ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Tomáš Hejtmánek, MF DNES

Kvůli vysoké ceně dřeva přibylo krádeží, lesy hlídají fotopasti i čipy

  • 0
S tím, jak rostou ceny palivového dříví a energií, se majitelé lesů ve Zlínském potýkají s krádežemi dřeva. Nejčastějším terčem zlodějů jsou staré suché stromy, krade se zejména v příměstských lokalitách. Případy řeší policie, dopadeným pachatelům hrozí pobyt za mřížemi.

Pokud majitelé lesů chtějí najisto předejít krádežím vytěženého nařezaného dřeva, měli by si ho co nejlépe zajistit. Proto přistupují k opatřením, které by ještě před pár lety mohly vypadat podivně.

Kromě závor, což patří mezi standardní řešení, instalují u skládek dříví fotopasti nebo nově do klád vpravují GPS čipy. Takže když zloděj takové dřevo ukradne, majitel zná jeho polohu.

„Tato metoda se osvědčila. Už v několika případech jsme předali policii podklady, které využívá při vyšetřování,“ přiblížila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Dříví je státním majetkem a jako hospodáři, kteří za něj zodpovídají, ho musíme chránit,“ doplnila.

„Nejlepším bojem proti krádeži je prevence. Máme proto nastavený systém pečlivé evidence dříví, kontrolní hlídky i fotopasti či závory,“ poznamenala mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Dagmar Obšilová.

V lesích kradou organizované skupiny

Ne vždy to však stačí. Loni státní lesy zaznamenaly ve Zlínském kraji krádeže dříví v lesích u Rožnova pod Radhoštěm, Luhačovic či Buchlovic. Zloději odvezli 53 kubíků dřeva, jehož cena byla 37 tisíc korun. A s tím, jak vzrostly ceny palivového dříví, když kubík skládaného buku překonal hranici 4 tisíc korun, a zálohy na energie jsou v řádech tisíců, může takových případů přibývat.

„Krádeže dřeva jsou závažným problémem a ve většině případů trestným činem,“ upozornila Jouklová. „Převážně se kradou jehličnaté souše, také kulatina, ale i zdravé stromy. Nejvíce drobných krádeží evidujeme v příměstských oblastech. Důvodů je více, kromě jiného i aktuálně dražší dříví i energie,“ dodala.

„Nejčastěji jde o skupinu osob, která organizovaně krade dříví za účelem dalšího obchodu než pro vlastní potřebu,“ zmínila Obšilová.

„Ročně se jedná o desítky případů. Předpokládám, že jich meziročně přibylo, stejně jako u ostatní majetkové kriminality,“ nastínil mluvčí zlínské krajské policie Petr Jaroš. „Dřevo se neztrácí pouze z lesa, ale jsou nám občas oznámeny i krádeže dřeva z pozemků v blízkém okolí domů či chat,“ upozornil.

Například v první polovině prosince loňského roku byla oznámena krádež volně uloženého štípaného dříví z neoploceného pozemku v katastru Biskupic. Díky fotografiím z fotopasti se policistům podařilo pachatele vypátrat a usvědčit.

„Věc byla později oznámena příslušnému správnímu orgánu jako přestupek,“ sdělil Jaroš.

Dříví si můžete koupit, vyzývají majitelé lesů

Pachatelé, byť mohou být v hmotné nouzi, by si ale měli uvědomit, že se dopouštějí trestného činu, za který mohou jít do vězení, pokud hodnota dřeva přesáhne 10 tisíc korun. „Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu krádeže, za což pachateli hrozí v krajním případě i trest odnětí svobody na dva roky,“ zdůraznil Jaroš.

Státní lesy evidují téměř dvojnásobný nárůst krádeží dřeva mezi lety 2019 a 2020, kdy přišly v celé České republice o 1 582 kubíků (2019) a 2 684 kubíků (2020) dřeva. Předloni to bylo už přes 3 tisíce metrů krychlových, což znamenalo škodu více než 2 miliony korun. Loni to mírně pokleslo na 2 800 kubíků, což je však podle Jouklové dáno tím, že se neskladuje v lesích tolik dříví, které pochází z těžby vyvolané kůrovcovou kalamitou, jež doznívá.

I v souvislosti s krádežemi majitelé lesů upozorňují na možnost přímého odkupu palivového dříví za výhodné ceny. Lesy ČR, jež dřevo pro takzvanou samovýrobu nezdražovaly od loňského dubna, nabízejí lidem klády ve svých skladech, které si na základě smlouvy sami zpracují a odvezou.

Cenu jehličnatého dříví určuje hmotnost konkrétního stromu, tedy jeho objem v metrech krychlových. Pohybuje se od 100 do 600 korun za metr krychlový.

„Poptávka sice převyšuje nabídku, ale pokud je to jen trochu možné, snažíme se vyhovět,“ uvedla Jouklová.

V případě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc si zájemce zpracuje dřevo, které mu v lese vytipuje hajný. Ceny se pohybují od 100 do 900 korun.

„Celková částka za dříví je ponížena o náklady na zpracovatele, dopravu a další,“ konstatovala Obšilová. Pokud lidé nakupují dřevo, preferují jehličnany nebo břízu, které jsou levnější. Dříve více upřednostňovali tvrdé dřevo listnatých stromů, zejména buků. Zájem mezi lidmi prudce vzrostl během letošního roku, kdy stoupaly ceny energií.