Je to nejhlídanější čtvrť v severních Čechách.
Přesto mezi Romy v ústeckých Předlicích panuje od úterní pouliční bitky napětí.
Členové rodů Polákových a Horváthových se poprali údajně proto, že dívka z jedné rodiny odmítla dál žít s členem druhého klanu.
Spor může přerůst v otevřenou válku. Nepřátelství mezi rodinami, které mají více než sto členů, má totiž opravdu hluboké kořeny. Pak stačí jen drobná jiskra...
Předlice přitom byly za první republiky spořádanou dělnickou obcí. Komunistická vláda však plánovala, že na jejich území budou stát pouze továrny. Do oprav zdejších domů se přestalo investovat a původní obyvatelé začali postupně z rozpadajících se činžáků odcházet do lepších bytů v nových panelových sídlištích.
Na začátku 70. let minulého století se do Předlic přistěhovaly první tři romské rodiny. Další přicházely na konci let osmdesátých. Lákaly je sem nízké nájmy v bytech třetí a čtvrté kategorie. Dnes zde žije odhadem kolem třinácti stovek Romů, zatímco "bílé" rodiny by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Z Předlic se stalo romské ghetto.
Starousedlíci versus nové tváře
Co mohlo v úterý večer vyvolat bitku mezi dvěma sty příslušníky klanů Horváthů a Poláků? To policie sice vyšetřuje, znalci romské problematiky však důvody nenávisti zasazují do minulosti.
"Spory, které čas od času propukají mezi jednotlivými rodinami v Předlicích, mají rozličné důvody. Napětí narůstá v posledních letech, kdy se sem stěhuje stále více nových romských rodin z nejrůznějších míst v Česku," říká terénní pracovnice ze společnosti Člověk v tísni Alena Eliášová, která má Předlice na starosti.
Jisté je, že Romové v Předlicích jsou rozděleni na takzvané starousedlíky a nově příchozí. Horváthovi patří mezi vůbec první tři romské rodiny, které do Předlic přišly. Spolu s nimi se sem ve stejnou dobu přistěhovaly ještě rodiny Husákových a Cibrikových.
"Pod pojmem rodina si ale v tomto případě musíme představit něco jiného, než známe z většinové společnosti. Toto seskupení se skládá z několika generací a čítá obvykle více než sto lidí," říká Jan Husák, který se v Předlicích narodil a dnes pracuje jako asistent ústeckého primátora pro národnostní menšin.
Rodina Polákových se do Předlic přistěhovala již koncem osmdesátých let minulého století. Ačkoli zde již žije relativně dlouho, Horváthovi její příslušníky stále vnímají jako přistěhovalce. Důvodů k vzájemné nevraživosti je zřejmě více.
Jako oheň a voda
Drtivá většina Romů žijících v Ústí má kořeny na východním Slovensku. Jednotlivé rodiny se mezi sebou dělí podle osad, odkud pocházejí.
"Když se mě Rom v Ústí zeptá, odkud jsem, tak ho nezajímá, jestli jsem z Předlic nebo z Krásného Března. Zajímá ho, odkud pochází moje rodina, tedy z jakého místa na Slovensku," říká Hus.
"Vůči příslušníkům jiného rodu může mít člen dané skupiny větší odpor než ke gádžům (bílým)," vysvětluje politolog Marek Jakoubek z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příslušníci jednotlivých skupin spolu neuzavírají ani manželství.
Zde jsou zřejmě kořeny nepřátelství mezi Horváthovými a Polákovými. Horváthovi totiž pocházejí od Prešova, zatímco Polákovi od Košic.
Dalším často zmiňovaným problémem Předlic je lichvářské nájemné.
"Problémy do vzájemných vztahů přinášejí i majetkové rozdíly. Žijí zde vedle sebe lidé, kteří si koupili své vlastní byty, pak lidé, kteří koupili domy a byty pronajímají, a potom obyčejní nájemníci," říká Eliášová.
Dost domů před několika lety koupili od města takzvaní Moraváci. Romové z Valašského Meziříčí získali domy v dezolátním stavu za symbolickou cenu. Nájem za malé byty, často bez jakéhokoli příslušenství, stanovili až na deset tisíc korun měsíčně. Přesto se do jejich domů v Předlicích stěhují stále další Romové.
"Ti lidé obvykle nemají na vybranou. Nikdo jiný jim teď nový byt nenabídne," říká Eliášová.
A kde na tak drahé bydlení berou chudí Romové peníze? Převážně zdávek
|
BITVA:
PŘÍČINA:
|
 Ústí nad Labem |
