Evropa by měla zůstat jak otevřenou společností, tak otevřenou ekonomikou.

Evropa by měla zůstat jak otevřenou společností, tak otevřenou ekonomikou. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Nerezignujme na to, aby Evropa plnila zvláštní roli v budování lepšího světa

Dva evropští ministři zahraničí, Švéd Carl Bildt a Ital Franco Frattini, apelují na to, aby protekcionistické reakce na stávající hospodářskou krizi nepodkopaly principy, na nichž podle nich Evropská unie stojí: totiž principy volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu.

Probíhající světová hospodářská krize otřásá názory a přístupy, které jsou už dlouho zakotvené v evropských politikách. Ba krize zpochybňuje samotné základy Evropské unie. Je naléhavě zapotřebí potvrdit stěžejní charakter a identitu Evropy. Musíme znovu stvrdit samotnou podstatu našeho evropského modelu - modelu, který je otevřený interně, externě i globálně.

Čísla ukazující na otevřenost

Interně by Evropa měla zůstat jak otevřenou společností, tak otevřenou ekonomikou. Je třeba bojovat proti ochranářským svodům, které by rozložily samotné základy evropského projektu, založeného na "čtyřech svobodách": na volném pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. Jenže evropský plán ekonomického oživení, který nedávno potvrdila evropská Rada ministrů, se zaměřuje hlavně na národní opatření k podpoře domácí poptávky. Při realizaci tohoto plánu se vlády musí ubránit pokušení proměnit národní opatření v úzké protekcionistické intriky. Takový vývoj by ohrožoval narůstající nezaměstnanost v Evropě i jinde a výrazně by ztížil zápas s krizí. Návrat k ekonomickému, sociálnímu či politickému nacionalismu jednoduše není řešením.

lisabon

Potřebujeme definitivní a úplnou ratifikaci Lisabonské smlouvy, abychom měli silnější Evropskou unii, kterou potřebujeme.

Ostatně obchod uvnitř Evropské unie tvoří bezmála dvě třetiny celkového obchodu členských států EU. A samotná Unie je jednička světového obchodu, neboť tvoří jeho osmnáct procent, následována USA a Čínou. Zavedenou a příznivou realitou v Evropě je rovněž volná cirkulace pracujících a osob: v jiné než své rodné členské zemi Unie bydlí dvě procenta občanů EU - tedy více než deset milionů lidí. Navíc 70 procent evropských občanů v roce 2006 prohlásilo, že jsou ochotni se z profesních důvodů stěhovat do zahraničí. Nejsilněji motivovaní jsou mezi nimi mladí Evropané - půl milionu mladých občanů EU už studuje v jiné zemi.

Krize se rovněž nesmí stát výmluvou ke zřizování nových institucionálních formátů, které by ohrožovaly choulostivou rovnováhu mezi různými institucemi EU, rovnováhu, kterou už za pomoci vhodných korekcí prověřil čas. Samozřejmě, krize podtrhuje fakt, že evropské instituce a nástroje společného jednání a koordinace je zapotřebí posilovat. Potřebujeme definitivní a úplnou ratifikaci Lisabonské smlouvy, abychom měli institucionálně a mezinárodně silnější Evropskou unii, již potřebujeme.

Nesmíme couvat před zodpovědností

Stejně tak by se dnešní nejistoty neměly stát výmluvou ke zpochybňování potřeby pokračovat v procesu rozšiřování Unie a dokončit jej. Růst unijního prostoru svobody a demokracie, míru, stability a prosperity, obzvlášť napříč jihovýchodní Evropou, je v zájmu každého evropského občana. Našim sousedům na západním Balkáně musíme vyslat jasný signál, že jejich evropské vyhlídky stále žijí, jak vloni potvrdily evropské hlavy států. A jsme stále přesvědčeni o strategických a ekonomických přínosech uvedení Turecka do EU. Jistěže, přístupový proces závisí na připravenosti zemí se zájmem o členství, avšak není dobré jej přerušovat ani brzdit.

Globálně Evropa musí prosazovat otevřený, inkluzivní a efektivní systém mezinárodního řízení. Díky své rozsáhlé zkušenosti se sbližováním národních zájmů a hodnot se Evropská unie vyvinula ve vzor multilateralismu a v nejmocnějšího normativního aktéra ve všech oblastech správy věcí veřejných. Unie je s to plnit významnou úlohu v budování nového systému celosvětové správy. To vyžaduje rozvoj a prohlubování strategických vztahů s nastupujícími mocnostmi, jako jsou Čína, Indie a Brazílie, a dále s regionálními organizacemi. Právě to Itálie prosazuje během svého současného předsednictví ve skupině G8. Musíme dnešní nastupující mocnosti integrovat do nového systému globální správy. Ty by ovšem měly projevit ochotu s námi nést ono břemeno společně.

takhle ne

Návrat k ekonomickému, sociálnímu či politickému nacionalismu jednoduše není řešením.

Nastal též okamžik, kdy je potřeba vlít novou energii do aktuálního kola globálních obchodních rozhovorů započatého v Dauhá. Úspěšné dokončení tohoto kola by bylo nejdůraznějším možným počinem proti ochranářským tendencím a k obnovení růstu ve světovém obchodu.

Konečně bychom se v dobách hospodářské krize víc než kdy jindy měli nechat vést našimi společnými demokratickými hodnotami - vnitřním rozměrem naší evropské identity a zásadním stmelujícím činitelem našich společností. Mocným nástrojem jsou i pro evropské vůdcovství v celosvětových záležitostech. Evropa musí plnit zvláštní roli v budování lepšího světa, kde se všeobecně a plně respektují lidská práva a svobody jednotlivce. Nesmíme před svou zodpovědností couvat.

© Project Syndicate, 2009.

o autorech

Carl Bildt je ministrem zahraničí Švédska, Franco Frattini ministrem zahraničí Itálie.


Video