Případ se odehrál v lednu 1989, kdy se v centru Prahy uskutečnila série demonstrací proti komunistickému režimu známá jako Palachův týden. Příslušníci StB chtěli od mladíka nátlakem vynutit svědectví potřebné k připravovanému procesu s Václavem Havlem kvůli svolávání lidí na nepovolenou demonstraci.
Bývalý důstojník StB Beran podle obžaloby mladíka při výslechu slovně napadal, vyhrožoval mu a bil jej obuškem po zádech, krku a do hlavy. Líbal byl jeho podřízeným. Výslech zapisoval do protokolu a nečinně přihlížel násilnému jednání nadřízeného.
Napadený mladík u výslechu na StB vypověděl, že se demonstrace neúčastnil. Nakonec ale po nátlaku podepsal protokol, který tvrdil něco jiného. Jeho svědectví nakonec bylo pro StB zbytečné, protože u soudu s Havlem uvedl, že byla jeho výpověď vynucena násilím, a nešla tak použít jako důkaz.
Soud vyhověl návrhu státní zástupkyně, muže uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby a ublížení na zdraví. Přísnější trest dostal Beran, a to tři roky podmíněně odložené na pět let. Líbalovi vyměřil dva roky podmíněně odložené na jeden rok. Soud nevyhověl tomu, aby se Beran poškozenému omluvil a zaplatil 300 000 korun. S nárokem jej odkázal k civilnímu řízení.
Soudkyně uložila tresty nařízené vyšší instancí
Předsedkyně trestního senátu Šárka Šantorová se musela řídit pokyny nadřízeného soudu a uložila podmíněné tresty, přestože má názor, že jde o promlčenou věc. „Tento názor jsem nucena respektovat a nezbylo zdejšímu soudu nic jiného, než obžalované uznat vinnými s ohledem na důkazy, které jsou. Důkazní situace se od přípravného řízení nijak nezměnila,“ zdůraznila Šantorová.
Advokáti obžalovaných chtěli, aby jejich klienti byli osvobozeni, protože se prý žádný trestný čin nestal. Činy popisované v obžalobě podle nich měly být promlčeny. Právníci také zpochybňovali, že by údajné zfalšování protokolu souviselo s procesem s Havlem. Jeho stíhání podle nich začalo později, tak o něm ani nemohli vědět.
„Plnil jsem úkoly, které byly rozhodnutím politiků,“ uvedl při závěrečné řeči Beran. Podle něj se celý příběh nezakládá na pravdě, jeho stíhání navíc prý trvá 25 let. „Neberu to jako legraci. Beru to jako politické pronásledování,“ zmínil v projevu Beran.
Za zásahy proti demonstrantům padlo více trestů
V souvislosti s děním kolem Palachova týdne byl dříve na 2,5 roku vězení pravomocně odsouzen tehdejší tajemník pražských komunistů Miroslav Štěpán. Podle verdiktu zneužil pravomoc, když přikázal, aby byla proti demonstrantům použita vodní děla a granáty se slzotvorným plynem. Někdejší prominentní člen KSČ zemřel letos na konce března (více zde).
V jiném podobné případu letos v únoru pravomocně rozhodl pražský městský soud, který potvrdil podmínky pro tří bývalé příslušníky StB, kteří podle obžaloby v červnu 1989 unesli a zbili tehdejšího disidenta Petra Placáka (více zde).
