Premium

Mimořádná nabídka
690 Kč/rok

Projekt Thor: střely vysílané z vesmíru se vracejí do módy

Zabíjely spolehlivě. Takhle vypadaly střely Lazy Dog používané americkou...

Zabíjely spolehlivě. Takhle vypadaly střely Lazy Dog používané americkou armádou. Jejich účinnost byla vysoká. masakrovaly plošně. | foto: commons.wikimedia.org,  CC-BY,  Creative Commons

Svou ničivostí by překonaly nukleární balistické střely, disponovaly by pustošivou silou. Nápad na wolframové střely odpalované z družic na orbitu se inspiroval kinetickým bombardováním, které znala první světová válka i boje v Koreji a Vietnamu. V době svého vzniku to byla příliš nákladná myšlenka, dnes ji americká armáda opět zkoumá.

Sci-fi spisovatel Jerry Eugene Pournelle byl oblíbencem americké armády. Jako profesionální snílek s ní spolupracoval už v padesátých letech, stejně jako s dodavateli zbraňových systémů, na vývoji nových technologií dokonalejšího zabíjení.

Inženýrská stránka věci jej míjela, jeho úlohou bylo jen vymýšlet. V době, kdy byste počítače s celým příslušenstvím jen stěží naložili do osobního auta, predikoval jejich možné využití v digitálním řízení boje. Vyzvedával úlohu špionážních satelitů, počítačových simulací válečných her, dálkově řízených bombardérů bez lidské posádky.

Do nejprestižnější vojenské akademie West Point byl Pournelle často zván jako přednášející. Zvlášť poté, co v roce 1956 rozpracoval pro společnost Boeing svou vizi projektu Thor. Projektu, od kterého se armáda USA nedokázala nikdy odpoutat.

Inspirace z první světové války: ocelový déšť

Inspiraci pro Projekt Thor čerpal Pournelle v pohnutých okamžicích první války, kdy Francouzi začali, pravděpodobně jako první, ze svých letadel shazovat na pozice nepřítele neexplozivní, a přesto ničivý náklad: kovové šipky. Nevyžadovaly sofistikovanější výrobu, stačil obyčejný soustruh a železný šrot. Důraz na aerodynamické vlastnosti zaostřeného produktu byl minimální a nebylo zapotřebí kvalifikované pracovní síly.

Podstatné bylo jen množství a pak výška, ze které byly nad zákopy protivníků rozprášeny. Šipky během pádu nabraly zrychlení, a na nepřátelské linie se sesypaly až dvousetkilometrovou rychlostí. Pokropené území okamžitě připomínalo jatka: před ocelovým deštěm neposkytovaly spásu ani výdřevou zpevněné kryty a zasažení vojáci byli doslova skrz naskrz prošpikováni kovovými střepy.

První a druhá světová válka však pro širší využití takzvaného kinetického bombardování pouhou předehrou. Zatím prostě chyběla ta správná výška, a tedy i rychlost.

Líný pes pustoší Koreu

Jenže Američané, a jistě nejen oni, na potenciál nevýbušných smrtících prostředků nezapomněli. Se zahájením Korejské války přichází na velitelství FEAF (Pacifické, respektive Dálnovýchodní letectvo) požadavek na dodání 16 tisíc systémů „neexplozivních raket s volným pádem, využitelných ve stíhacích a bombardovacích letounech“.

Světlo světa tak spatřila munice, přezdívaná Lazy Dog. Roztomile vypadající ocelové bombičky, dlouhé 44 milimetrů, široké 13 milimetrů a vážící třináct gramů, připomínaly spíš podivný suvenýr ze zbrojovky. Realita byla nad očekávání smrtící. Stačilo, aby je nad cílem rozprášil nízce letící proudový bombardér, a v zóně dopadu propuklo peklo.

Američtí zbrojaři si to nejprve vyzkoušeli na střelnici ve floridském Eglinu. Zjistili, že Lazy Dog svržený z výšky třiadvaceti metrů projede metrem pytle naplněného pískem a v zemi vyhloubí třiceticentimetrový mini-kráter. A hlavně, na každý čtverečný yard (zhruba 0,836 metru čtverečního) dopadne takových střel osm. Nepřežije tedy nikdo.

Korea? Generální zkouška na Vietnam

Kinetické bombardování se v repertoáru amerického letectva pevně uchytilo během války ve Vietnamu. „Proti vojákům Vietcongu skrytým pod příkrovem džungle bylo účinnější než napalm,“ vzpomínali američtí piloti. „Vyhazovat ven jste je mohli z prakticky jakéhokoliv letadla, třeba klidně z kbelíku.“

A na zemi? Zmasakrovaná těla, rozseknutá napůl. Lazy Dog na své cíle dopadal rychlostí 800 kilometrů v hodině a přerýval celé pralesní sektory až na matečnou horninu. Zajet mohl do dvoumetrové hloubky půdy, štípal staleté stromy na třísky, stejně jako dokázal odseknout 40 centimetrů betonu. Náklady na výrobu této munice se přitom blížily minimu.

Jenže, stejně jako v případě zmíněného napalmu, byly tyto plošné střely neselektivní. Což byl pravděpodobně jediný důvod, proč je americká armáda nikdy nenasadila ve větší míře. Při střetech pozemních jednotek totiž naporcovaly vše živé na rovnoměrné kousky bez ohledu na státní příslušnost.

Wolfram: střely bez rizika a soucitu

Pokud byl tedy koncept kinetické střely a její užití americké armádě tak důvěrně známý, s čím novým mohl přijít spisovatel Pournelle? V rámci projektu Thor dodal celému záměru parametry doslova přesahujících pozemské měřítko. Už ne šipka, ale těleso rozměrů telegrafního sloupu. Nikoliv ocel nebo železo, ale wolfram, kov silně odolávající tavení. A výška shozu? Podle aktuální pozice orbitální družice, která se stane odpalovacím zařízením.

Myšlenka je prostá. Těleso padající z takové výšky nabere extrémní zrychlení, zhruba osm kilometrů za sekundu. Jistě, o podstatnou část rychlosti přijde, ale stále na Zem dopadne s extrémní dopadovou rychlostí Mach 10 a silou 11,5 kilotun. Není to sice síla odpovídající bombě svržené na Hirošimu, ale ničivý efekt zůstane zachován. A hlavně: nebude tu žádná radiace, znemožňující pozdější obsazení zasažené plochy.

Pournelle a experti ze společnosti Boeing si s myšlenkou trochu pohráli. Zjistili, že by na orbitu stačilo umístit šest až osm takových družic, nosičů wolframových střel, a dokázali by s drtivou přesností zlikvidovat jakýkoliv cíl na zemi. A to během 12 až 15 minut, tedy v čase polovičním, než tehdy vyžadovaly mezikontinetální balistické střely.

Projekt Thor by byl „čistý“

Rozhovory o omezení strategických zbraní (SALT I. a II.) mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými vedly k uzavření několika dílčích úmluv, které redukovaly destrukční potenciál zemí východního a západního bloku. Podobný smysl měla i Smlouva ABM, limitující počet anti-balistických raket, a zapomenout nesmíme ani na tzv. Kosmickou smlouvu z roku 1967, která zakazuje 107 smluvním státům umísťovat jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc nebo na jiná nebeská tělesa. Ale projekt Thor? Ten z definice není zbraní hromadného ničení ani nemá chemický, biologický, nukleární destrukční potenciál. Ve vesmíru tedy teoreticky přítomen být může, aniž by porušoval kteroukoliv dosud uzavřenou mezinárodní dohodu.

Přesun do palebné pozice by přitom trval jen několik vteřin, a jsou tu i další výhody. Odpaly z jaderných sil jsou nepřítelem monitorovány a očekávány, a podle vojensko-politické teorie za nimi následuje podobná odvetná reakce. U projektu Thor to ale prakticky nehrozí. Střely padající z vesmíru jsou „téměř nesestřelitelné“ konvenčními prostředky. A s dvoumetrovými wolframovými střelami můžete odstřelovat podzemní bunkry, s desetimetrovými likvidovat celá města.

Zbraň se ve všech svých aspektech jevila takticky příhodnější než cokoliv z běžného arzenálu. Jediný problém? Dostupnost odpovídající technologie a náklady na výrobu a transport střel k vesmírným nosičům. V roce 1962, kdy Pournelle „slibnou myšlenku“ definitivně opouští, by náklady na dopravení jedné takové střely do orbitální pozice představovaly 230 milionů dolarů.

Americká armáda takové prostředky volně k dispozici neměla, raději tedy dala přednost nukleárním zbraním. Klasická mezikontinentální balistická střela LGM-30 Minuteman ji tehdy vyšla jen sedm milionů dolarů, byla tedy rozhodně ekonomicky dostupnější variantou. S neméně odstrašujícím potenciálem.

Dnes se ale situace mění a skoro sedmdesát let starý nápad spisovatele vědecko-fantastické literatury dostává mnohem reálnější rozměry. V roce 2001 podala americká armáda návrh na zřízení týmu, který by probádal „možnosti realizace“ staré myšlenky. O dvě léta později se k návrhu připojilo i americké letectvo. K návrhům se tehdy administrativa prezidenta George Bushe mladšího vyjádřila kladně. Bližší informace však podléhají utajení.

Vstoupit do diskuse (116 příspěvků)

Nejčtenější

Smyslnost erotična, šmrnc starého světa. Burlesku představí velký festival

Pokud jste ji neokusili, měli byste. Dokazuje, že erotika si rozumí s...

Odhaluje ženskou krásu, srší ženskou energií. Pohrává si s dekadencí, jistou chlípností. Ctí volnost, rozmanitost, inkluzi. Je prostoupená humorem. K tomu však též dýchá starosvětskou noblesou,...

Monstrum nad hladinou. Sovětská okřídlená loď opravdu létala

Mořská příšera, obluda. Ani loď, ani letoun, ani vznášedlo. Monstrózní, těžký,...

Mořská příšera, obluda. Ani loď, ani letoun, ani vznášedlo. Monstrózní, těžký, mohutný kolos. Bojový. Produkt sovětské studené války ekranoplán Lun opravdu létal na hladinou Kaspického moře....

Jak rychle se dá jet na kole? José Meiffert jako první pokořil dvoustovku

Meiffret po sobě zanechal jeden z nejpozoruhodnějších obrazů historie...

Dvacítkou, když se rekreačně projíždíte s dětmi. Třicítkou, když trochu víc šlápnete do pedálů. K padesátce, pokud trénujete na Tour de France. A možná 70 kilometrů v hodině, když to sebevražedně...

Podfukář se šarmem. Podváděl Hollywood, byznys, elitu, celé roky

Kluk ze sirotčince dosáhl vysoko. I k Naomi Campbellové. Všude, pořád, jakkoli...

Křivá přísaha, pašování, padělání, krádež, podvod. Zločinů zvládl spoustu druhů. Ještě víc měl identit. Vnuk Sophie Lorenové, Rockefellerův dědic, bývalý boxerský šampion nebo pilot formule 1,...

Ukazuje veselou i dojemnou přírodu. V soutěži uspěl i český fotograf

Někdy rozverná, dokonce škodolibá, jindy elegantní, poetická. Vždycky je však...

Někdy rozverná, dokonce škodolibá, jindy elegantní, poetická. Vždycky je však příroda svá, autentická, bez předstírání. Soutěž European Wildlife Photographer of the Year ji nahlíží ze všech stran. Na...

Podfukář se šarmem. Podváděl Hollywood, byznys, elitu, celé roky

Kluk ze sirotčince dosáhl vysoko. I k Naomi Campbellové. Všude, pořád, jakkoli...

Křivá přísaha, pašování, padělání, krádež, podvod. Zločinů zvládl spoustu druhů. Ještě víc měl identit. Vnuk Sophie Lorenové, Rockefellerův dědic, bývalý boxerský šampion nebo pilot formule 1,...

16. listopadu 2026

Lupiči děsili celý kraj, vraždili. Vyloupli se z nich synci boháče, šokovali cynismem

Premium
Revolver četníka, jeden z exponátů výstavy olomouckého Vlastivědného muzea...

Celý kraj zachvátil strach. Pěší chodci i vozkové na svých povozech byli zastavováni tlupou maskovaných mužů, kteří si se zbraněmi v rukou vynucovali vydání peněz a dalších cenných věcí.

15. listopadu 2026

Jeho mrtvole sťali hlavu. Po dvou tisících letech dostal muž tvář

Lebku měl oddělenou od těla. Spolu s DNA a dalšími prvky muži dala podobu.

Byl to padesátník, prožil těžký život. Tělo plné šrámů, stop po zraněních. Když u skotských hranic římského impéria před dvěma tisíci lety zemřel, ani poté ho nečekalo poklidné spočinutí. Než jej...

15. listopadu 2026

Ukazuje veselou i dojemnou přírodu. V soutěži uspěl i český fotograf

Někdy rozverná, dokonce škodolibá, jindy elegantní, poetická. Vždycky je však...

Někdy rozverná, dokonce škodolibá, jindy elegantní, poetická. Vždycky je však příroda svá, autentická, bez předstírání. Soutěž European Wildlife Photographer of the Year ji nahlíží ze všech stran. Na...

14. listopadu 2026

Učitelka sjela pro peníze v sudu Niagárské vodopády. Obral ji manažer, zemřela chudá

Premium
Před 125 lety americká učitelka Annie Edson Taylor jako první na světě zdolala...

Před 125 lety americká učitelka Annie Edson Taylorová jako první na světě zdolala Niagarské vodopády v dřevěném sudu.

13. listopadu 2026

Zdravější sůl. Chutná stejně, ale chrání srdce i krevní tlak

Chuťově k nerozeznání. Ale sůl obohacená draslíkem je zdravější.

Stejná chuť, tentýž efekt při vaření. Jen mnohem zdravější. Prostá úprava zbavuje sůl negativních účinků na kardiovaskulární zdraví i ledviny. První studie nyní vyčísluje, že ročně by mohla být...

13. listopadu 2026

Monstrum nad hladinou. Sovětská okřídlená loď opravdu létala

Mořská příšera, obluda. Ani loď, ani letoun, ani vznášedlo. Monstrózní, těžký,...

Mořská příšera, obluda. Ani loď, ani letoun, ani vznášedlo. Monstrózní, těžký, mohutný kolos. Bojový. Produkt sovětské studené války ekranoplán Lun opravdu létal na hladinou Kaspického moře....

12. listopadu 2026

KVÍZ: Jak dobře znáte zlato?

Ilustrační snímek

Zlato fascinuje lidstvo už tisíce let. Vyráběly se z něj mince, šperky, královské koruny i moderní elektronické součástky. Dnes jej lidé pořizují také jako součást dlouhodobé finanční rezervy. Jak...

vydáno 11. listopadu 2026

Lidský katapult. Dvojici odvážlivců vystřelili z nejvyššího komína Evropy

Precizní výpočty, pečlivá příprava – jenže i tak si výkon vyžadoval obří dávku...

Nejvyšší komín v Evropě, 360 metrů. V něm obřím katapult. A dva odvážlivci, které vystřelil přímo vzhůru, extrémní silou, během zhruba dvou sekund letěli rychlostí 180 kilometrů v hodině. Systém je...

11. listopadu 2026

Jak se Československo stalo kolébkou historického šermu. Mohl za to i film

Premium
Tuzemský historický šerm je opravdu dobře známý nejen doma, ale i ve světě.

Tuzemský historický šerm je opravdu dobře známý nejen doma, ale i ve světě. Už před revolucí se stal zálibou tisíců nadšenců a mnozí se uplatnili ve velkých filmových produkcích, divadelních...

10. listopadu 2026

Co darovat lidem, kteří už všechno mají? Třeba více času na sebe
Co darovat lidem, kteří už všechno mají? Třeba více času na sebe

Ponožky, kosmetika nebo další hrnek do sbírky? Vánoční dárky nemusí být jen o věcech, které udělají radost na pár minut. Někdy je nejlepším dárkem...

Jak rychle se dá jet na kole? José Meiffert jako první pokořil dvoustovku

Meiffret po sobě zanechal jeden z nejpozoruhodnějších obrazů historie...

Dvacítkou, když se rekreačně projíždíte s dětmi. Třicítkou, když trochu víc šlápnete do pedálů. K padesátce, pokud trénujete na Tour de France. A možná 70 kilometrů v hodině, když to sebevražedně...

10. listopadu 2026

Smyslnost erotična, šmrnc starého světa. Burlesku představí velký festival

Pokud jste ji neokusili, měli byste. Dokazuje, že erotika si rozumí s...

Odhaluje ženskou krásu, srší ženskou energií. Pohrává si s dekadencí, jistou chlípností. Ctí volnost, rozmanitost, inkluzi. Je prostoupená humorem. K tomu však též dýchá starosvětskou noblesou,...

9. listopadu 2026
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.
×