„Momentálně se vypořádávají připomínky,“ doplnila vedoucí krajského oddělení památkové péče Alena Pospíšilová.
Každý takový zápis je prestižní záležitostí a znamená faktické uznání, že daná památka patří k tomu nejcennějšímu dědictví, které v zemi je. „Stát tím uznává její hodnotu,“ potvrdila Pospíšilová.
Bazilika na Hostýně na seznam mířila společně s Vodní a Sarkanderovou kaplí a Jurkovičovou křížovou cestou.
Zároveň Zlínský kraj navrhoval na zápis i další poutní místo – baziliku ve Štípě. Ta však schvalovacím procesem ministerstva neprošla.
„To ale neznamená, že to vzdáváme, podali jsme proti rozhodnutí rozklad,“ doplnil Kašný.
Větší šance na peníze i bedlivější dohled památkářů
Hostýnu se už dopředu předpovídaly větší šance právě díky tomu, že jde o komplex staveb, které společně poutní místo tvoří.
Status národní kulturní památky může místu přinést více peněz na obnovu a opravy, zároveň ale bude každá činnost o to přísněji podléhat dozoru památkářů.
Zdejší objekty se dlouhodobě postupně opravují, obvykle za velkého zájmu veřejnosti. Předloni jej budila třeba rekonstrukce mozaikového obrazu na prvním zastavení Jurkovičovy křížové cesty od Jano Köhlera. Metoda, jakou autor postupoval při výrobě kachlí do mozaiky, se nedochovala a restaurátor ji musel znovu objevit (viz též Obraz z keramických kachlů je český i světový unikát. Vznikal šest let).
Obrovský zájem budil třeba i návrat zvonů, které se ve věži baziliky rozezněly v roce 2011 po dlouhých 70 letech (viz též Jeřáb už vyzdvihl na baziliku na Svatém Hostýně všech sedm zvonů).
Práce na Hostýně nikdy nekončí
Práce tady ale prakticky neutichají. Momentálně se řeší změna dopravy tak, aby co nejméně narušovala duchovní část, tedy prostor na samém vrcholu Hostýna od baziliky ke hřbitovu. U něj se scházejí dvě křížové cesty, které mají společné poslední zastavení.
„V plánu je také rozšířit záchytné parkoviště pod vrcholem,“ naznačil předseda Matice svatohostýnské Lubomír Vývoda (viz též Poutní Hostýn čekají změny za desítky milionů korun, vznikne i pěší zóna).
Zápis na seznam se dělá vždy s několikaletou přestávkou, naposledy na něm ze Zlínského kraje přibylo fojtství v Jasenné a větrný mlýn v Bařicích Těšanech. To bylo v roce 2013. Památky se vybírají tak, aby soubor dával ucelenou představu o celém spektru kulturního dědictví země, ale i o jejich zasazení do evropských souvislostí.
V současnosti má seznam národních kulturních památek přes 300 položek, z toho necelá dvacítka je ze Zlínského kraje. Jde výhradně o stavby.
Namátkou se jedná o Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, památník odboje na Ploštině nebo velkomoravské archeologické lokality v Uherském Hradišti, Starém Městě a Modré.
