Veřejností nyní hýbe kauza dívky z Brna, kterou opakovaně znásilňoval otčím. Ten odešel od soudu s podmínkou a znalec uvedl, že mladá žena nemá žádné následky. Jak to hodnotíte?
V první řadě bych chtěla vyjádřit té mladé ženě hlubokou lítost nad utrpením, kterým si prošla. Agresi a násilí čelila ze strany pachatele i soudu. Přeji jí, aby se jí situaci podařilo zpracovat takovým způsobem, aby mohla vést dobrý život. Na tomto případu se ukázalo, že si nepokládáme otázku, co je smyslem trestního řízení. Měli bychom se znovu zastavit a podívat se na téma z většího odstupu. Je potřeba si uvědomit, že máme trestní řád, který je šedesát let starý, a proto by bylo dobré si nově definovat cíle trestního řízení.
Z principů totiž nyní vyčteme, že jeho cílem je najít a potrestat pachatele. A tohle je koncept, který je podle mě už v moderním trestním právu překonaný. Vypadává z něj totiž poškozený, oběť trestného činu. Chybí také důraz na skutečnou reflexi pachatele. Proto je nesmírně důležité perspektivu obměnit, obrátit právě směrem k obětem.
Sama jsem snad nezažila situaci, kdy by policisté nebo státní zástupci zpochybňovali, že se skutek stal, nebo pochybovali o věrohodnosti oběti. Pouze si mysleli, že ho nemohou stíhat jako znásilnění.