Ještě v neděli večer svítila na mapě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) červeně jen měřicí stanice ve Valašském Meziříčí. V pondělí ráno už se ovšem lidé na celém území Zlínského kraje probudili pod dusícím příkrovem smogu.
Rozšířil se sem ze severní Moravy, kde platí varování již od víkendu.
„I na časové ose je patrné, že jde o transfer ze Severomoravského kraje, potažmo z Polska. Situace je tam ještě daleko horší,“ uvedl vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.
Teprve ve středu se na většině stanic údaje mírně zlepšují. Lidem se o začíná zase o něco lépe dýchat díky měnícímu se směru větru.
Nejhorší situace je ve Valašském Meziříčí
Problémy dělá množství částic polétavého prachu v ovzduší. Smogová situace se nevyhlašuje hned v okamžiku, kdy překročí limit, ale teprve v případě, kdy je zvýšený dvanáctihodinový průměr alespoň na polovině stanic v kraji.
Vyhlášení znamená také to, že v nejbližších 24 hodinách nejsou vyhlídky na pokles hodnot.
Od pondělního rána hlásí překročení limitu, který tvoří 50 mikrogramů na metr krychlový, všech pět zdejších stanic.
Hodnoty čtyřiadvacetihodinové koncentrace polétavého prachu se ve Valašském Meziříčí pohybovaly v nejhorší době až kolem trojnásobku. Situace je tady vůbec nejhorší, protože region schytává největší díl znečištění ze severu.
Ještě ve středu v 8 hodin ráno ukazovaly měřicí přístroje ve Valašském Meziříčí hodnotu 120,4 mikrogramu na metr krychlový. V Uherském Hradišti činila ve stejný čas 116,7 mikrogramu, na Kvítkové ulici ve Zlíně 115,9 mikrogramu, v Otrokovicích na Zlínsku 109,7 mikrogramu, na stanici pod Jižními Svahy ve Zlíně 104,5 mikrogramu a v Kroměříži - Těšnovicích 98,3 mikrogramu.
Ve čtyřech regionech Moravskoslezského kraje, tedy na Ostravsku, Karvinsku, Frýdecko-Místecku a Třinecku, už o víkendu sáhli také k regulaci výrobních podniků (viz též Smog v Moravskoslezském kraji houstne, školky čistí vzduch a nevycházejí). Ve Zlínském kraji však takoví znečišťovatelé nejsou.
„U nás by regulace nepomohla. Máme jiné druhy znečištění, i zápach. Ale koncentraci prachových částic zdejší podniky nezvyšují,“ uvedla krajská radní odpovědná za přírodní prostředí Margita Balaštíková.
„Jediné, co by mělo smysl regulovat, aby se situace zlepšila, je doprava. To ale není reálné,“ dodala.
Jen minimum obyvatel zareaguje na vyhlášení smogové situace tím, že využije hromadnou dopravu namísto jízdy autem.
„Při smogových situacích je využívání městské hromadné dopravy velmi aktuální,“ konstatoval zlínský radní pro dopravu Michal Čížek.
Kotlíkové dotace nekončí
Ačkoliv největší díl viny padá na transfer znečištěného vzduchu ze severu, situaci nepomáhá ani mráz. Čím větší je zima, tím víc se bude topit. A stále platí, že lokální topeniště, spolu s dopravou, můžou až za polovinu celkového znečištění. V tomto směru se stav lepší, i když poznat je to hlavně lokálně.
Stát už do Zlínského kraje poslal víc než 300 milionů korun v takzvaných kotlíkových dotacích. Určené jsou pro domácnosti, které dosud topí v nejstarších, a tedy nejméně ekologických kotlech na uhlí. Pokryjí až 85 procent nákladů na pořízení nového kotle.
Po dvou vlnách, v nichž se dotace rozdávaly, jich v regionu ubylo zhruba 2500. Letos na podzim se nabídka vrátí potřetí. „Znovu mají peníze stačit pro víc než tisícovku domácností,“ uvedl krajský radní Jan Pijáček.
V roce 2017, kdy akce začala, bylo ještě možné koupit i kotel na uhlí s dokonalejším spalováním. Ve stejném roce však Zlínský kraj zažíval dlouhou sérii smogových dnů. Proto se podmínky změnily a uhlí jako zdroj tepla z podporovaných typů paliva vypadlo (viz též Smog mění pravidla dotací ve Zlínském kraji, kotel na uhlí už nepodpoří).
Smogová situace je pro většinu populace především nepříjemná a zvyšuje pocit únavy. U starších lidí, chronicky nemocných pacientů a malých dětí ovšem přímo ohrožuje zdravotní stav. Obecně pak platí, že je vhodné omezovat pobyt venku i větrání a zvýšit přísun vitaminů.
