Další realizace nějaké hollywoodské apokalypsy? Jak se to mohlo stát? Padesát milionů lidí v jednom z nejdůležitějších hospodářských a civilizačních center planety bez proudu?
Srdce světového finančnictví i výroby aut (Detroit) bez elektřiny? Ještě v pátek většina lidí od New Yorku po Toronto nešla do práce. Globální letecká doprava byla ochromena.
Nejzajímavější na tom všem je, že ještě teď nikdo s úplnou jistotou vlastně neví, jak se to mohlo stát. Výpadek znamenal pochopitelně i výpadek výměny informací a zpracování dat.
Jisté je, že silný výpadek proudu v jedné oblasti vysál rychle proud odjinud a vzniklo kaskádovité zatmění. Kanaďané viní Američany, ti si svou vinou nejsou jisti.
Neví se, jestli nejdříve vypadla elektrárna na Niagaře, nebo v New Yorku.
Špatná zpráva je, že něco takového je ve světě špičkových technologií možné, nebezpečné je selhání pojistných mechanismů.
Buďme si jisti, že v Evropě by se to mohlo stát také. Nepříjemné je také to, že lze nyní čekat hlasy proti liberalizaci trhu s energií a volání po zesílení státní kontroly.
Jen málokdo může také Američanům přát zažít si znovu připomenutí 11. září, vězet například dvě hodiny v podzemce a nevědět, co se děje.
Dobré je, že Newyorčané drželi při sobě, pomáhali si, brali to většinou s úsměvem, k rabování jako v roce 1977 nedocházelo. Je také možná užitečné si čas od času připomenout závislost civilizace na proudu.
Bez něj by nestál vyšší než třípatrový dům a zajistit dnes stravování a hygienu bez elektřiny také nikdo neumí.
