Takzvaný národní bezpečnostní zákon dá premiérovi právo vyhlásit až na šedesát dní stanné právo.
Vláda bude moci zavést zákaz vycházení, rozmístit kontrolní stanoviště, pátrat a zadržovat podezřelé. Soudy budou pracovat sedm dní v týdnu, aby policie a ministerstvo vnitra mohly vzít podezřelé okamžitě do vazby.
Jak dříve uvedl národní bezpečnostní poradce Muvaffak Rúbáí, vláda chce mimořádnými opatřeními omezit násilí. Přijetí dlouho očekávaného zákona bylo několikrát odloženo, vláda konzultovala některé detaily s Američany.
Vojáci USA by také mohli dohlížet na jeho dodržování, vyzve-li je k tomu Bagdád. To by se však podle vlády mělo stávat jen výjimečně.
"Životy obyvatel Iráku jsou v nebezpečí, ohroženy silami zla, gangy, teroristy," řekl ministr lidských práv Bachtjár Amín. Nový zákon přirovnal k americkému souboru protiteroristických zákonů označovanému jako Patriot Act, uvádí ČTK.
Alávího vláda rovněž oznámila, že plánuje obnovit trest smrti, pozastavený během americké okupace, a nabídnout časově omezenou amnestii povstalcům, kteří bojovali proti okupačním silám.
Ani týden po obnovení suverenity Iráku se situace v zemi nezklidnila. V centru Bagdádu zaútočili ozbrojenci protitankovými střelami na americké vojáky a irácké policisty. Nejméně tři zabili. Jejich dům pak ostřelovaly dva americké vrtulníky.
Tři výbuchy byly slyšet rovněž z bezpečnostní zóny, kde sídlí vládní úřady i americká a britská ambasáda. Nad oblast stoupal dým. Dva dělostřelecké granáty zasáhly zdravotnické zařízení v sousední obytné čtvrti a lehce zranily tři lidi.
Americká armáda potvrdila, že ve středu povstalci zabili čtyři příslušníky námořní pěchoty v sunnitské oblasti západně od Bagdádu. Podle velení vojáci prováděli "bezpečnostní a stabilizační operaci".
V Iráku od začátku války loni v březnu zemřelo 646 amerických vojáků, vyčíslil Pentagon.
