Vrchní soud se případem zabýval popáté, jeho rozhodnutí však pokaždé zrušil Nejvyšší soud.
Hanušu policisté postřelili v Chlustině na Berounsku v prosinci 1995. Podezřívali ho z brutálního znásilnění mladé ženy; ta však byla při vyšetřování označena za nedůvěryhodnou a státní zástupce obvinění proti Hanušovi stáhl.
Když policejní zásahová jednotka vnikla na Hanušův pozemek, údajně si myslel, že jde o přepadení, proto vytáhl legálně drženou pistoli, aby bránil sebe i rodinu. V následné přestřelce skončilo v jeho těle 14 střel.
Za incident v Chlustině žádal Hanuša odškodné 30 milionů korun a omluvu ve sdělovacích prostředcích. Omluva se měla týkat i toho, že policie údajně médiím poskytla jeho jméno v souvislosti s křivým obviněním ze znásilnění, a byl veřejně očerněn.
Podle předsedkyně senátu vrchního soudu Romany Vostrejšové krajský soud řádně nevyhodnotil důkazy. Například to, zda vůbec byl policejní zásah oprávněný. "Je třeba provést některé důkazy znovu, aby mohly být odstraněny rozpory ve výpovědích," řekla v odůvodnění rozsudku Vostrejšová.
Podle ní není třeba jasné, zda byl Hanuša upozorněn policií na to, aby vyšel z domu ven. Soudkyně však zkritizovala i některá procesní pochybení prvoinstančního soudu.
Hanušův právní zástupce Václav Vlk zopakoval stejně jako v předchozích řízeních, že policisté již před samotným zásahem věděli, že jeho klient ženu neznásilnil. Podle právní zástupkyně ministerstva vnitra Zuzany Rejmanové policie postupovala přiměřeně a při zásahu vycházela z informací, které měla v té době k dispozici.
Nejvyšší soud nepřijal žádný rozsudek
Krajský soud v Praze Hanušovi v prosinci 1998 přiznal právo na satisfakci ve výši 300 tisíc korun za zásah do osobnostních práv i nárok na omluvu v tisku. Vrchní soud, ke kterému se odvolalo ministerstvo vnitra, ale v roce 2000 všechny Hanušovy požadavky zamítl.
Nejvyšší soud do kauzy poprvé vstoupil v roce 2001, kdy spor vrátil ke krajskému soudu, který opět rozhodl ve prospěch Hanuši. Odvolací senát ale opět jeho nároky zamítl. Verdikt znovu zrušil Nejvyšší soud, tentokrát z formálních důvodů. Vrchní soud potřetí rozhodoval předloni a uvedl, že zásah policie byl zákonný. Odškodné ani omluvu Hanušovi nepřiznal. I tento verdikt zrušil Nejvyšší soud. Vrchní soud při čtvrtém rozhodnutí znovu trval na svých závěrech, se kterými se Nejvyšší soud opět neztotožnil.
V roce 1998 se Hanuša se svým synem Fatmirem dostali u Letkova na Plzeňsku do další přestřelky s policisty. Hlídka je pronásledovala kvůli podezření z obchodu se zbraněmi. Jednoho policistu zastřelili, dalšího zranili. Za to jim soud v roce 2000 vyměřil 25 a 14 let vězení. Od té doby Hanuša několikrát žádal o obnovu procesu, nicméně soud jeho návrh vždy zamítl.
