ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: HZS Plzeňského kraje

Řidiči jsou při nouzovém stavu agresivnější, přibylo i opilců za volantem

  • 2
Ve Zlínském kraji loni po čtyřech letech přibylo obětí dopravních nehod. Potvrzuje se tím trend, který odborníci zaznamenali již na konci jarního nouzového stavu. Díky menšímu provozu sice ubývá nehod, jejich následky jsou však závažnější, protože řidiči jsou agresivnější.

Na silnicích vyhaslo třiadvacet životů, z toho 10 řidičů osobních aut, čtyři spolujezdci, čtyři motorkáři, dva chodci, dva cyklisté a jeden člověk na koloběžce. Dvě podzimní nehody měly víc než jednu oběť. V říjnu zemřely dvě ženy při nehodě cestou do práce. Osudným se jim stalo klesání ze Sirákova.

V listopadu zahynuli dva lidé mezi Stráním a Slavkovem. Jejich auto vyletělo ze silnice a v příkopě narazilo do betonového propustku.

„I když bylo celkově méně nehod, zemřelo při nich více lidí než v roce předchozím,“ uvedl vrchní inspektor krajské policie Petr Jaroš.

Poslední čtyři roky v řadě přitom tento údaj v policejních statistikách klesal a kraj se řadil mezi nejméně rizikové. Nyní se v republikovém srovnání dělí s Olomouckým krajem o 4. a 5. místo. Tabulku vede Karlovarský kraj, kde loni evidovali 11 obětí. Naopak nejvíce lidí (79) zahynulo na silnicích ve Středočeském kraji.

Nehod méně, mrtvých více. Nouzový stav obnažil temnou duši některých řidičů

V rámci celé České republiky však řidiči udělali nejlepší výsledek od roku 1961, kdy se údaje začaly souvisle evidovat. A také Zlínský kraj vykázal pozitiva. Meziročně klesl počet nehod o 426 a méně bylo také zraněných.

Policejní prezidium dává vývoj do souvislosti s tím, že v zemi platil po určitou dobu nouzový stav, který přinesl zklidnění dopravy. Zároveň má ale život v pandemii stinnou stránku.

Odborníci si všímají, že je část řidičů ještě agresivnější než dříve. „Všeobecný stres a nepohodu ve společnosti ventilují za volantem. I to, že je provoz volnější, jim umožňuje dát průchod emocím a více riskovat,“ popsal Zdeněk Patík, krajský koordinátor BESIP.

Zlínský kraj má navíc jedno specifikum, které se nedaří dostat pod kontrolu. Jezdí tady víc opilých řidičů než jinde. „A vyšší jsou i naměřené hodnoty alkoholu,“ poznamenal Jaroš.

U 186 viníků nehod naměřili policisté hladiny vyšší než 1,5 promile, což je za hranicí trestného činu. Podobně zle je na tom Liberecký a s mírným odstupem také Jihomoravský kraj.

Podnapilí řidiči se loni účastnili 263 nehod, což je o 19 víc než v roce 2019. Dva lidé při nich zemřeli. Policie i proto ročně organizuje řadu preventivních akcí zaměřených na alkohol za volantem.

„Hlídky aktivně vyhledávají podnapilé řidiče v podstatě neustále. Denně kontrolují až stovky řidičů. Při speciálních akcích jsou to tisíce,“ konstatoval Jaroš.

Většina dopravních nehod se stala ve dne a v obci

Loni takto hlídky odhalily přes tisícovku řidičů, kteří sedli za volant pod vlivem alkoholu nebo drog. Ani to je ale obvykle neukázní. Naopak mají tendenci svůj prohřešek zlehčovat, což potvrzují zkušenosti policistů i dopravních psychologů.

„Vymlouvají se, že to bylo výjimečné či náhodné selhání,“ uvedla zlínská psycholožka Janka Kolářová. Často se také obhajují tím, že šlo o zbytkový alkohol. Takový termín ale odborníci neuznávají.

Při vyšetření má navíc psycholog k dispozici evidenční kartu řidiče, ve které jsou všechny údaje zaznamenané, včetně naměřené hladiny alkoholu. A v případě, že psycholog odhalí sklony k nadužívání alkoholu, upozorní na to lékaře. Ten může dotyčnému nevydat potvrzení o způsobilosti k řízení.

Policejní statistika eviduje nehody z několika různých pohledů. Vyčíst se z ní dá například to, že většina se jich stala v obcích a během dne. Obvykle šlo o pátek, nejméně nehod se datuje na neděli. Mezi obvyklé příčiny patří mikrospánek, nedodržení vzdálenosti, telefonování nebo manipulace s navigací. Časté bylo i nedání přednosti v jízdě.

Naopak smrtelné nehody se staly častěji, konkrétně v 17 případech, mimo obec. Nejrizikovější byly silnice první třídy a vůbec nejčastějším důvodem bylo nepřizpůsobení rychlosti jízdy.