Nejen dřevěná děla. Nelze nevzpomenout na dřevěnou maketu Škodovky postavenou Němci na lukách za Plzní. Vč. dýmajících komínů a ohňů pecí.

Až po tie Q-ships som si myslel, že sa naozaj niečo nové dozviem. Ale ďalej som to nečítal, ten nezmyselný popis Q-lodí ma núti, aby som si samostatne preveril aj informácie o tých "kvakerských" delách.

Pre autora - Q-ships nie sú v žiadnom prípade "snadný, nehybný cíl". Naopak, išlo o relatívne silno vyzbrojené lode. S torpédoborcom, alebo krížnikom sa rovnať síce nemohli, ale ich výzbroj úplne postačovala na ničenie ponoriek a menších ozbrojených člnov. Lenže to by autor musel poznať ponorkovú taktiku používanú v prvej a na začiatku 2. svetovej - ponorky na osamotený cieľ IDENTIFIKOVANÝ ako obchodná loď neútočili torpédami spod hladiny, ale naopak - v blízkosti lode sa vynorili, pod hrozbou zbraní (palubného kanónu a torpéd) prinútili posádku opustiť loď a následne túto loď paľbou kanóna potopili. Ale ak ponorka narazila miesto neozbrojenej obchodnej lode na vyzbrojenú klamnú loď, tak sa situácia obrátila - výzbroj Q-lodí bola silnejšia ako výzbroj ponorky a na zničenie ponorky na hladine spravidla stačil jeden - dva zásahy z palubného dela. Najmä ak ponorka dostala zásah práve vtedy, keď sa zúfalo snažila ukryť pod hladinu.

Vzpomínám na případ, který jsem v National Geographic četl asi před pěti lety. Na mapách středního tichomoří byl zanesen ostruvek, pár čtverečných kilometrů. Byl objeven a popsán nějakým kapitánem někdy okolo roku 1880, a protože je to mimo běžné lodní a letecké trasy, tak se ten ostruvek překresloval z mapy do mapy asi 120 let. Až někdy kolem roku 2010 australský mořeplavec, který rád navštěvoval zapomenuté ostrůvky a dělal z nich reportáže, chtěl navštívit tento ostrov, marně jej hledal, tak to zveřejnil, že ten ostrov neexistuje, a družicové snímky to potvrdily. Ten objev ostrůvku z roku 1880 byl omyl, kapitán popisoval jiný ostrůvek a při zápisu do lodního deníku se sekl v souřadnicích.