Matějka stanul před soudem za pirátství, přestože na kopírování cédéček získal v roce 1999 živnostenské oprávnění.
"Nejdřív jsem si nechal zpracovat rozbor autorského zákona u několika advokátů. Pak jsem šel na plzeňský živnostenský úřad. Získal jsem živnostenský list znějící na kopírování hudebních děl jen pro osobní potřebu zákazníka," vzpomínal na jednání s plzeňskými úředníky Matějka.
"Autorský zákon umožňuje výrobu jedné kopie pro vlastní potřebu. Úřednice jsem se ptal, kdo má kopírovat. Odpověděla mi, že kdyby se měli obsloužit sami zájemci, tak bych živnostenský list vůbec nepotřeboval," dodává.
Podnikatel založil firmu a kopírování svěřil zaměstnancům. Firma fungovala deset měsíců. Pak přišli policisté a disky i vypalovačky zabavili. Matějku policisté obvinili z pirátství. - více zde
"Podle zákona si každý může pořídit z cédéčka jednu kopii. Podmínkou je, že je si ji vytvoří sám a pouze pro vlastní potřebu. Ale musím to udělat sám a jedinou kopii používat jen pro sebe," vysvětlil po zahájení soudu zástupce ředitele české pobočky mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) Jaromír Soukup.
"Zdá se mi podivné, že by rozhodujícím pro posouzení trestnosti mělo být to, kdo zmáčkne knoflík na vypalovačce. Když to udělá sám zákazník, je to v pořádku. Když to ale udělá někdo z Matějkových zaměstnanců, je to trestný čin," řekl po osvobozujícím rozsudku spokojený advokát Martin Aleš.
Případ míří ke krajskému soudu, okamžitě v jednací síni se totiž proti verdiktu odvolal státní zástupce.
 Rudolf Matějka se před soudem brání obvinění, že nelegálně kopíroval hudbu a porušil tím zákon. Živnostenský úřad mu ale vystavil na takové podnikání osvědčení. (25. srpna 2004) |
