Když se v polovině listopadu dostavil na chirurgickou ambulanci v Prostějově, kde prodělal drobnější operaci, uvedl asi patnáct jmen. Jen jedno z nich bylo to pravé.
"Je možné, že tam někdo zapískal nepravou písničku. Myslím si, že bych na světě ještě nějakou dobu mohl pobýt. Kdybych se dožil aspoň té stovky," komentuje celou věc vitální důchodce.
Bělovlasý František Bébar je nyní v léčebně dlouhodobě nemocných v Prostějově moc spokojený. "Tady neexistuje, že by na zemi bylo smítko," pochvaluje si zdejší režim.
"Je to usměvavý člověk. V podstatě je v dobré kondici, i když samozřejmě musíme počítat s tím, že je mu už čtyřiadevadesát let," řekl řekl primář oddělení léčebny dlouhodobě nemocných v Prostějově Lubomír Grepl.
"K identifikaci nám pomohla náhoda. Identitu tohoto člověka jsme zjistili z fotografií z oddělení občanských průkazů," uvedla mluvčí prostějovské policie Alena Slavotínková.
"Pracoval jsem v cukrovaru v Bedihošti, bydlel jsem v Kralicích na Hané a v Kostelci na Hané, kde se dobře žije a kde mám známosti," říká poněkud zmateně František Bébar na otázku, kde se celých patnáct let pohyboval.
"Něco podobného nepamatuji. Je to rarita. Když k nám tento starý pán přišel, byl problém zjistit jeho totožnost. Neměl doklady, jeho zdravotní pojištění navíc už dávno zaniklo," podotkl ředitel prostějovské nemocnice Ivo Vlach.
"Alkohol vůbec nepiji, ale jím všechno. Sem tam se pomodlím i za tu naši vládu, i když občas dělá velké skoky," je přes všechny peripetie stále schopen žertovat "zaživa pohřbený" důchodce, kterému musí úřady vyplatit důchod za poslední tři roky.
