Nicméně naznačil, že jeden z obžalovaných uprchlíka zastřelil. Soudní znalec totiž prohlásil, že průstřel jeho hlavy způsobila kulka ze samopalu. "Je to už jen na jejich svědomí. Musí se vyrovnat i s tím, jestli museli zakročit právě tak, i když postupovali v souladu s tehdejšími předpisy a zákony. Ty ovšem popíraly listinu základních práv a svobod," dodal Minařík.
Muži, kteří před čtyřiadvaceti lety vykonávali základní vojenskou službu u pohraniční stráže, před soudem popřeli, že by na Slováka cíleně stříleli s úmyslem ho zasáhnout.
Proces vytáhl na světlo Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.
Jejich nadřízení je po vyhlášení poplachu na hranicích vysadili na křižovatce u Poběžovic. "Měli jsme hlídkovat a kontrolovat chodce," vysvětlovat před senátem Kubec, jak pohraničníci pátrali po takzvaném narušiteli státní hranice. Tomu se nepodařilo překonat ostnaté dráty a prchal zpět do vnitrozemí. Pohraničníci si ho všimli po půlnoci na křižovatce, kde si baterkou svítil na rozcestníky.
"Chtěli jsme po něm občanku, už nevím jestli já nebo Čepl, ale on se dal na útěk. Pustili jsme se za ním. V jednu chvíli nám zmizel z dohledu, pak se zase objevil. Volali jsem na něj, aby zůstal stát. Když utíkal dál, vypálili jsme ze samopalů varovné výstřely. Jenže on zavrávoral a padl k zemi. Opravdu jsme nešli někoho zastřelit," prohlásil Kubec.
Jedna z kulek zasáhla mužovu hlavu. Druhý den v nemocnici zemřel.
"Dodnes opravdu nevím, kdo z nás ho trefil. Stříleli jsme varovně do vzduchu. Všechno se seběhlo tak strašně rychle. Věřil jsem ve spravedlnost," řekl po osvobozujícím verdiktu Čepl.
S ním však nebyl spokojen bratr zastřeleného Blažka: "Co to je za hroznou dobu, když za smrt člověka není nikdo potrestáný?"
"Je to otřesná událost, která dokumentuje zrůdnost komunistického režimu. Řadoví devatenáctiletí vojáci sloužili teprve pár týdnů a byli těmi posledními pěšáky. Zodpovědnost nesou velitelé, ale je nikdo přes soud nepostavil," komentoval soudce Minařík okolnosti případu.
O pokračování procesu před Vrchním soudem se může postarat ještě státní zástupkyně. Ta si ponechala zákonnou lhůtu, v niž se rozhodne, jestli se odvolá.
Podobný případ, kdy pohraničníci zastřelili u státní hranice muže, uzavřel plzeňský soud letos v březnu. Za smrt německého turisty v roce 1986 potrestal třemi lety vězení Karla Čadu. Další dva jeho bývalé kolegy Josefa Čílu a Jana Romána zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů. Bez trestu však nakonec skončil i Čada, kterého v říjnu Vrchní soud při odvolacím řízení rovněž zbavil viny.
Po devětapadesátiletém německém občanovi Johannu Dickovi pálilo ze samopalů asi sedm pohraničníků. Nepodařilo se ale prokázat, ze které zbraně vyšla smrticí kulka. Čeští vojáci se při honbě za dvěma Poláky, kteří utíkali přes ostnaté dráty, dostali až na německé území. Tam začali střílet po Němci, který byl na turistickém výšlapu v lese.
 Plzeňský krajský soud posuzuje smrt z roku 1977. Tehdy dva vojáci základní služby zastřelili v Poběžovicích na Domažlicku při přechodu hranic dvacetiletého Slováka, 10. října 2001 |
 Karel Kubec (vlevo) a Jiří Čepl přicházejí do soudní síně, kde se budou zodpovídat z toho, že před 24 lety zastřelili jako pohraničníci Slováka, který se pokoušel přejít státní hranici, 10. října 2001 |
 "Kontrolovali jsme občanky. Jeden prohlížel doklady, druhý z stál opodál a jistil toho druhého. Dva lidé nám je dali. Pak jsme chtěli občanku od chlapa, už nevím jestli já nebo Čepl, ale on se dal na útěk. Pustili jsme se za ním. V jednu chvíli nám zmizel z dohledu, pak se zase objevil. Volali jsem na něj, aby zastavil. Když utíkal dál, vypálili jsme ze samopalů varovné výstřely. Jenže on zavrávoral a padl k zemi. Opravdu jsme nešli někoho zastřelit," prohlásil před soudem Kubec, 10. října 2001 |
