"Evropa si může udržet současnou ospalou rychlost reforem, nebo ukázat, že je schopna ještě před rozšířením provést změny," uvádí se ve zprávě, jejíž pracovní verzi má Financial Times k dispozici.
"EU se nachází v momentu jasné volby mezi tím, zda bude následovat, nebo se stane vůdcem," píše se ve zprávě.
Její konečné znění může být mírnější, než ji bude prezident Evropské komise Romano Prodi prezentovat členským zemím.
Zpráva představuje stanovisko komise před březnovým summitem EU v Bruselu. Ten by měl řešit způsoby, jak skutečně nastartovat ambiciózní hospodářské reformy, které si Evropa schválila v rámci tzv. lisabonské strategie roku 2000.
Tento ambiciózní plán počítá s tím, že Evropská unie do roku 2010 předstihne Spojené státy a Japonsko.
Konkrétně by měla EU dosáhnout plné zaměstnanosti, značného zvýšení investic do výzkumu a výrazného zvýšení produktivity. To se však zatím nedaří.
Místo aby EU fungovala jednotně, tak přetrvávají zásadní rozdíly ve výkonech jejích jednotlivých členských zemí. Evropa se tak stává "dvourychlostní."
Některým zemím, jako Švédsku nebo Dánsku, se daří lépe než jiným, například Řecku, Itálii nebo Francii. A rozšíření EU o dalších deset zemí včetně České republiky, které je naplánováno na polovinu roku 2004, by slabý výkon Evropy mohlo ještě zhoršit, uvádí zpráva.
U některých vlád EU - například ve Francii nebo Německu, kde nelibě nesou bruselské důtky týkající se hospodářských reforem - může vyvolat i napětí.
Řecká vláda, která se ujme předsednictví EU, však členské státy nutí k prosazení reforem. Její premiér Costas Simitis říká: "Panuje globální recese a jako unie se musíme stát konkurenceschopnějšími."
Komise porovnávala celkem 44 indikátorů, zahrnujících výkonnost hospodářství a reformy, zaměstnanost, výzkum a životní prostředí. A zatímco Švédsko, Finsko a Dánsko jsou v čele, Řecko, Španělsko a Portugalsko patří ve většině sledovaných oblastí k nejhorším. A dobře se nevede ani velkým ekonomikám, jako je Francie a Itálie.
Komise varuje, že v určitých regionech unie nesplní do roku 2005 cíl dvoutřetinové zaměstnanosti. Přestože od roku 1996 bylo vytvořeno 12 milionů pracovních míst, EU potřebuje dalších 15 milionů, pokud chce do roku 2010 splnit svůj cíl: 70 procent práceschopného obyvatelstva bude mít zaměstnání. Evropské hospodářství je navíc méně produktivní, než americké.
"Neobjevil se žádný náznak zúžení mezery v produktivitě mezi unií a Spojenými státy," píše se ve zprávě. "Komise naléhá na národní vlády, aby během příštích dvanácti měsíců zahájily reformy na pracovním, výrobním i kapitálovém trhu.
Zároveň varuje, že v roce 2004 EU riskuje institucionální paralýzu, protože budou probíhat volby do Evropského parlamentu, skončí mandát komise a dojde k rozšíření. Bruselské úřady také kritizují národní vlády za to, že v době současné hospodářské recese zpomalují reformy.
