mezi samosprávou a znečišťovateli mohou „snížit ochotu“ těchto subjektů problém aktivně řešit (platí to zejména pro malé obce). Samospráva oblastí postižených znečištěním by měla jasně deklarovat, že životní prostředí občanů „není na prodej“.

6. Ekonomický přínos hutí ArcelorMittal nechci a ani nemohu hodnotit. Obecně lze však říci, že pokud by někdo ztotožňoval rozvoj tohoto regionu s budováním nových průmyslových komplexů na „zelené louce“ (tak jako tomu bylo v případě průmyslových zón Nošovice, Mošnov a Dolní Lutyně), pak i přínos tohoto „rozvoje“ je více než diskutabilní.

Eva Tylová - náměstkyně ředitele České inspekce životního prostředí:
Eva Tylová1. Ano považuji, imisní limity zejména pro polétavý prach a benzo(a)pyren jsou na řadě míst Ostravska několikanásobně překročeny, to je alarmující. Je třeba přijmout opatření, která znečištění ovzduší sníží.

2. Za Českou inspekci životního prostředí jsem se zúčastnila řady jednání o možnostech snížit imisní zátěř na Ostravsku. Na nové stavby a technologie povolované na území Ostravska ČIŽP uplatňuje přísné požadavky. Příkladem je např. požadavek na snížení emisního stropu pro prach v řízeních IPPC u velkých zdrojů znečišťování ovzduší či v procesu EIA požadavek na uplatnění nejmodernějších technologii při výstavbě nové koksovny.

3. Je třeba omezit emise polétavého prachu a dalších znečišťujících látek např. v rámci procesu IPPC, pro nové stavby požadovat nejnovější technologie.

4. Občané mají požadovat opatření, která sníží znečištění ovzduší po úřadech, které jsou k tomu kompetentní. Jedná se především o krajský úřad.

5. Prostředky by měl využít pro zlepšení kvality ovzduší. Např. odstranění sekundární prašnosti častým mytím ulic, výsadbou zeleně atd.

6. Jako úředník nemohu přínos Mittalu posuzovat.

Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje (ODS):
Evžen Tošenovský1. Odpovídat na takto účelově položenou otázku ve dvou až čtyřech větách, jak znělo zadání, je přinejmenším zavádějící. Vždy jsem považoval ovzduší na Ostravsku za vážný problém, který se musí dlouhodobě řešit.

2. Ať jsem zastával jakoukoli funkci, bylo jednou z priorit životního prostředí. Proto jsem byl při zastavování vítkovické aglomerace, ekologizace koksovny, zastavení vysokých pecí v Dolní oblasti. Osobně jsem předkládal do vlády materiál na likvidaci ostravských lagun a mnoha jiných aktivit. Nevím, zda si někdo troufá říci, že udělal vše.

3. Jsem přesvědčen, že ano. Konkrétně Moravskoslezský kraj zpřísnil limity ještě nad rámec stanovený zákonem. Považuji za důležité dlouhodobě tlačit limity na minimální úroveň, je nutné prosadit maximální využívání nejmodernějších technologií, a také vytvářet tlak na občany při lokálním vytápění.

4. Je to vždy osobní rozhodnutí lidí, kde chtějí žít. Jsem přesvědčen o tom, že tak, jak se situace změnila k lepšímu oproti roku 1990, tak tento trend bude pokračovat do budoucna.

5. Smlouva mezi firmou AcelorMittal byla dojednána vládou. Vládními úředníky byl také stanoven režim využití financí na podporu vzniku nových pracovních míst. Kraj tento závazek naplnil.

6. ArcelorMittal je jen jedním z velkých podniků, které se podílejí na jedné straně na ekonomických aktivitách kraje a bohužel patří i mezi podniky, negativně ovlivňující okolní životní prostředí. Společnost je zároveň velkým zaměstnavatelem, objednavatelem služeb, které řadíme mezi čisté technologie. Proto není tak jednoduché očekávat, že pokud najednou zavřeme všechny hutě v regionu, okamžitě přijdou nějaké nové podniky, popř. lidé budou žít z turistického ruchu. Všechno je mnohem složitěji provázáno a navzájem se často podmiňuje. Opět jsem nucen říct, že vyjádření ve několika větách mi přijde absurdní.

Autor: pro iDNES.cz

Koronavirus

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 se z Čínského města Wu-Chan rozšířil do více než 40 dalších zemí.


  • Nejčtenější

Koronavirus ve 12 bodech. Jak se nenakazit, léčit a kde najít pomoc

Od konce prosince si nový typ koronaviru z Číny vyžádal přes dva tisíce obětí. Počet nakažených lidí roste a svět je...

Co dělat v případě epidemie koronaviru? Pomohou zásoby vody i hotovosti

Opuštěné ulice, zavřené restaurace a kavárny, v několika málo otevřených obchodech zákazníci narážejí na prázdné regály...

Koronavirus je v dalších třech zemích Evropy. V Itálii přibyli čtyři mrtví

V Rakousku se v úterý potvrdily první dva případy nákazy koronavirem. S odvoláním na tyrolského zemského hejtmana...

Koronavirus by postihl až 3 miliony lidí v Česku, ukazuje pandemický plán

Pokud by Česko zasáhla pandemie nového typu koronaviru, mohly by jím postupně onemocnět více než tři miliony obyvatel....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Trumpův Air Force One letěl rovně nad Českem. Obloukem se náhle vyhnul Brnu

Americký prezident Donald Trump v noci z neděle na pondělí letěl do Indie na státní návštěvu. Jeho speciál Air Force...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Sníh ráno zasypal většinu Česka, na jihu a západě večer hrozí náledí

Téměř celé Česko si ráno mohlo užívat alespoň částečné sněhové nadílky. Nejvíce sněhu napadlo v Plzeňském kraji, kde se...

Místostarosta Prahy 1 uklízel ležící sdílené koloběžky, zastavila ho policie

V Praze 1 se rozhodli odklízet z ulic špatně zaparkované či ležící elektrokoloběžky firmy Lime, které překážejí...

Premium

Slovenští Romové přicházejí na sever Čech, lákají je vyšší dávky

Na sever Čech přichází stále více Romů ze Slovenska. Za stěhováním jsou hlavně výrazně vyšší sociální dávky a pro muže...

Živnostníci si po reformě penzí připlatí, jednala o tom důchodová komise

Všechny varianty reformy penzí počítají s růstem odvodů živnostníků. O jejich navýšení v pátek jednala důchodová...

7 tipů, jak zatočit se stresem
7 tipů, jak zatočit se stresem

Doba se neustále zrychluje. Často se za celý den nestíháme ani zastavit. Přitom stačí změnit pár návyků a objevit díky nim krásu pomalejšího tempa, relaxaci a prožitek přítomného okamžiku.

Najdete na iDNES.cz