Slavné plakáty, malířský stojan i šperky. Zlín představuje Alfonse Muchu

  • 0
V historii zlínského výstavnictví je to vůbec poprvé. Díla Alfonse Muchy, který je považovaný za světový fenomén secesního výtvarného umění a je autorem velkolepé Slovanské epopeje, se v tomto městě ještě neobjevila. Teď jich návštěvníci mohou obdivovat více než stovku. Na besedu přijede vnučka Jarmila Mucha Plocková.

„Večerní prohlídky, které máme naplánované zatím na každý čtvrtek, jsou hodně poptávané. Je vidět, že Zlín je město, které má k umění vztah,“ poznamenal Pavel Chmelík ze spolupořádající Galerie Artrium.

Výstava v Galerii Desítka ve zlínském Obchodním domě (bývalý Prior) přibližuje dílo rodáka z Ivančic ve třech rovinách. Alfons Mucha se narodil v roce 1860 a za zlom v jeho kariéře je považovaný rok 1894, kdy dostal zakázku od jedné z nejslavnějších hereček té doby, Sarah Bernhardtové. Tehdy už třináct let pobýval v Paříži. Jedna linie výstavy tedy přibližuje právě toto období.

Výstava stovky děl Alfonse Muchy je k vidění v Galerii Desítka v Obchodním domě ve Zlíně. Představuje jeho divadelní plakáty, litografie, ale také šperky. Vystavené jsou i předměty, které používal, například originální malířský stojan, paraván na převlékání nebo stojánek na vajíčko. (na snímku galerista Pavel Chmelík ze spolupořádající zlínské Galerie Artrium) (leden 2024)

„Až ve chvíli, kdy dostal zakázku na plakát k divadelní hře Gismonda, na sebe výrazně upozornil. My vystavujeme tři ze sedmi slavných plakátů, jež nakonec pro tuto herečku vytvořil. Stáli o ni největší představitelé politického světa i umělci, například Alexandre Dumas, Émile Zola nebo bratr tehdejšího panovníka Napoleona třetího. Velmi ji milovali a podporovali,“ naznačil Chmelík.

Výstava představuje kromě dvoumetrového díla Gismonda také plakáty nazvané Médea a Lorenzaccio, kde si Bernhardtová zahrála mužskou roli. Mucha pro ni také navrhoval divadelní kostýmy i jevištní dekorace. V uměleckém prostředí Paříže se stal zakladatelem secesního uměleckého plakátu a propagátorem stylu Art Nouveau, nazývaného i Le style Mucha. Vedle divadelních plakátů, výprav a kostýmů navrhoval také reklamní plakáty, šperky, nádobí, čalounění, obálky knih a časopisů, viněty nebo jídelní lístky.

Raritou na výstavě je malířský stojan, na kterém Mucha svá díla tvořil. Podle Chmelíka byl dosud vystavený pouze na výstavě v Piešťanech, kam Mucha rád jezdil. Před čtrnácti lety, když se slavilo 150. výročí jeho narození, tam připravila výstavu Slovenská národní galerie.

Šperky podle Muchova sborníku

Ve Zlíně je originální malířský stojan k vidění díky propojení galerie s vnučkou Alfonse Muchy Jarmilou Mucha Plockovou. Ta také v první polovině března přijede do Zlína na besedu. Právě ona zapůjčila předměty, které její dědeček používal a měl kolem sebe. „Tento stojan si koupil v Paříži, následně s ním přijel do Prahy a vznikala na něm legendární díla. Muchův syn Jiří ho pak věnoval své dceři Jarmile,“ upřesnil galerista.

Kromě toho je zde také paraván na převlékání, stojánek na vajíčko, miska na kaviár nebo váza.

Výstava však připomíná i další rozměr Muchova výtvarného umění, tedy šperky. V roce 1902 totiž v Paříži vydal sborník Documents Décoratifs, který obsahoval nejrůznější vzory, návrhy a předlohy pro dekorativní ilustrace. Podle nich mohli následně umělci tvořit například šperky nebo zdobit předměty.

Praha může jednat o Slovanské epopeji v Savarinu. Soud zrušil předběžné opatření

„Je to nádherná didaktická učebnice pro výtvarníky a milovníky secese. Mucha ve sborníku nabízí různé vzory a zpracování pro mladé umělce, kterým chtěl pomoci. Sám si některé šperky zkusil přímo pro Sarah. Pak je také začal vyrábět slavný pařížský zlatník Georges Fouquet,“ přiblížil Chmelík.

Návštěvníci tak mohou vidět legendární brož Chryzantéma nebo prsten Sarah, hadí náramek i náhrdelník Maruška. Některé šperky vytvořila Muchova vnučka, která se taktéž inspirovala jeho sborníkem. Část šperků je určená k prodeji.

Po období stráveném ve Francii a následně ve Spojených státech amerických se Mucha vrátil v roce 1910 do Čech a začal pracovat na svém nejslavnějším díle – Slovanské epopeji. Cyklus dvaceti velkých pláten ztvárňujících dějiny slovanského národa tvořil dlouhých osmnáct let. Zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.

Výstava v Obchodním domě ve Zlíně potrvá do 28. března a je přístupná každý den od 10 do 18 hodin.