„Carney si vyjednal plat 480 000 liber ročně, což je třikrát víc než berete vy. Je opravdu třikrát lepší než vy?“ vtipkoval reportér BBC na účet britského ministra financí. Ale Carneyeho historicky nejvyšší ocenění (stávající guvernér Mervin King pobírá „pouhých“ 305 000 liber) nikdo nezpochybňoval přesto, že během námluv vláda slíbila současnému šéfovi kanadské banky, že mu navrch zaplatí, jak stěhování rodiny, tak její ubytování. A každý uzná, že odstupující guvernér King nemá čtyři dcery, které jsou spokojené ve škole v Kanadě. Koupit adekvátní spokojenost ve školách v Londýně přijde jejich tatínka ročně nejméně na sto tisíc liber.
Volbu prvního cizince do čela nejstarší finanční instituce světa zdůvodnil ministr financí Osborne slovy: „Je jednoduše tím nejlepším, nejzkušenějším a nejlépe kvalifikovaným kandidátem na místo guvernéra.“
Ostruhy by tu byly
Coby guvernér kanadské centrální banky si Carney vysloužil ostruhy bankéře schopného ustát finanční systém v době krize. Kanadské noviny se dmou pýchou nad poctou a uznáním zaplavujícími jejich národního bankéře a svižně připomínají (tedy chlubí se), že právě Kanada si uvážlivé, spolehlivé a přitom prvoligové kandidáty vychovává a přeje jim. Carney se během finanční krize soustředil na udržení co nejnižšího úroku, a dokonce stanovil časový limit, pro který slíbil, že se úrok tamější národní banky nezmění. Tím pádem prakticky nabídl jakýsi jednorázový výhodný „výprodej“ peněz, který pomohl kanadské ekonomice vyhnout se recesi.
Mark Carney, nový guvernér Bank of England
Každý, kdo měl tu sílu projít si nedávno publikovanou inflační zprávu (inflation report) Bank of England, uzná, že opravdu asi jen ten ambiciózní Kanaďan se životopisem finančního supermana má svaly k napínání finančních nástrojů a cit pro vylaďování fines vratkého anglické finančnictví. Jsou nejméně tři, ale spíše třicet dobrých důvodů, proč současný guvernér Kanadské banky se tolik hodí té anglické. Bank of England byla zestátněna teprve v roce 1946 a od té doby ministři financí mění její pravomoci. Ten současný chce, aby se rozrostly tak, aby Bank of England mohla dohlížet na zkaženou londýnskou City. Je to reakce na léta labouristického vládnutí, kdy „stará dáma“ byla redukována na pouhou monetární instituci, v níž devět technokratů odhlasovalo výši úroku tak, aby odpovídaly vládou vytýčenému inflačnímu plánu - a hoši v komerčních bankách si s požehnáním vlády hráli a zahrávali, jak se jim líbilo. Nyní centrální banka musí dohlédnout na to, aby komerční banky nemohly znovu vyhodit ekonomiku do povětří. A k tomu se jí hodí bankéř nedotčený nedávným skandálem okolo sazby LIBOR (London InterBank Offered Rate; londýnská mezibankovní nabídková sazba, za níž si banky navzájem poskytují úvěry na londýnském mezibankovním trhu).
Bude mít co dělat
Bankéři v Kanadě byli stejně jako ti angličtí příjemně zaskočeni výběrem Marka Carneyeho. Vzdělal se v Oxfordu i v Harvardu a před tím, než se dal do státních služeb, se vypracoval v Goldman Sachs. Díky tomu - na rozdíl od intelektuálních bankéřů typu zmíněného Mervina Kinga – působí Carney u jednacího stolu na komerční bankéře jako jeden z nich. Zároveň se neostýchá svým někdejším kolegům sáhnout do svědomí. Účastníci loňského zasedání Mezinárodního měnového fondu kvitovali ráznost, s níž se Carney obul do šéfa JP Morgan, s požadavkem, aby banky výrazně zvýšily své finanční rezervy; a nepovolil, ani když ho potrefený Jamie Dimon osočil z protiamerických výpadů.
Mark Carney, nový guvernér Bank of England
Carney se v Bank of England upsal na zkrácený pětiletý úvazek (tradičně je v Anglii guvernér v čele této banky osm let), ale jakmile se probíráte statistikou, budou to léta perná i pro supermana: britská ekonomika je o tři procenta menší než když se recese roku 2008 rozběhla. Všechno nasvědčuje tomu, že produkce výroby bude v posledním letošním čtvrtletí zase nižší. Poptávka po konzumním zboží nadále klesá. Pro popis bankovního systému se nejlépe hodí přídavné jméno dysfunkční, protože jak pro podnikatele, tak pro soukromníky je snadnější přijít do nebe, než získat půjčku, bez ohledu na to, čím se za ni žadatelé snaží zaručit. Finanční sektor se nadále nachází ve stavu pohotovosti.
Kromě zřejmě prvoligové kvalifikovanosti Kanaďana se Angličanům Osborneův výběr líbí i proto, že je to výběr ambiciózní. Ladí s jejich představou, že pořád mají na to, aby si hráli na větším písečku, než jaký jim v 21. století zbyl. To, že se neméně ambiciózní Carney nechal přesvědčit, aby ošidný džob vzal, pomáhá Osborneovi předvádět Anglii světu coby místo, které má na to, aby přihrávalo globálním hráčům.
Mark Carney, nový guvernér Bank of England
A tak bez ohledu na záplavy, zimu a úporný déšť, příslib kanadského supermana do role guvernéra zalil ostrov optimistickou září očekávání. Teď už jen, aby se ten ambiciózní finanční systém nepoložil dřív, než severoamerický superman v červenci 2013 poprvé v Bank of England odcinkne v píchačky.
