"Z odůvodnění napadených rozhodnutí nelze zjistit, o jaký skutkový základ je opřen závěr, že stěžovatelé neoprávněně vyrobili omamnou látku. Dovození znaku úmyslné výroby omamné látky ze samotného faktu pěstování rostlin konopí setého není přesvědčivé," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
"Nejvyšší soud už jednou řekl, že pěstování konopí není totéž jako výroba omamné látky a tyto věci nejde zaměňovat. Soudy nižší instance ale, aniž by nějak zásadně opravily důkazní situaci, znovu vynesly podobné rozsudky a Nejvyšší soud je potvrdil," řekl iDNES.cz mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil.
"Podle Ústavního soudu byl počáteční názor Nejvyššího soudu správný, a když už tak jednou rozhodl, pak není možné, aby se to později nějak dodatečně měnilo," doplnil mluvčí Spáčil.
Obžalovaní opakovaně dostali podmínky
Případ Miklici a Tiché se vleče již několik let. Konopí pěstovali na zahradě rodinného domku na Hradecku. Ze zabaveného množství lze teoreticky získat skoro dva kilogramy čisté účinné látky THC.
Okresní i Krajský soud v Hradci Králové za to Miklicovi napoprvé uložily dva roky vězení s odkladem na tři roky, Tichá dostala 2,5 roku se stejně dlouhou podmínkou.
Poté ale zasáhl Nejvyšší soud a vrátil kauzu k novému projednání. Jeho verdikt tehdy sváděl k výkladu, že pěstování konopí je - na rozdíl od výroby marihuany - legální. Podobné interpretace se objevily v tisku. - čtěte Pěstovat marihuanu je legální, řekl soud
Soud však zprávy dementoval a vydal prohlášení, že pěstování konopí je bez příslušného oprávnění stále nezákonné.
Uvedl ale také, že nelze automaticky ztotožňovat pěstování konopí s výrobou drogy. Soudy proto vždy musejí posuzovat zvlášť okolnosti každého případu a odpovědět na otázku, zda pěstitel skutečně vyráběl z konopí marihuanu.
Hradecký krajský soud pak doplnil dokazování. Uvedl, že oba pěstitelé konopí sušili a dále zpracovávali s cílem vyrobit drogu. Znovu jim proto uložil podmíněné tresty: Miklicovi 1,5 roku a Tiché dva roky vězení, v obou případech s odkladem na 2,5 roku.
Oba potrestaní opět podali dovolání k Nejvyššímu soudu, který tentokrát již trest potvrdil. Následovala stížnost k Ústavnímu soudu, v níž oba odsouzení tvrdili, že důkazy o výrobě drogy nadále chybějí.
