Někde už kvůli nižším příjmům upravují rozpočty a uvažují o omezení investic. Jinde doufají, že útlum daňových příjmů odezní a v polovině roku bude zase lépe. Vývoj však přesně předpovědět nelze, proto panuje nejistota.
„Považovali jsme za vhodné letošní plán daňových příjmů snížit o dvě procenta. Pokud se výběr nezlepší, budeme dělat méně investic,“ přiblížil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.
V Hradišti zaznamenali v lednu propad o čtyři procenta, v únoru už o jedenáct. Což znamená daňové příjmy nižší o tři miliony. A negativní trend pokračuje i v březnu.
Některá města či obce počítají ztráty v ještě vyšších procentech. Příjmy jim přitom i díky novému přerozdělování daní, které od loňska zvýhodňuje vesnice na úkor metropolí, v posledních letech rostly.
„Je to první zásadnější propad,“ podotkl starosta Želechovic Michal Špendlík.
Obci se dvěma tisíci obyvateli se za první letošní měsíce daňové příjmy snížily o sedmnáct procent. „To už je dost a březen bohužel není lepší. Pokud se situace v dubnu nezmění, budeme to muset začít řešit,“ doplnil Špendlík.
Zatím rozpočet upravovat nebudeme, zní ze Zlína
Vedení měst a obcí jsou neklidná, avšak zatím nepanikaří. Ve Zlíně se snaží zachovat chladnou hlavu, přestože městská kasa za první dva měsíce přišla o osmnáct milionů, s nimiž radnice počítala. Doufají tam, že jde o výkyv, který se srovná.
„Loni jsme měli za stejné období propad sedmnáct milionů a v červnu se vše dorovnalo. Věříme, že to bude letos stejné,“ reagoval ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
Před třemi lety měli ve Zlíně za první dva měsíce úbytek daňových příjmů dokonce třicet milionů. Vedení města uvažovalo o zastavení investic, schodek se však ve zbývající části roku podařilo vymazat.
„Kdybychom neměli zkušenost z minula, tak by mě to letos znervózňovalo. Zatím ale rozpočet upravovat nebudeme,“ poznamenal náměstek Landsfeld.
O čtyři procenta poklesly daňové příjmy Vsetínu, jeho starosta Jiří Čunek změnu rozpočtu také zatím nechystá. „Počkáme,“ řekl, ale přiznal, že s poklesem nepočítal.
Příjmy měst se mají postupně vrátit na úroveň minulých let
Navíc starosty nikdo nevaroval. Zaskočeni jsou téměř všichni, bez rozdílu toho, kde leží jejich obec.
„Proti loňskému roku je to podle dosavadních údajů snížení o více než dvacet procent a výhled je katastrofální,“ zdůraznil Michael Canov, starosta Chrastavy v Libereckém kraji. „Současný stav je proti všemu, o čem se píše a mluví,“ nechápe.
„Ze současného poklesu nelze dělat závěry o trvalém propadu těchto výnosů,“ reagovala mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
„Březnová čísla naznačují zlepšující se trend. Předpokládáme, že se výnosy z daní do rozpočtů obcí postupně dostanou na úroveň předchozích let,“ vzkázala starostům.
Letošní problém podle ní vznikl tím, že města a obce loni dostaly více peněz než obvykle. „Finanční správa nevyplácela velký objem nadměrných odpočtů DPH u plátců, kteří nemají v tuzemsku sídlo. Tím se v těchto měsících zvýšilo inkaso a částky převáděných výnosů daní obcím,“ řekla Petlachová.
Důvodem je ovšem i vyplácení přeplatků na dani některým skupinám pracujících, pokles cen pohonných hmot či objemu stavební výroby nebo zavedení druhé snížené sazby DPH.
