To samozřejmě záleží na tom, co stát s výsledky sčítání udělá. Určitě potřebuje vědět, kolik tu žije lidí, kolik je mužů a kolik žen a kolik je jim let. To je základ pro demografické bilance a prognózy, od kterých se zase odvíjí představy o sociálním systému, o důchodové reformě, o školství, o zdravotnictví nebo o armádě.
Asi ani skalní liberál nemůže tvrdit, že to jsou oblasti, ve kterých stát nemá co plánovat. A proč máme sdělovat třeba své náboženství? Kdyby stát církve nedotoval, teoreticky by to byla zbytečná kolonka. Ale protože jim dává peníze, musí vědět, kolik lidí se k té které církvi hlásí.
Některé otázky mají význam hlavně v kombinaci s jinými - například osobní list (věk, rodinný stav, počet dětí atd.) dá dohromady s odpověďmi z bytového listu obrázek o českých domácnostech. O tom, jak vypadají a jak žijí české rodiny. Zjistí se, dejme tomu, kolik svobodných matek nebo důchodců žije samo, což je zase významné pro státní sociální programy. Ostatně, na otázku "Kolik je u nás bytů?" teď nikdo nezná statisticky přesnou odpověď. Oslovení odborníci obvykle začínají slovy "Podle sčítání z roku 1991..."
Na první pohled zvláštně vypadá otázka "Bydliště matky v době vašeho narození". Míří se tím však k "místu vašeho narození" - jenže kdyby otázka zněla "Kde jste se narodil(a)?", vypsala by většina dotázaných adresu porodnice. Většina lidí z okresu by pak měla jedno místo narození.
Z kombinací kolonek o vašem vzdělání a profesi může stát získat podstatné informace pro reformu vzdělávacího systému. (Pokud nějakou reformu zorganizuje.) Máte napsat také adresu vašeho pracoviště - upřímně řečeno, nebýt velkých měst, stačila by úplně otázka, jestli pracujete tam, kde bydlíte, nebo v jiné obci. Ale třeba v Praze by z toho plánovači hromadné dopravy nic nepoznali. (A sčítání je pro ně důležité, výsledky z roku 1991 byly užitečné pro změny na trasách a jízdních řádech.)
K čemu je dobré znát, kolik lidí má auto, telefon, počítač? Někdo říká, že třeba proto, aby se vědělo, kde postavit parkoviště. Jiní pochybují, že zrovna z těchto otázek se dá odvodit nějaký přímý praktický užitek. Jistě, bude to zajímavé vědět, dá to obrázek o technické vyspělosti a životní úrovni, budeme se moci srovnat s ostatními státy. (A bude se to hodit počítačovým, automobilovým a telekomunikačním společnostem.)
Zato se dá dobře ukázat, proč se v d omovním listu zjišťuje "materiál nosných zdí": dá se například odhadnout, co by se s domy stalo, kdyby přišla velká voda. Ti, kdo nad sčítáním hloubají, formulují pochyby většinou asi takhle: "K čemu vám, statistici, bude, když budete vědět, jestli mám koupelnu v bytě, nebo na chodbě?" Jiřina Růžková, která má na statistickém úřadu na starosti organizaci sčítání, na to říká: "Nás nezajímá, že to máte právě vy. Nás zajímá, jak je na tom celá země."
