Cílem je sjednocení judikatury v obdobných kauzách, tedy zejména v rozhodování o náhradě škody pozůstalým v civilním řízení, vysvětlil mluvčí soudu Petr Knötig.
Stanovisko vychází z květnového rozsudku v konkrétní kauze. Schválené stanovisko má ovšem vyšší autoritu a vyjde ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.
„Každý z ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili jednu z napadených osob, a to i tehdy, jestliže v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder,“ stojí v závazné právní větě.
V konkrétní případu nejprve dva útočníci hrozili noži třem dalším mužům. Konflikt se sice na chvíli utišil, útočníci však nakonec trojici napadli u tramvajových zastávek. Dva muže zranili a třetí podlehl bodnořezným poraněním srdce.
V trestním řízení se nepodařilo prokázat, kdo vedl smrtící úder. Občanskoprávní odpovědnost žalovaných to však podle soudu nevylučuje. Podstatné je, zda útočníci, kteří jednali společně, byli vedeni, alespoň rámcově, společným úmyslem zaútočit na poškozené.
„Rozlišení míry účasti každého ze žalovaných má význam pouze z hlediska vymezení poměru, v jakém se žalovaní účastnili na vzniku škody, tedy pro jejich vzájemné vypořádání. V řízení o nároku poškozeného na náhradu škody proti solidárně odpovědným škůdcům se však poměr, v jakém každý z nich odpovídá za škodu, neřeší,“ uvedl Knötig.
