Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Soud dal bankovnímu lupiči podmínku za „komické vystoupení“

  • 14
Jednačtyřicetiletý instalatér Václav P. popírá představy o všehoschopných lupičích, kteří vtrhnou ozbrojení po zuby do banky a všechny lidi uvnitř drží v šachu. "Připadal jsem si jako neúspěšný komik," popsal u soudu svou loupež z loňského roku.

Loni sedmadvacátého července před polednem zaparkoval Václav P. svůj Fiat Tipo přímo před pobočkou Komerční banky v Dobřanech. Vystoupil z auta, podíval se do objektivu bezpečnostní kamery a šel do banky.

„Do pobočky vešel v jedenáct hodin a třicet devět minut. Svědkyni za přepážkou ukázal papírek, na kterém bylo napsáno: Vydejte bankovky, nechci vám ublížit. Svědkyně mu ukázala na pokladnu. Papírek ukázal i pokladní. Ta mu vydala čtyřicet tři tisíc tři sta třicet korun,“ popsala dvouminutovou loupež žalobkyně Taťana Ulčová.

Václav P. se před senátem Okresního soudu Plzeň-jih ke všemu přiznal. „Co je v obžalobě, to je pravda,“ uvedl muž, který ani po dopadení neskončil ve vyšetřovací vazbě.

Když soudkyně Drahomíra Regnerová chtěla, aby loupež popsal, vše shrnul do jedné věty: „Já jsem si v bance připadal jako neúspěšný komik.“

Co bylo na přepadení tak legračního? Když přišel do banky a vytáhl papírek s požadavkem, první úřednice, ke které šel, si ho vůbec nevšímala. „Přišel jsem k pultíku a paní zrovna s někým telefonovala. Když jsem jí ukázal lístek, vůbec na to nereagovala. Pořád řešila nějakou pohledávku. Po chvíli mi jen hlavou naznačila, kde je pokladna. Já si tam připadal jako neúspěšný komik,“ přiznal.

Šel proto k prosklené pokladně. Znovu vytáhl papírek a přiložil ho ke sklu. „Strašně jsem se lekla. Pomalu jsem mu začala dávat bankovky. Začala jsem od nejmenších. Stál tam, jednu ruku měl pořád v kapse od kabátu. Vysvětlila jsem si to, že tam má zbraň. Peníze jsem dala do šuplíčku pod sklem, on si je pak nastrkal do kapes a odešel. Když odcházel, stiskla jsem nouzové tlačítko,“ vzpomínala před soudem pokladní.

Po loupeži Václav P. nasedl do auta a jel za matkou do plzeňské nemocnice. Ležela tam v kómatu po srdeční zástavě. „Co jsem udělal s penězi? Zaplatil jsem z nich telefony, potřeboval jsem na benzín na dojíždění do práce v Německu, splatil jsem něco z osobních dluhů,“ řekl Václav P., který odhaduje, že dohromady dluží asi milion korun.

U soudu všeho litoval a bankovním úřednicím se omlouval. Žádnou zbraň při loupeži neměl. „V kapse jsem měl jen klíče,“ tvrdí muž.

Proč se muž, který v Německu montuje ústřední topení, vydal na zločineckou dráhu? Tvrdí, že kvůli dluhům byl pod obrovským tlakem. „Věřitelé chtěli své peníze. Volali mi od rána do večera, vyhrožovali. Peníze jsem investoval do firem, které zkrachovaly. Navíc mi umřela dcera a máma byla v kómatu v nemocnici. Bylo to hrozné,“ vysvětloval Václav P.

Od soudu odešel s podmínkou. „Odsuzuji vás k trestu osmadvaceti měsíců podmínečně odloženým na zkušební čtyřletou dobu a pravidelný dohled probačních úředníků. Váš případ výrazně vybočuje z obdobných trestných činů. Výrazně vám polehčuje doznání, spolupráce při vyšetřování, upřímná lítost, omluva poškozeným i to, že už jste uhradil škodu,“ odůvodnila verdikt soudkyně Drahomíra Regnerová.

Trest je od okamžiku vyhlášení pravomocný, protože obžaloba i obhajoba s ním souhlasí. Přesto ještě Václav P. nemá jistotu, že neskončí za mřížemi. U klatovského soudu dalšímu soudci vysvětluje ještě podvody, za které může ve vězení skončit až na osm let.


Video