Hejlův známý, Miroslav Maršík, v domě bydlel a pomáhal Hejlovi v hospodě. Osudný večer se spolu nejen notně napili, ale také se pohádali při partii kulečníku.
"Smál se mi, že mám šťouch jako malé dítě," nechal se během vyšetřování slyšet Hejl. "To mě vytočilo."
Oběť bil tágem
Rozzuřený Hejl svého spoluhráče ve vzteku uhodil dřeveným tágem po hlavě, což také přiznal. Podle obžaloby mu však zasadil ran hned několik, dupal po něm, bil jej pěstmi a kopal do něj.
Sám Hejl tvrdí, že si na nic takového nepamatuje: "Byli jsme oba hrozně opilí."
Ráno ležel Maršík mrtvý v koupelně
Po hádce prý zbitý Maršík vstal a šel po sobě uklidit krev, zatímco Hejl šel spát. Kamaráda prý až druhý den ráno našel bezvládně ležet na zemi v koupelně.
Záhadou dodnes je, jak se muž do koupelny dostal, jak přišel ke svým zraněním a proč příčinou jeho smrti bylo utopení, když vana byla prázdná.
Maršík měl rozbitou hlavu, podlitiny v obličeji i po těle, potrhanou pohrudnici a několik zlomených žeber, takže krvácel do plic i do břicha.
Obhájce chtěl pro Hejla osvobození
Liberecký soud zvážil všechny okolnosti činu, výpovědi znalců i svědků a hlavně to, že v domě nikdo jiný nebyl a že byl zamčený zevnitř.
I když obhájce pro Miroslava Hejla požadoval pro nedostatek důkazů zproštění viny nebo maximálně trest za ublížení na zdraví, přiklonili se krajští soudci k návrhu státního zástupce.
