Navíc šlo o připomenutí toho, že odbory budou letos chtít vybojovat výraznější zvýšení mezd (o demonstraci v Continental Barumu čtěte zde).
To dokazuje i situace v dalších podnicích v kraji, kde chtějí lidé přidat většinou více než loni.
„Chceme, aby každý zaměstnanec dostal přidáno 1 500 korun, což je nárůst mezd o šest až sedm procent. Myslíme si, že zisky na to firma má,“ míní šéf odborů další otrokovické pneumatikárny, firmy Mitas, Martin Kubeša.
„Teprve začínáme vyjednávat,“ komentoval opatrně situaci ředitel Mitasu Josef Křemeček. Podobné je to i jinde: odbory mají své požadavky, vedení váhá a chce vyjednávat. To je sice běžný postup, ovšem letos se hraje o více peněz, což si šéfové společností uvědomují.
„Sledujeme dění v Barumu i v ostatních firmách. Má to vliv na náladu našich zaměstnanců,“ nastínil finanční ředitel zlínské strojírenské společnosti Tajmac-ZPS Jan Kurinec. „Věřím ale, že se na zvýšení mezd dohodneme.“
Tamní odbory požadují navýšení o 1 200 korun, což je něco málo přes čtyři procenta. „Společnost má lepší výsledky, ne jako při krizi, takže si to může dovolit,“ je přesvědčená odborářka Tajmacu Zdenka Zouharová. Kromě rostoucí ekonomiky a zlepšujícího se hospodaření firem hraje roli i to, že pražská odborová centrála vyhlásila akci Konec levné práce. Radí svým lidem, aby nešli pod pětiprocentní navýšení mezd.
Zaměstnanci cítí, že se firmám daří
„Nyní končí pětadvacet let, kdy podniky měly k dispozici polštář nízkých mezd,“ prohlásil před časem šéf odborů Josef Středula.
I proto odbory v České zbrojovce Uherský Brod požadují zvýšení mezd o pět procent, což obnáší navýšení tarifů i posílení benefitů. „Zaměstnanci cítí, že se firmě daří,“ řekl odborář František Janča.
„Tarifní mzdy chceme navýšit o 10 procent, celkové o tři až čtyři procenta. Letos jsme platy u dělníků posunuli nahoru o 11 procent,“ reagoval personální ředitel České zbrojovky Ladislav Koníček.
Jednání nejsou v podnicích u konce, trend je však jasný. „Odbory to tlačí po své linii ve více firmách,“ všimla si Radka Hašková, která řídí krajskou hospodářskou komoru ve Zlíně. „Chápu, že lidé chtějí více peněz, ale podniky přežily krizi i díky tomu, že si nechaly finanční polštář a investovaly do inovací,“ doplnila.
Odborníci přiznávají, že pro ně bylo překvapením, že se nejhlasitěji ozvali zaměstnanci Barumu. Dělnické mzdy jsou tam nejvyšší v kraji, když včetně přesčasů a víkendových a nočních směn přesahují 32 tisíc korun. V České zbrojovce Uherský Brod jsou o 10 tisíc nižší.
„Vadí nám levná práce ve srovnání se západními zeměmi“
„Jedním faktorem jsou odbory, které více tlačí na pilu, druhým pak aktuální nízká nezaměstnanost,“ zamýšlí se ředitel Continentalu Barum Libor Láznička.
Vedení je ochotno přidat tři procenta. Jednání se zadrhla, budou však pokračovat. Slovo stávka prý ještě nepadlo. Odborový předák Barumu Jan Skoch přiznává, že nezaměstnanost kolem pěti procent dává požadavkům pevnější základ.
„Ale vadí nám levná práce ve srovnání se západními zeměmi. Ani po 25 letech se nepřibližujeme tamním mzdám,“ míní Skoch.
V kraji jsou navíc druhé nejnižší mzdy v zemi, lidé tady berou jen něco kolem 22 tisíc hrubého. I prezident Miloš Zeman při nedávné návštěvě Zlína řekl, že by zaměstnanci měli přes odbory bojovat za vyšší ohodnocení.
Třeba ve Slováckých strojírnách Uherský Brod je ale situace jiná. Vedení se tam s odbory asi dohodne na tříprocentním zvednutí mezd. „Vždy to řešíme v návaznosti na růst produktivity práce a výkonnost,“ řekl ředitel Jiří Rosenfeld.
