"Stojíme na prahu nového věku – rozhodněme se společně vejít do nové Evropy," uvítal shodu Valéry Giscard d´Estaing, který více než rok Konvent řídil.
"Bitva dospěla ke konci. Když vidíme, jak obtížné je dohodnout se na sporných věcech v národním státě, myslím, že toto je skutečný úspěch," uvedl evropský poslanec Elmar Brok jménem evropské pravice v Konventu.
"Dnešek, pátek třináctého, není černým dnem – naopak, je to jeden z nejskvělejších dnů, jaké kdy Evropa viděla," uvedl Lojze Peterle, jenž ve vedení Konventu zastupuje příští členy unie.
Konec jednání se musel obejít bez Jana Zahradila (ODS), který ve čtvrtek předčasně Konvent opustil. Protestoval tak proti silnějšímu směřování k federalistickému pojetí ústavy. Zasedání označil za hrubě zmanipulované.
Přesto dvě hodiny před začátkem referenda vyzval voliče a příznivce ODS, aby se hlasování o vstupu Česka do EU zúčastnili a řekli ano.
"Jen jako členská země budeme moci ovlivňovat vývoj v unii tak, aby se nestala federálním superstátem," míní Zahradil.
Podle něj byly předloženy nové profederalistické návrhy, které jdou dál než všechno, co bylo zatím do ústavy navrženo, ale nebyly předloženy k hlasování. "Vidím za tím temné prsty Giscarda," napadl Zahradil předsedu Konventu. Své funkce se vzdát však nechce.
Další ze tří Čechů v Konventu je však s ústavou spokojen. "Vytvořili jsme pole a pravidla pro velkou evropskou hru. Doufám, že její hráči budou hrát se stejným nadšením a dobrou vůlí, s jakou pracoval Konvent," prohlásil senátor Josef Zieleniec.
Poslanci v Konventu zdůrazňovali, že jejich práce demokratizuje unii a zpřístupňuje ji lidem. "Myslím, že uvidí, že jsme usilovali o Evropu, která je blíže občanům," uvedl nizozemský poslanec René van der Linden.
Práci Konventu oceňovali i zástupci vlád. "Je to právní revoluce," uvítala ústavu španělská ministryně zahraničí Anna Palacio. "Je to nepochybný úspěch," uvedl za dánskou vládu Henninh Christophersen.
Proti návrhu se kromě Zahradila postavila jen skupinka euroskeptiků, kteří tvoří sotva dvacetinu Konventu. "Ani jedna oblast se nevrací zpátky k národním státům, i když je pro to většina lidí," tvrdil čelní představitel této skupiny, dánský europoslanec Jens Peter Bonde.
Podle něj bude unie s titulem právní osoby vypadat jako stát ztělesňovaný prezidentem a ministrem zahraničí. "Naše národní parlamenty budou méně důležité. Tato ústava vede od mezinárodní spolupráce k federaci," míní Bonde, podobně jako Zahradil.
Jde však o ojedinělé hlasy. Téměř všeobecnou spokojenost zajistilo i to, že o jedné části ústavy musí Konvent ještě dále jednat. Spor o podobu unijních institucí se bude řešit ještě v červenci.
Konvent se totiž snaží, aby byl předložen jednotný dokument, kde by státy neměly možnost vybírat mezi více variantami – takže by buď musely návrh Konventu odmítnout, nebo přijmout.
"Pro diplomaty za zavřenými dveřmi bude obtížné otevřít něco z toho," řekl nad dokončenými částmi příští unijní ústavy Elmar Brok.
Zástupci vlád se ale o to chtějí pokusit. "Důležité je, aby se na summitu v Soluni řeklo, že (návrh ústavy) je východisko, nikoli základ," uvedl třetí český zástupce v Konventu Jan Kohout.
Ústavní návrh bude příští týden předložen zástupcům vlád unie i nových členských zemí. Ti o něm budou jednat na mezivládní konferenci v Soluni, která může v návrhu ještě provést změny. S jednotným návrhem ústavy to ale pro ně bude těžší.
Text, který upraví a přijmou vlády patnácti členských a deseti vstupujících zemí, pak musí schválit všechny jejich parlamenty. V některých zemích, zřejmě i v Česku, bude o jeho přijetí rozhodovat referendum.
 Místopředseda ODS Jan Zahradil vysvětluje, proč opustil jednání evropského Konventu v Bruselu. (13. června 2003) |
