"Nebyla totiž naplněna skutková podstata trestného činu."
Policie zjišťovala, zda na smrti dívky neměl podíl i některý z rodičů, protože kříženec dobrmana s labradorem v době útoku volně pobíhal po dvorku.
Matka, která celou tragédii viděla na vlastní oči, se na místě zhroutila a ještě dnes je otřesena. Pes Akim byl před měsícem utracen, protože znalci, kteří ho zkoumali, dospěli k závěru, že je velmi nebezpečný.
Pes měl podle znalců zvláštní vlastnost: dráždil ho dětský křik. Natálku kousl loni v září do hlavy, když jezdila na tříkolce. Případ vyvolal debatu o zpřísnění podmínek pro chov psů.
Lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová v pondělí řekla, že návrh zvláštního zákona na chov psů předloží sněmovně ještě tento měsíc. Obecní úřady by podle návrhu měly vést záznamy o útocích každého psa na lidi.
Nový zákon chce zavést psí "občanky"
Každý den napadli psi třicet lidí. Taková je statistika z loňska. Poslední známý útok se stal minulý týden v Mladé Boleslavi.
Poslankyně Šojdrová chce, aby vznikla centrální evidence psů a jejich majitelů. Spravovalo by ji ministerstvo vnitra a vznikly by také místní evidence, o které by se staraly jednotlivé obce. Vlastně to znamená, že každý pes v zemi by měl svou "občanku" na obecním úřadě a místo dokladů, které nosí lidé v kapse, by měl tetování nebo čip. Všichni povinně.
Pes nesmí být anonymní
"Cílem je, aby byl pes identifikovatelný a jeho majitel se dal najít," prohlásila Šojdrová. Pes by ve své kartě měl záznamy nejen o majiteli, ale i o tom, kdy se narodil, kdy byl očkován proti vzteklině a také, jestli už někdy někoho napadl a zranil. Pokud to udělal opakovaně, musel by mít mimo pozemek majitele vždycky náhubek a být na vodítku.
"Podle všech těchto údajů se dá mimo jiné zjistit, kolik jakých plemen v zemi žije a kteří psi nejčastěji útočí. Z toho by se dalo vycházet při dalším zákonu o přísnějším chovu psů pro majitele těch agresivnějších plemen," řekla Šojdrová.
Především by to však znamenalo, že za každý útok psa by byl odpovědný konkrétní člověk. Dnes se často stává, že útočící pes je anonymní, stejně jako jeho majitel. "Nedělám si iluze, že by zákon přinesl méně tragédií. Jde mi ale o to, aby si chovatelé psů uvědomili svou zodpovědnost," říká Šojdrová.
Pro nezodpovědné tresty
Návrh počítá s tím, že každý, kdo psa vlastní, nebo ten, kdo se o něj zrovna stará, odpovídá za všechno, co zvíře provede. Šojdrová navrhuje vězení až na dva roky pro toho, kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví tak, že jím ovládané zvíře jiného zraní.
Kdo způsobí smrt jiného, tomu by hrozilo až deset let vězení. Kdyby se podařilo zákon prosadit, znamenalo by to také dvacetimilionové investice na zavedení evidence. Naopak by se podle Šojdrové zvýšily příjmy obcí o více než 30 milionů korun ročně z poplatků za psy a pokut za spáchané přestupky.
Návrh zákona chtěla poslankyně prosadit již dříve, ale neuspěla kvůli návrhům zpřísnit opatření vůči tzv. bojovým plemenům. To už teď zákon neobsahuje. Ale i tak není jisté, jestli ve sněmovně projde.
Například předseda bezpečnostního výboru Jan Vidím (ODS) pro něj ruku nezvedne.
"Myslím, že je zbytečný. Na chování psů a jejich majitelů se vztahují obecní vyhlášky, ale i platná legislativa," tvrdí.
S tvrdým postihem nesouhlasí ani soudce Okresního soudu v Děčíně Miroslav Kureš.
Ten řešil dva roky starý případ psího útoku z Rumburku.
"Jsem přesvědčen, že vše je postižitelné v rámci trestního zákona. Ty případy lze napasovat na trestný čin ublížení na zdraví. Nebo když majitel pošle na někoho psa úmyslně, tak na to jsou zase paragrafy úmyslných trestných činů ublížení na zdraví nebo v podstatě vraždy. Tak jako to hodnotíme u řidičů, kteří řídili pod vlivem alkoholu," uvedl soudce.
Ve Francii, Maďarsku nebo Dánsku se různá omezení vztahují jen na bojová plemena, nikoli na chov psů jako takový.
