Ach jo ...
Všem ůžasným kritikům bych doporučil přečíst si knížky od veterináře J.Herriota : To by se zvěrolékaři stát nemělo, Když se zvěrolékař ožení, ...
Jsou to humorné (nejen) povídky z jeho praxe. Ikdyž je to o léčení zvířat, tak se to dá celkem úspěšně aplikovat i na léčení lidí.
1) Např. nemůžete svému pacientovi říct, že nevíte co mu je, protože bohužel lidi si myslí , že pokud člověk okamžitě nepozná , co vám schází , tak je zákonitě debil, co tomu vůbec nerozumí.
2) každé lidské či zvířecí tělo je trochu jiné a může v sobě mít skryté vady, které se mohou projevit až za několik let, nebo např. až při pitvě. Jako příklad si můžete vzít selhání srdce fotbalisty při utkání.
3) Život není matematika, kde 1+1=2, proto ne vše je dokonalé a navíc u tak složitého mechanismu, jakým tělo je, nikdy nemůžete stoprocentně říct, kde je chyba
4) každý (i lékař ) někdy v životě chybuje a řeči typu, že se mu to nemůže stát, jsou prostě úsměvné
No ještě nakonec menší poznámka. Pokud je plat lékařů opravdu tak hrozný : 5tis, 7.5 tis. je zvláštní že na lékařské fakulty je tak velký nával, a že můj soused(obvoďák) bydlí ve vile, má každý třetí rok nové auto a jezdí na dovolenou, když jeho manželka je učitelkou(další povolání, které prý trpí nízkými platy :-) )